Čeněk Musil

Čeněk Musil
Čeněk Musil
Čeněk Musil
Narození5. března 1889
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. listopadu 1947 (ve věku 58 let)
Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Jičíně
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt a stavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Musil (5. března 1889 Kolín[1]1. listopadu 1947 Jičín) byl český architekt a urbanista, který působil převážně v Jičíně a významně ovlivnil podobu města v době první republiky[2]. Jeho tvorba nese prvky neoklasicismu, funkcionalismu a konstruktivismu, inspiroval se také Janem Kotěrou. Ve své práci vždy věnoval pečlivou pozornost citlivému zasazení navrhovaných objektů do okolního prostoru, tento postup uplatnil také jako autor regulačního plánu Jičína (1930-1935).

Životopis

Pocházel z Kolína, gymnaziální studia absolvoval v Jičíně, po maturitě v roce 1908 pokračoval na škole pozemního stavitelství ČVUT (1908–1913), souběžně studoval architekturu na Akademii výtvarných umění. Po první světové válce se usadil v Jičíně, kde si v roce 1923 otevřel projekční kancelář. I když v Jičíně nebyl jediným architektem, postupem doby získal výsadní postavení, vyhrával veřejné soutěže, řadu zakázek získával i přímo. Jeho první významnou realizací byl projekt areálu jičínské okresní nemocnice (1923–1930), poté projektoval řadu veřejných staveb (školy, finanční instituce) i soukromých domů. K jeho nejvýznamnějším pracím patří funkcionalistická budova Masarykovy obchodní akademie v ulici 17. listopadu pod zámeckou zahradou. Jeho regulační plán Jičína byl jedním z vůbec prvních regulačních plánů v Čechách (1930–1935)[3] Souběžně pracoval také na regulačním plánu Lázní Bělohrad (1929–1931). Pokoušel se prosadit také v Praze, což se mu nepodařilo, ale na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století se začal uplatňovat v rámci celého jičínského okresu. V několika obcích a městech byly podle jeho návrhů postaveny sokolovny a školy, budovou Městské spořitelny (1930–1934) vytvořil novou dominantu náměstí v Nové Pace. Během druhé světové války musel své aktivity omezit, po roce 1945 s kolegou Václavem Šťastným sepsal pojednání o poválečné obnově Jičína a spoluzakládal východočeský Stavoprojekt (1947). Své další záměry již nestihl realizovat, po jeho náhlém úmrtí v roce 1947 byla jeho projekční kancelář uzavřena.

Kromě profese architekta se uplatnil také jako scénograf a výtvarník, mimoto se v Jičíně aktivně zapojoval do veřejného života a byl členem řady spolků, byl též jičínským městským inženýrem.

Zemřel roku 1947 v Jičíně a byl pohřben na zdejším městském hřbitově.

Realizace v Jičíně

Rolnická škola, Soudná ulice, Jičín, 1923-1925
Masarykova obchodní akademie, ulice 17. listopadu, Jičín, 1930
  • Okresní nemocnice (1923-1930)
  • činžovní domy v Tyršově ulici (1923)
  • Rolnická škola (1923-1925)
  • Studentský dům (knihovna) (1923-1924)
  • Hospodyňská škola (1925-1927)
  • činžovní dům poštovních gážistů v Denisově ulici (1925-1927)
  • dům vojenských gážistů v Tyršově ulici (1926)
  • hotel Hušek (1926-1929)
  • Okresní hospodářská záložna (budova Městského úřadu) (1927)
  • vila Florea (1927-1928)
  • rodinný dům vrchního rady krajského soudu Františka Vlacha (1928)
  • vila Vilemíny Slukové (1929)
  • Masarykova obchodní akademie (1930)
  • Tržnice nábytku (1933)
  • Zemědělská pojišťovna (1938-1939)
  • Živnostenská škola (1939-1940)[4]
  • Okresní úřad (1939-1941)

Realizace mimo Jičín

Městská spořitelna, Masarykovo náměstí, Nová Paka, 1930-1934

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
  2. Významné stavby Ing. arch. Čeňka Musila v Jičíně [online]. Cesky-raj.info. Dostupné online. 
  3. Architekt Čeněk Musil zaslouží pozornost. Deník.cz [online]. 2011-5-6. Dostupné online. 
  4. ŠIKÝŘOVÁ, Lea. Od vzniku VOŠ a SPŠ Jičín uběhlo 140 let Zdroj: https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin-sps-prumyslovka-vyroci140let20110621.html. Jičínský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2011-06-21 [cit. 2019-01-16]. Dostupné online. 
  5. KUČA, Karel. Chlumecko, Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní 2. 1. vyd. Hradec Králové: Společnost ochránců památek va Východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-1-8. S. 435. 

Literatura

  • PETROVÁ, Gabriela; CHODĚJOVSKÁ, Eva: Architekt Čeněk Musil; Jičín, 2017; 153 stran ISBN 978-80-87486-09-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čeněk Musil (2).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Masarykova obchodní akademie v Jičíně (1930), 17. listopadu 220.
Čeněk Musil.jpg
Čeněk Musil, architekt a urbanista
Čeněk Musil (3).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městská spořitelna v Nové Pace (1930-1934), Masarykovo náměstí 1.
Čeněk Musil (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Rolnická škola v Jičíně (1923-1925)