Čeněk Vaněček

Čeněk Vaněček
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
Starosta Rakovníka
Ve funkci:
1923 – 1938
PředchůdceAntonín Urban
NástupceFrantišek Diepolt
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.

Narození24. října 1879
Rakovník
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. března 1946 (ve věku 66 let)
Rakovník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloRakovník
Profesestarosta a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čeněk Vaněček (24. října 1879 Rakovník[1]2. března 1946 Rakovník) byl český a československý politik, meziválečný starosta Rakovníku, který se zasloužil o jeho modernizaci, a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie

Osobní život

Jeho otcem byl Josef Vaněček, rakovnický stavební podnikatel, matkou Julie, rozená Heinzová. Spolu měli celkem devět dětí, kromě Čeňka dcery Annu, Matyldu, Boženu a Marii a syny Josefa, Františka, Karla a Oldřicha.[2] Čeněk Vaněček vystudoval reálnou školu v Rakovníku a v roce 1899 absolvoval obchodní akademii v Praze. Poté se stal účetním v rakovnické městské spořitelně, kde rychle postupoval. Už v roce 1915 byl jmenován jejím vrchním ředitelem a úspěšně jí rozvíjel, postupně z ní vybudoval moderní peněžní ústav.[3]

Dne 8. července 1918 se oženil s Karlou Šmídovou, manželství však zůstalo bezdětné. Rád hrál šachy a tenis a hodně cestoval, navštívil např. Egypt. Kromě svých politických aktivit byl mj. členem Sokola, rakovnického Muzejního spolku, místní Divadelní ochotnické jednoty Tyl nebo Komitétu pro záchranu hradu Krakovce.[4]

Politické působení

Poprvé byl zvolen starostou Rakovníku v roce 1923, poté opětovně i v následujících letech. Velmi usiloval o jeho modernizaci, vzorem mu v tom byl Hradec Králové. Za jeho éry byla dokončena urbanistická regulace města, rozvinula se výstavba veřejných budov i obytných domů, město též provádělo nouzové práce pro nezaměstnané. Využíval k tomu své pozice ve spořitelně, která poskytovala výhodné úvěry. Byl též členem představenstva rakovnického pivovaru a zasloužil se i o jeho rozvoj.[5]

Angažoval vícero renomovaných architektů, kteří v Rakovníku realizovali řadu moderních staveb. Nejvíce F. A. Libra (obchodní akademie, spořitelna, Tyršovo koupaliště a další), ale také B. Hübschmann (bytové domy, kasárna), J. Rössler (rozšiřování výstavby za viaduktem) nebo zahradní architekt J. Kumpán (městské sady).[5] V roce 1931 inicioval přeložení 301. dělostřeleckého pluku z Jaroměře do Rakovníka a pro město také získal ostatky bratrů Emila a Karla Burianových, kteří jsou zde proto pochováni.[6] Jako sympatizant Hradu stál za postavením pomníku T. G. M. a po prvním československém prezidentovi byla pojmenována také obchodní akademie a nová okresní nemocnice.[7]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za lounskou župu senátorské křeslo v Národním shromáždění,[8] kde setrval do roku 1935.[9] Byl členem hospodářského a rozpočtového výboru, aktivně řešil otázky státního rozpočtu a dopadů tehdejší ekonomické krize. Vydal mj. spis Hospodářská situace okresu rakovnického, dokonce se o něm tehdy uvažovalo jako o ministru financí. V dalších volbách však již nebyl svou stranou nominován.[10]

Na funkci starosty rezignoval po Mnichovu v prosinci 1938,[11] důvodem kromě nové politické situace byly i politické spory a obvinění, že až příliš málo úřaduje na radnici. Nahradil jej spolustraník a profesor rakovnického gymnázia František Diepolt, který byl jako župní starosta Sokola v roce 1941 zatčen gestapem a rok později zahynul v Osvětimi. Vaněček i nadále působil v městské spořitelně a v pivovaru a i když se i z těchto pozic snažil pomáhat rakovnickým občanům, po válce čelil nařčení z kolaborace. Lidový soud jej sice obvinění zprostil, jeho zdravotní stav (dlouholetá srdeční choroba) se však tím prudce zhoršil. Jako nejvýraznější symbol první republiky v Rakovníku zemřel nakonec v ústraní.[12]

Odkazy

Reference

  1. Matrika narozených, Rakovník, 1877–1885, snímek 132 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  2. NOSÁLOVÁ, Jana. Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923–1938. In: Rakovnický historický sborník VI/2005. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2005. Dále jen „Nosálová (2005)“. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. ISBN 80-86772-14-4. S. 91. Archivováno 4. 8. 2019 na Wayback Machine.
  3. Vaněček, Čeněk, 1879–1946 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  4. Nosálová (2005), str. 93, 101–103.
  5. a b Nosálová (2005), str. 93, 108–115.
  6. Osobnosti Rakovníka [online]. Městské informační centrum Rakovník [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-27. 
  7. Nosálová (2005), str. 94, 101 a 111.
  8. 33. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  9. Jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  10. Nosálová (2005), str. 95–98.
  11. Resignace starostů. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78, čís. 335, s. 3. Dostupné online. 
  12. Nosálová (2005), str. 99, 100 a 118.

Literatura

  • NOSÁLOVÁ, Jana. Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923–1938. In: Rakovnický historický sborník VI/2005. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. ISBN 80-86772-14-4. S. 89–118. Archivováno 4. 8. 2019 na Wayback Machine.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“