Čeněk Kvíčala
Čeněk Kvíčala | |
---|---|
Narození | 12. dubna 1890 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. února 1956 (ve věku 65 let) Praha Československo |
Povolání | malíř |
Podpis | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Čeněk Kvíčala (12. dubna 1890 Praha – 19. února 1956 tamtéž) byl český akademický malíř.
Život
Narodil se v Praze v rodině malíře pokojů Čeňka Kvíčaly. Po absolvování základního vzdělání nastoupil do učení ke svému otci a vyučil se malířem pokojů a dekorací. Pro svůj nesporný malířský talent navštěvoval večerní kursy malování na UMPRUM v Praze. V letech 1908-1909 pokračoval ve zdokonalování v denní škole malíře K. Reisnera. Od roku 1909 studoval na pražské malířské akademii, zprvu rok u B. Roubalíka a následující tři roky u prof. V. Bukovce. Dále pokračoval ve studiu v grafické speciálce prof. Maxe Švabinského. Zde studoval dva roky, ale jeho studium přerušila vypuknuvší první světová válka. Po válce pokračoval ve studiu na grafické speciálce ještě jeden rok. Během studia vykonal v roce 1912 studijní cesty do Černé Hory a Dalmácie. V roce 1919 pobýval na Slovensku a v letech 1920-1922 navštívil Německo a Dánsko. V roce 1923 se vydal do Itálie a roku 1927 navštívil také Paříž.
Své první práce vytvořil v roce 1922 v Kutné Hoře, jednalo se o figurální výzdoby vinárny a nového biografu. Tvořil krajiny, zátiší, a podobizny, kterých vytvořil nespočet. Vytvořil portréty významných osobností jako např.: Vítězslava Nováka, J. B. Foerstera, Josefa Suka, senátora Klofáče, Ing. E. Molzera, Jana Herbena[1], herce Zdeňka Štěpánka, Soňu Štěpánkovou a malíře Otakara Nejedlého[2]. Ztvárnil rovněž některá významná hudební uskupení, např. „České kvarteto“, „Ševčíkovo kvarteto“ a „Ondříčkovo kvarteto“. Vytvořil i řadu portrétních litografií, např. Prof. Šambergera, Otakara Ostrčila, V. V. Čelanského, Emila Pollerta, JUDr. Mirko Rašína a mnoho dalších. Restauroval nástěnné malby (např. ve starém Černém pivovaře v Praze II.) a působil jako divadelní výtvarník (např. Novákova Lucerna v ND 1922, 1930). V roce 1936 při příležitosti otevření Sukova musea v Křečovicích vystavil 117 obrazů, kreseb a litografií. Malíř se rovněž zúčastnil několika výtvarných soutěží, mj. na plakát výstavy Soudobé kultury v Brně, za nějž získal 1. cenu a na plakát „Milenium sv. Václava“, za níž byl oceněn čestným uznáním. Čeněk Kvíčala zemřel v Praze v roce 1956 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Autorské výstavy
- 1926 Výstava prací Čeňka Kvíčaly z let 1920-1926, Topičův salon, Praha
- 1930 Čeněk Kvíčala: Výstava prací z let 1927 – 1930, Topičův salon, Praha
- 1949 Čeněk Kvíčala: Výstava obrazů, Šímova síň, Benešov
- 1950 Čeněk Kvíčala: Obrazy, Galerie Práce, Praha
- 1958 Čeněk Kvíčala: Výbor z díla, Galerie Nová síň, Praha
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Kvíčala
- Aukční galerie Platýz, Autoři – Čeněk Kvíčala
- Čeněk Kvíčala v informačním systému abART
- Moravské zemské muzeum, Muzejní autority - Kvíčala, Čeněk, 1890-1956 Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- Národní divadlo, Čeněk Kvíčala
- Galerie hlavního města Prahy, Online sbírky – Kvíčala Čeněk: Podobizna místního starosty v Praze XI, MUDr. Rudolfa Kostrakiewicza
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čeněk Kvíčala signatura