Karačajsko-Čerkesko

Karačajsko-čerkeská republika Карачаево-Черкесская Республика Къэрэшей-Шэрджэс Республикэ
© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Čerkesk
Souřadnice	43°55′ s. š., 41°47′ v. d.
Rozloha	14 100 km²
Časové pásmo	UTC+3[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	439 470
Hustota zalidnění	31,2 obyv./km²
Jazyk	ruština, abazinština, karačajsko-balkarština, kabardo-čerkeština, nogajština
Národnostní složení	Karačajové, Rusové, Čerkesové
Náboženství	64 % islám, 13 % pravoslaví, 2 % tradiční náboženství, 2 % ostatní křesťanství
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Vznik	16. května 1992
prezident	Rašid Temrezov
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	09
Oficiální web	www.kchr.info
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karačajsko-Čerkesko, plným názvem Karačajsko-čerkeská republika, je republika Ruské federace. Nachází se na severních svazích Velkého Kavkazu. Na severu sousedí se Stavropolským krajem, na východě s Kabardsko-Balkarskem, na jihu sousedí s Gruzií a na západě s Krasnodarským krajem. Její rozloha je 14 100 km², počet obyvatel je 439 470. Hlavním městem je Čerkesk se 116 244 obyvateli.

Název republiky pochází od hlavních etnických skupin, turkických Karačajů (Karačajly, doslova znamená Lidé od Černého potoka) příbuzných Balkarů ze sousední Kabardsko-balkarské republiky, kteří žili v oblasti od 13. století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové přišli na toto území až v 19. století. Součástí Ruského impéria byla však tato oblast již od 17. století.

Po vítězství sovětské moci byla roku 1922 zřízena Karačajsko-čerkeská autonomní oblast, která byla roku 1926 rozdělena na Karačajskou AO a Čerkeský národní okruh (od r. 1928 Čerkeskou AO). V letech 1942–43 bylo území načas okupováno nacistickým Německem a po jeho osvobození byli Karačajové obviněni z kolaborace s Němci a násilně přesídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast byla zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957 a karačajskému obyvatelstvu byl povolen návrat. Současně byla znovu vytvořena Karačajsko-čerkeská autonomní oblast. Po roce 1991 byl statut změněn na autonomní republiku v rámci Ruské federace.

Podle sčítání obyvatel z roku 2002 žijí v Karačajsko-čerkeské republice následující národnosti: Karačajové s 38,5 % populace republiky, následují Rusové (33,6 %) a Čerkesové (11,3 %). Největší národnostní menšinou jsou Abazinci (7,4 %).

Úředními jazyky jsou: ruština, karačajsko-balkarština, kabardijanština, abazština a nogajština.

V roce 1987 žily v oblasti kromě Karačajů, Čerkesů, Rusů a Abazinců ještě Nogajci, Oseti a Řekové.^[2]

Hlavou státu je karačajsko-čerkeský prezident. Od roku 2007 je prezidentem Mustafa Azret-Alijevič Batdjejev.

Značným problémem v republice je napětí mezi etnickými skupinami. V květnu 1999 byly v Karačajsko-Čerkesku uskutečněny první svobodné regionální prezidentské volby. Poté, co tyto volby vyhrál Vladimír Semjonov (Karačajec) nad Stanislavem Děrevem (Čerkes) se uskutečnilo několik protestů Děrevových příznivců, kteří obviňovali Semjonova ze falšování výsledků voleb. Soud později potvrdil výsledky voleb i přes protesty tisícovek Děrevových příznivců.

Průmysl je nejvíce zastoupen v hlavním městě Čerkesku. Největší význam má chemický a potravinářský průmysl.

• Čerkesk (hlavní)
• Karačajevsk
• Těberda
• Zelenčuchskaja
• Usť-Džeguta

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karačajsko-čerkeská republika na Wikimedia Commons