Čeněk Kramoliš

Čeněk Kramoliš
Rodné jméno	Vincenc Ambros Kramolišch
Narození	7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	16. června 1949 (ve věku 86 let) Brno Československo Československo
Alma mater	Československý státní koedukační ústav učitelský v Příboře
Povolání	pedagog
Choť	Julie Kramolišová-Šmídová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Kramoliš (7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm^[1] – 16. června 1949 Brno^[1]) byl moravský pedagog a prozaik.

Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm v domě č. 67 v rodině domkaře a řezníka Michaela Kramoliše (1839–1878). Matka Anna Stužková (1843–1916) pocházela z rodiny Vincenta Stužky, učitele ve Viganticích.^[1] Čeněk měl šest sourozenců: Emilii (1865–1866), Ottu (1867–1934), Bohumíra (1868–1947), Oldřicha (1871–1872), Marii (1873) a Michala (1876–1877).^[2]

Vystudoval nižší gymnázium ve Valašském Meziříčí a učitelský ústav v Příboru. Učil postupně v Krásensku (1882–1886), Marefách (1886–1889), Kloboučkách (1889–1895), Vyškově.^[3] Roku 1892 se oženil s Julií Šmídovou (1870–1942).^[4] V letech 1911–1926 žil v Hranicích, kde byl, kromě funkce školního inspektora, ředitelem dívčí měšťanské školy.

Všude, kde pracoval, působil také osvětově (ochotnické divadlo, přednášky a besedy atd.) Byl spoluzakladatelem Valašského krúžku v Brně^[3], členem Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí,^[5] členem Moravského kola spisovatelů (1912–1948).

Vzhledem ke zhoršujícímu se zdraví se v roce 1930 odstěhoval do Brna k dceři Miladě Süsserové (1894–1982). V Brně-Stránicích bydlel na adrese Havlíčkova 35.^[3]

• Čeněk Kramoliš je pohřben na hřbitově Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.^[6]
• Ulice Kramolišova je v Ostravě, Valašských Kloboukách a Hranicích. V Brumově-Bylnici je ulice Č. Kramoliše.
• V Rožnově pod Radhoštěm je po něm pojmenována čtvrť Kramolišov, kterou prochází stejnojmenná ulice, na níž se nachází i památník Čeňka Kramoliše.

Některé životopisné zdroje uvádějí, že Čeněk Kramoliš v roce 1938 částečně ohluchnul a oslepnul v důsledku rozrušení, které mu přinesl poslech rozhlasové zprávy o Mnichovské dohodě.^[4] Je pochopitelné, že taková zpráva neproběhla denním tiskem; nepodařilo se dohledat prvotní zdroj této informace. Jiné zdroje hovoří o „stále slábnoucím zraku“.^[7]

Ve svém díle se Čeněk Kramoliš věnoval vesnické a historické tematice, především z Valašska.

Jeho příspěvky byly uveřejňovány v regionálních periodikách pod pseudonymy Č. Šilomark a K. Čeněk. V Kroměřížských novinách, které vycházely dvakrát týdně, zveřejňoval již v roce 1884 svůj fejeton na pokračování Výlet na Pernštýn.^[8]

• Bratři Doliňáci (1894)
• Tři valašské povídky (1897) ^[9]
• Obrázky z Valašska (1893) ^[10]
• Povídky o hoře svatoklimentské (1900)
• Z potulného života (1900) ^[11]
• Z manželského ráje (1903)
• Z našeho venkova (1903) ^[12]
• Vyzrál na pána a jiné povídky (1904) ^[13]
• Strážcové hor (1905) – román ^[14]
• Drobty z Valašska na Moravě (1908) ^[15]
• Ve stínu bitvy u Slavkova (1911) – román ^[16]
• Ze zašlých dob na Valašsku (1920)
• Čtyři páni (1926)
• Moravská babička (1926)
• Válečné vzpomínky školního inspektora (1926)
• Gardisté (1927)
• Písničkář Jurka (román, 1927)
• Židovka Hilda (román, 1927)
• Šli bez župice (1928)
• Zababonky (1928)
• Valašská vojna (1929) – román ^[17]
• Na tvrdé roli (román, 1930)
• Za bouře a blesků (román, 1931)
• Vězením a vyhnanstvím (román, 1932)
• Život na horách (1932) – román ^[18]
• Mládí v horách a stráních (1934)
• Soumrak (román, 1934)
• Rychtář Šoman (1935) – román ^[19]
• Oživení mrtvých (1936, součástí jsou Gardisté)
• Za cizí hříchy (román, 1936)
• Hraničářští hrdinové (román, 1937)
• Javornické hody (1944, kapitola z románu Písničkář Jurka)
• Za přelomu (román, 1945)
• Dvě královny vdovy (román, 1946)
• Dva dějepisné čtyřlístky (1947)
• Z pěti století (1947)
• Vzpomínky z učitelského a spisovatelského života (1948)
• Konec chleba, počátek kamení: příběhy z Valašska (1949)

• Bučovský okres (1900)
• Rožnovský okres (1907)
• Vlastivědný sborník střední a severní Moravy: pro mládež župy olomoucké: ročník V. (1926–1927)

• Sbírka předpisů, rad a poučení (1895) – (pedagogická příručka) ^[20]
• Almanach valašského roku (1925)
• Almanach a katalog krajinské výstavy Pobečví v Hranicích: zemědělství, průmysl, obchod, kultura 17. 7. 1927–15. 8. 1927

• Do boje volebního – pojednání (1897)
• Sbírka přísloví, pořekadel a hospodářských průpovědí pro školy obecné a měšťanské (1900) – napsal předmluvu ^[21]
• Příručka pro učitele, místní a c. k. okresní školní rady (1911) ^[22]
• Z kroniky města Rožnova pod Radhoštěm (1920)
• Kronika dívčí školy rodinné a živnostenské v Hranicích za školní roky 1912–1926 (1926)
• Ročenka města Rožnov pod Radhoštěm a osad v okrese – napsal (1931)
• Utrpení Páně a naše doba: sedm postních úvah (1932)
• Panno Maria: májové promluvy (1939)

Jednoaktovky Čeňka Kramoliše byly uvedeny v Rožnově pod Radhoštěm a v dalších místech^[23]

• Luca
• Portáši
• Sezení městské rady

• Vězením a vyhnanstvím: valašská epopeje: román a historicko-národopisný obraz ve 3 dílech – Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, 1985

• Čeněk Kramoliš: literárně-historická studie – Bedřich Slavík. Olomouc: R. Promberger, 1936
• Sborník literárních úvah a vzpomínek k 75. narozeninám Čeňka Kramoliše – uspořádal Petr Hykel, Brno: Moravský legionář, 1937
• Laskavec a rváč – Čeněk Kramoliš; sestavil, doslovem a poznámkami opatřil Jaroslav Pleskot; text a vysvětlivky Naděžda Bayerová. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963
• Čeněk Kramoliš: spisovatel Valašska (1862–1949): personální bibliografie a metodický materiál s regionální tematikou – zpracovaly: Emilie Malíková, Gabriela Klabačková. Slavičín: Městská knihovna, 1999

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Kramoliš na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Kramoliš
• Encyklopedické heslo Kramoliš v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Čeněk Kramoliš v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Digitalizovaná díla Čeňka Kramoliše v Národní digitální knihovně.