Čeněk Kramoliš
Čeněk Kramoliš | |
---|---|
Rodné jméno | Vincenc Ambros Kramolišch |
Narození | 7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. června 1949 (ve věku 86 let) Brno Československo |
Alma mater | Československý státní koedukační ústav učitelský v Příboře |
Povolání | pedagog |
Choť | Julie Kramolišová-Šmídová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeněk Kramoliš (7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm[1] – 16. června 1949 Brno[1]) byl moravský pedagog a prozaik.
Život
Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm v domě č. 67 v rodině domkaře a řezníka Michaela Kramoliše (1839–1878). Matka Anna Stužková (1843–1916) pocházela z rodiny Vincenta Stužky, učitele ve Viganticích.[1] Čeněk měl šest sourozenců: Emilii (1865–1866), Ottu (1867–1934), Bohumíra (1868–1947), Oldřicha (1871–1872), Marii (1873) a Michala (1876–1877).[2]
Vystudoval nižší gymnázium ve Valašském Meziříčí a učitelský ústav v Příboru. Učil postupně v Krásensku (1882–1886), Marefách (1886–1889), Kloboučkách (1889–1895), Vyškově.[3] Roku 1892 se oženil s Julií Šmídovou (1870–1942).[4] V letech 1911–1926 žil v Hranicích, kde byl, kromě funkce školního inspektora, ředitelem dívčí měšťanské školy.
Všude, kde pracoval, působil také osvětově (ochotnické divadlo, přednášky a besedy atd.) Byl spoluzakladatelem Valašského krúžku v Brně[3], členem Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí,[5] členem Moravského kola spisovatelů (1912–1948).
Vzhledem ke zhoršujícímu se zdraví se v roce 1930 odstěhoval do Brna k dceři Miladě Süsserové (1894–1982). V Brně-Stránicích bydlel na adrese Havlíčkova 35.[3]
Posmrtné ocenění
- Čeněk Kramoliš je pohřben na hřbitově Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.[6]
- Ulice Kramolišova je v Ostravě, Valašských Kloboukách a Hranicích. V Brumově-Bylnici je ulice Č. Kramoliše.
- V Rožnově pod Radhoštěm je po něm pojmenována čtvrť Kramolišov, kterou prochází stejnojmenná ulice, na níž se nachází i památník Čeňka Kramoliše.
Zajímavost
Některé životopisné zdroje uvádějí, že Čeněk Kramoliš v roce 1938 částečně ohluchnul a oslepnul v důsledku rozrušení, které mu přinesl poslech rozhlasové zprávy o Mnichovské dohodě.[4] Je pochopitelné, že taková zpráva neproběhla denním tiskem; nepodařilo se dohledat prvotní zdroj této informace. Jiné zdroje hovoří o „stále slábnoucím zraku“.[7]
Dílo
Ve svém díle se Čeněk Kramoliš věnoval vesnické a historické tematice, především z Valašska.
Periodika
Jeho příspěvky byly uveřejňovány v regionálních periodikách pod pseudonymy Č. Šilomark a K. Čeněk. V Kroměřížských novinách, které vycházely dvakrát týdně, zveřejňoval již v roce 1884 svůj fejeton na pokračování Výlet na Pernštýn.[8]
Próza
- Bratři Doliňáci (1894)
- Tři valašské povídky (1897) [9]
- Obrázky z Valašska (1893) [10]
- Povídky o hoře svatoklimentské (1900)
- Z potulného života (1900) [11]
- Z manželského ráje (1903)
- Z našeho venkova (1903) [12]
- Vyzrál na pána a jiné povídky (1904) [13]
- Strážcové hor (1905) – román [14]
- Drobty z Valašska na Moravě (1908) [15]
- Ve stínu bitvy u Slavkova (1911) – román [16]
- Ze zašlých dob na Valašsku (1920)
- Čtyři páni (1926)
- Moravská babička (1926)
- Válečné vzpomínky školního inspektora (1926)
- Gardisté (1927)
- Písničkář Jurka (román, 1927)
- Židovka Hilda (román, 1927)
- Šli bez župice (1928)
- Zababonky (1928)
- Valašská vojna (1929) – román [17]
- Na tvrdé roli (román, 1930)
- Za bouře a blesků (román, 1931)
- Vězením a vyhnanstvím (román, 1932)
- Život na horách (1932) – román [18]
- Mládí v horách a stráních (1934)
- Soumrak (román, 1934)
- Rychtář Šoman (1935) – román [19]
- Oživení mrtvých (1936, součástí jsou Gardisté)
- Za cizí hříchy (román, 1936)
- Hraničářští hrdinové (román, 1937)
- Javornické hody (1944, kapitola z románu Písničkář Jurka)
- Za přelomu (román, 1945)
- Dvě královny vdovy (román, 1946)
- Dva dějepisné čtyřlístky (1947)
- Z pěti století (1947)
- Vzpomínky z učitelského a spisovatelského života (1948)
- Konec chleba, počátek kamení: příběhy z Valašska (1949)
Vlastivědné příručky
- Bučovský okres (1900)
- Rožnovský okres (1907)
- Vlastivědný sborník střední a severní Moravy: pro mládež župy olomoucké: ročník V. (1926–1927)
Redakce
- Sbírka předpisů, rad a poučení (1895) – (pedagogická příručka) [20]
