Čerepovec

Čerepovec Череповец
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	59°8′ s. š., 37°55′ v. d.
Nadmořská výška	130 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Vologdská
Vologdská oblast na mapě Ruska
Čerepovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	120,9 km²
Počet obyvatel	317 970 (2018)[2]
Hustota zalidnění	2 630 obyv./km²
Správa
Starosta	Vadim Germanov
Vznik	1777
Oficiální web	www.cherinfo.ru
Telefonní předvolba	(+7)8202
PSČ	162600–162627
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerepovec (rusky Черепове́ц) je město v Rusku, největší město Vologdské oblasti a administrativní centrum Čerepoveckého rajónu. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 312 310 obyvatel, v dalších letech se odhaduje mírný nárůst. Město se nachází na ústí řeky Šeksny do Rybinské přehrady.

Původ jména není zcela jistý, ale existují dvě varianty, kdy první se skládá ze dvou slov, lebka (rusky череп, čerep) a voda (finsky vesi), kdy slovo lebka, měl být název pro kopec na kterém se město nachází.^[3] Druhá varianta počítá, že vepsové vytvořily název, kdy Čerepovec má v překladu znamenat Vepsovská rybářská vesnice.^[4]

Historie města zasahuje až do střední doby kamenné kdy se dochovaly různé předměty, pazourky a keramika až z 3. tisíciletí př. n. l.^[5] Od desátého století zde ležely rybářské osady, nejdříve obydlené vepsany, ale později i slovany. Osady se hlavně soustředily na lov zvěře a zemědělství.

První zmínka o osadě Čerepovec pochází z roku 1362, založením Čerepoveckého kláštera vzkříšení, založen žáky svatého Sergeje Radoněžského. Klášter vzkříšení, stejně jako ostatní ruské kláštery té doby, plnil roli nejen náboženského, ale i hospodářského centra, vlastnil rybářství a ryby se vyvážely do Moskvy.

V roce 1764 byl klášter dekretem Kateřiny II. zrušen a jeho majetek byl převeden do státní pokladny.

V roce 1777 byl výnosem Kateřiny II. Čerepovec povýšen na město a stalo se také o tři roky později krajským městem v Novgorodské gubernerii.

Na konci 18. století, rozhodl Pavel I. o zrušení nadbytečného města Čerepovec. Nejprve se stalo městysem a později se měl městys celkově zničit. V roce 1797 odjel obchodník Jefim Krasilnikov do Moskvy projednat zachování osady. Pavel I. poté sepsal dekret, kdy Čerepovec mohl zůstat osadou. O pět let později se Čerepovec znovu na dekret Pavla I. městem.

V 19. století se město rozvinulo hlavně díky Mariinské vodní cestě, město bylo jediná velká osada v okruhu 400 kilometrů a díky tomu zde vznikl přístav. ^[5]

Na začátku 20. století zde bylo postaveno mnoho škol a univerzit. Každý šestý občan v té době byl studentem. V roce 1904 byla dokončena železniční stanice která propojila město s Petrohradem. Na začátku 20. století se vývoj města rapidně zrychloval, kdy počet obyvatel v roce 1915 dosáhl milníku 10 tisíc. ^[5]

V 30. letech 20. století se rozhodlo o postavení Rybinské přehrady a postavení hutního závodu Čerepovci, v okolí se nenacházela ložiska, tak byla ruda dovážena z poloostrova Kola. V roce 1941 byla plněna Rybinská přehrada, ta zaplavila i podstatný kus přístavu v Čerepovci, přístav byl rekonstruován a přeložen více k městu.^[5]

Za druhé světové války byly zde nemocnice, závody pro výrobu střeliv a zajatecké tábory.^[6]

Po válce v roce 1952 byla zde postavena vysoká pec a o tři roky později se zde začalo vyrábět surové železo a ocel, tahle událost se považuje za založení Čerepoveckého hutního závodu, dnes závodu Severstal. Dříve byla zdejší vysoká pec největší na světě.^[7]

V 60. letech 20. století bylo založeno více podniků hlavně chemické podniky a rozšiřování hutního podniku.

V 70. letech byl otevřen Okťabrský most přes řeku Šeksna a v 80. letech dosáhlo město milníku 300 tisíc obyvatel.

• Čerepovecký klášter vzkříšení
• Galské panství

Od roku 1953 zde působí hokejové kluby Severstal Čerepovec, který je účastník KHL a Almaz Čerepovec, účastník MHL. Oba dva celky hrají své domácí zápasy ve víceúčelové hale Ledovyj dvorec.

FK Šeksna Čerepovec byl fotbalový klub, který v roce 2012 zanikl, ale v roce 2014 se vrátil zpět pod názvem FK Čerepovec.

Dále se ve městě hraje basketbal a volejbal.

Čerepovec se nachází mezí Petrohradem a Moskvou, mezi kterýma od města vede silniční, železniční, vodní i letecká doprava.

Čerepovec ma železniční stanici otevřenou v roce 1904, která leží na trati Petrohrad – Vologda. Železniční stanice se rozlišuje na Čerepovec I., která je osobní stanicí a Čerepovec II., která je nákladní stanicí.

Ve městě funguje tramvajová a autobusová městská doprava, 18 km severně se nachází letiště.

Přes řeku Šeksnu propojuje město Okťabrský most, je to první lanový most v Rusku.^[8]

• Nikolaj Vasiljevič Věreščagin (1839–1907), ruský průmyslník, který se zasloužil o vývoj moderních mlékárenských provozů v Rusku^[9]
• Vasilij Vasiljevič Věreščagin (1842–1904), ruský válečný malíř^[10]
• Anna Děmidovová (1878–1918), dvorní dáma a služebná carské rodiny, spolu s nimi zavražděna bolševiky^[11]
• Valentina Borisenková (1920–1993), sovětská šachistka^[12]
• Sergej Fokičev (* 1963), sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz na trati 500 metrů ze ZOH 1984^[13]
• Alexej Mordašov (* 1965), ruský podnikatel, miliardář, většinový vlastník ocelárenského gigantu Severstal^[14]
• Vadim Šipačov (* 1987), ruský lední hokejista^[15]

Obyvatelé

• Valerij Čkalov (1904–1938), sovětský zkušební pilot^[16]
• Josif Brodskij (1940–1996), sovětský básník, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987^[17]
• Nikolaj Noskov (* 1956), ruský hudební skladatel, zpěvák a bývalý člen hardrockové skupiny Gorky Park^[18]

• Aiud, Rumunsko
• Balakovo, Rusko
• Gorna Orjahovica, Bulharsko
• Liaoyuan, Čína
• Maladzečna, Bělorusko
• Montclair, USA
• Raahe, Finsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čerepovec na Wikimedia Commons