Čeněk Sameš

Čeněk Sameš
Narození30. října 1902
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1981 (ve věku 78 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov v Okříškách
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníarchivář a učitel
OceněníSlavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čeněk Sameš (také Vincenc Sameš, 30. října 1902, Vídeň[1] – 23. října 1981, Třebíč[2] nebo 27. října 1981, Brno[3]) byl český archivář.

Biografie

Čeněk Sameš se narodil v rakouské Vídni v roce 1902, mezi lety 1921 a 1925 vystudoval dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a 3 semestry Právnické fakulty Univerzity Karlovy, následně absolvoval v roce 1931 také archivní kurz pro středoškolské profesory. Od roku 1925 do roku 1927 působil jako středoškolský pedagog na gymnáziích v Brně a Olomouci, v roce 1945 pak učil i na Gymnáziu v Třebíči[4] a roku 1951 pak v Jihlavě. Mezi lety 1929 a 1935 působil jako nehonorovaný archivář města Třebíče, mezi lety 1935 a 1939 pak působil jako archivář v městě Třebíči.[4] Po zapojení se do Obrany národa byl v roce 1940 odsouzen na 4 roky a byl vězněn do roku 1944. Mezi lety 1944 a 1945 pracoval jako pomocný dělník.[2][5][6]

Posléze učil na gymnáziu Třebíč a od roku 1945 do roku 1948 založil a pracoval v Městském a okresním archivu Třebíč. Od roku 1948 do roku 1951 pracoval jako ředitel archivu a inspektor nestátních archivů na Moravě v Moravském zemském archivu.[4] Posléze byl z politických důvodů propuštěn. Po roce 1953 pak pracoval jako pedagog střední zdravotní školy v Třebíči.[2] Ředitelem byl mezi lety 1953 a 1962.[6]

Po Vincencovi Samešovi je pojmenována ulice Samešova v Třebíči.[6]

Publikační činnost

Přispíval do sborníků, novin a časopisů, z nich lze uvést: Matice moravská, Od Horácka k Podyjí, Vlastivědný sborník Vysočiny, Společnost přátel starožitností Československých, do publikací třebíčského gymnázia a sepsal dějiny města Třebíče, které vycházely v městském zpravodaji.[4]

Z díla

  • Archiv města Třebíče, nakl. J.F.Kubeš, Třebíč 1931
  • Třebíč - město a okres, Národohospodářská propagace ČR, 1932
  • Klášter Vilémovský, Benediktinské opatství, 52 stran, Praha 1934
  • Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725-1732, Měšťanská Beseda, Třebíč 1934
  • Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935, Ústřední výbor jubilejních oslav, Třebíč 1935
  • Z historie vaření piva v Třebíči, Várečenstvo města Třebíče, 63 stran, 1935
  • Několik dat z historie kapucínského kláštera v Třebíči, Klášter O. O. kapucínů, 30 stran, Třebíč 1935
  • Stehlíkův adresář města Třebíče, 1940
  • Přehled dějin československých, Městská spořitelna 1946
  • Jak k nám dnes mluví 28. říjen, Zemská osvětová rada, 15 stran, Brno 1946
  • I. ročenka měst. musea a archivu v Třebíči, 1948
  • Rok 1468 a Třebíč, Okr. knihovna Třebíč, 1968
  • Stručné dějiny města Třebíče, příloha Zpravodaje města Třebíče 1972-1979, 585 stran

Studie a stati

  • Městské popraviště v Třebíči. Od Horácka k Podyjí. 1931, roč. 9, s. 62–63. Dostupné online. 
  • Protižidovské hnutí v Třebíči po roce 1848. Od Horácka k Podyjí. 1931, roč. 9, s. 110–117. Dostupné online. 
  • Dva staré obrazy města Třebíče. Od Horácka k Podyjí. 1932, roč. 10, s. 8–9, 27–30. Dostupné online. 
  • Dva archivy třebíčské. Časopis Archivní školy. 1933, roč. 9–10, s. 386–392. Dostupné online. 
  • Příspěvek k dějinám třebíčského klášterství. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze. 1936, roč. 44, čís. 4, s. 177–182. 
  • Sousoší sv. Cyrila a Metoděje v Třebíči. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1946, roč. 54, čís. 3–4, s. 129–133. 
  • Co vypráví pamětní kniha předměstí Nové město v Třebíči. Český lid. 1947, čís. 6, s. 101–106. Dostupné online. 
  • Rok 1918 v Třebíči. Vlastivědný sborník Vysočiny. 1969, roč. 5, s. 77–84. Dostupné online. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 07., Altlerchenfeld, sign. 01-69, sn. 152 [online]. Matricula-online.eu [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c HOFFMANNOVÁ, Jaroslava. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri 830 s. ISBN 80-7277-023-3, ISBN 978-80-7277-023-6. OCLC 45491287 S. 558. 
  3. ↑ Sameš, Čeněk, 1902-1981 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 36. 
  5. ↑ Historie státního okresního archivu Třebíč [online]. Brno: Moravský zemský archiv [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c JOURA, Jiří. Třebíčské ulice. Třebíčský zpravodaj. 2013-05-23, roč. 2013, čís. 05, s. 16–17. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“