- Almanach valašského roku (1925)
- Almanach a katalog krajinské výstavy Pobečví v Hranicích: zemědělství, průmysl, obchod, kultura 17. 7. 1927–15. 8. 1927
Jiné
- Do boje volebního – pojednání (1897)
- Sbírka přísloví, pořekadel a hospodářských průpovědí pro školy obecné a měšťanské (1900) – napsal předmluvu [21]
- Příručka pro učitele, místní a c. k. okresní školní rady (1911) [22]
- Z kroniky města Rožnova pod Radhoštěm (1920)
- Kronika dívčí školy rodinné a živnostenské v Hranicích za školní roky 1912–1926 (1926)
- Ročenka města Rožnov pod Radhoštěm a osad v okrese – napsal (1931)
- Utrpení Páně a naše doba: sedm postních úvah (1932)
- Panno Maria: májové promluvy (1939)
Jednoaktové hry
Jednoaktovky Čeňka Kramoliše byly uvedeny v Rožnově pod Radhoštěm a v dalších místech[23]
- Luca
- Portáši
- Sezení městské rady
Zvukový záznam
- Vězením a vyhnanstvím: valašská epopeje: román a historicko-národopisný obraz ve 3 dílech – Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, 1985
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
- ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0469-6. Kapitola Čeněk Kramoliš, s. 936–938.
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 217–218.
- ↑ Hřbitov Valašský Slavín-Lysá hora. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Svobodné noviny, 7. 12. 1947, s. 5 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Výlet na Perštýn [online]. Kroměříž: Antonín Koutský, 28. 10. 1884 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Tři valašské povídky [online]. Opava: F. Sláma, 1897 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Obrázky z Valašska [online]. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1898 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Z potulného života [online]. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Z našeho venkova [online]. Vyškov: Hon, 1903 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Vyzráli na pána a jiné povídky [online]. Velké Meziříčí: Alois Šašek, 1904 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Strážcové hor [online]. Olomouc: R. Promberger, 1941 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Drobty z Valašska na Moravě [online]. Moravská Ostrava: Moravsko-slezská revue, 1908 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Ve stínu bitvy u Slavkova [online]. Olomouc: R. Promberger, 1911 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Valašská vojna [online]. Praha: Lidová demokracie, 1962 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Život na horách [online]. Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1940 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Rychtář Šoman [online]. Olomouc: R. Promberger, 1935 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Sbírka předpisů, rad a poučení [online]. Ivančice: Otakar Sadovský, 1895 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Sbírka přísloví, pořekadel a hospodářských průpovědí pro školy obecné a měšťanské [online]. Vyškov: Hon, 1900 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAMOLIŠ, Čeněk. Příručka pro učitele, místní a c. k. okresní školní rady [online]. Brno: Píša, 1911 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 9. 7. 1927, s. 2, Spisovatel Čeněk Kramoliš
Literatura
- Čeněk Kramoliš: literárně-historická studie – Bedřich Slavík. Olomouc: R. Promberger, 1936
- Sborník literárních úvah a vzpomínek k 75. narozeninám Čeňka Kramoliše – uspořádal Petr Hykel, Brno: Moravský legionář, 1937
- Laskavec a rváč – Čeněk Kramoliš; sestavil, doslovem a poznámkami opatřil Jaroslav Pleskot; text a vysvětlivky Naděžda Bayerová. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963
- Čeněk Kramoliš: spisovatel Valašska (1862–1949): personální bibliografie a metodický materiál s regionální tematikou – zpracovaly: Emilie Malíková, Gabriela Klabačková. Slavičín: Městská knihovna, 1999
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Kramoliš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Kramoliš
- Encyklopedické heslo Kramoliš v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Čeněk Kramoliš v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Digitalizovaná díla Čeňka Kramoliše v Národní digitální knihovně.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čeněk Kramoliš (1862 - 1949), Český prozaik.