Černá (zámek)

Černá
zámek v obci
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	konec 16. století
Přestavba	18. století
Stavebník	Jan Rafael Chroustenský z Malovar
Další majitelé	Chroustenští z Malovar, Collaltové
Současný majitel	soukromý majitel
Poloha
Adresa	Černá 1, Černá, Česko Česko
Souřadnice	49°25′23,52″ s. š., 15°51′43,2″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Černá (zámek) Černá (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25627/7-3987 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Černá stojí téměř v centru obce Černá, v okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka.^[1] Od roku 1995 je v majetku firmy THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o.^[2]

Zámek nechal na konci 16. století v duchu renesance vystavět Jan Rafael Chroustenský z Malovar. Po Bílé hoře však Chroustenští o majetek přišli a roku 1624 se zámek (tehdy označovaný jako tvrz) dostal do držení rodu Collalto. V této době spadala Černá do panství Rudolec, nicméně Collaltové přenesli správu panství do Černé. V 18. století prošel zámek barokní přestavbou, jež se týkala především interiérů. Kromě toho došlo také k zasvěcení zámecké kaple sv. Antonínu Paduánskému.

Fideikomisní velkostatek Černá-Německý Rudolec se rozkládal v obcích Arnolec, Blízkov, Bohdalov, Černá, Dědkov, Chlumek, Chroustov, Jersín, Kyjov, městečku Měřín, Milíkov, Nadějov, Rudolec, Stáj a Zhoř. Dominikální půda byla rozložena do šesti dvorů a čtyř revírů. Rozloha veškeré půdy tehdy činila 16 882 jiter (4637 jiter dominikální, 12 245 jiter rustikální), z toho 3310 jiter lesa (dominikálního 1851 jiter, rustikálního 1459 jiter).^[3]

Celý majetek hraběte Emanuela Collalto et San Salvatore na území nové republiky zařadil Státní pozemkový ústav už v roce 1921 do prvního období prováděné pozemkové reformy. Jednalo se o celý velkostatek Brtnice-Okříšky-Pokojovice se dvorem Přímělkov, dvorem Střížov (ze dvora Okříšky jen do 50% výměry), o celý velkostatek Uherčice s Písečnou a Slavětínem a celý velkostatek Něm. Rudolec-Černá.^[4]

Do pozemkové reformy vstoupil velkostatek Černá-Rudolec s celkovou výměrou 2010,55 ha veškeré půdy. Ve vlastní režii byl v té době provozován pouze dvůr v Černé. Dvůr v Německém Rudolci měl celý v pronájmu Josef Fischer, zrovna tak se v pachtu nacházely pozemky u dalších čtyř dvorů.^[3] Přihláškové řízení na velkostatku Černá-Německý Rudolec zahájil Státní pozemkový úřad na začátku ledna 1923. Jeho předmětem se staly:

• zámek s hospodářskými budovami v Německém Rudolci,
• zámek s hospodářskými budovami v Černé,
• hostinec v Černé a
• pozemky v katastrálních obcích: Arnolec, Černá, Jersín, Chlumek, Měřín, Německý Rudolec a Stáj o celkové výměře 281,1502 ha (z toho polí 218,1262 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, pastvin 6,3638 ha, lesů 0,1205 ha, rybníků 2,1048 ha a ostatní půdy 3,2326 ha).^[5]

Ze 7 dvorů bylo pozemkovou reformou 5 dvorů rozparcelováno zcela a ze 2 dvorů pozemkový úřad vytvořil zbytkové statky. V majetku vlastníka knížete Manfreda Collalto zůstalo pouze lesní hospodářství. Z velkostatku Černá o rozloze 204 ha vytvořil pozemkový úřad zbytkový statek Černá s rozloze 102 ha, jež obdržel Ladislav Růžička. Dalších 86 ha pozemkový úřad rozparceloval.^[6]

Z velkostatku Rudolec získal zámek taktéž Ladislav Růžička, který nakonec v roce 1923 obdržel celkem 145 hektarů půdy spolu s rudoleckým a černickým zámkem. Ten jej ještě téhož roku začal rozprodávat.^[6] Na zbytkovém statku Černá se v následujících letech střídali zbytkový statkáři, byly značně zdevastovány interiéry a fresky kaple. V roce 1931 získal zbytkový statek Eduard Pavlíček z Tasova.^[7]

Kníže Manfréd Collalto obdržel ze záboru 960 ha veškeré půdy, z toho lesů 23,3 ha, rybníků 119,3 ha.^[3] Zbylé pozemky ve Stáji, v Arnolci, ve Zhoři a lesní komplex Pouště u Měřína odprodal kvůli nesnadnému obhospodařování po pozemkové reformě.^[6]

V roce 1949 byl Eduardu Pavlíčkovi z Tasova statek znárodněn a přidělen obci, která v zámku zřídila kanceláře místního národního výboru, kulturní dům, kino, klubovny, fotbalové hřiště na zahradě a vinný sklípek. Hospodářské budovy zámku obdrželo JZD.

Dědici posledního majitele dostali zpět zámek po roce 1989 v rámci restitucí a krátce na to v roce 1992 zámek prodali firmě ze Zlína. Nový majitel provedl generální rekonstrukci, odsvěcení tamní kaple sv. Antonína, zřízené v meziválečném období v severním nároží zámecké budovy. Během rekonstrukce byla kolem zámku také postavena mohutná pětimetrová zeď.

Od roku 1996 byl zámek a přilehlý areál provozován pod názvem The Other World Kingdom (v překladu Království jiného světa) jako místo pro sadomasochistické hry. Do roku 2008 byl zámek přístupný pouze pro platící zájemce o sexuální služby s tématem ženské dominance. Zámek měl po převzetí zlínskou firmou svůj erb, v němž byl zobrazen štít s pouty a bičíkem, rituály a hymnu a také vlastní měnu: DOM odpovídající zhruba americkému dolaru. V roce 2008 byl zámek na prodej, ke změně vlastníka však nedošlo.^[8][9]

Dle katastru nemovitostí^[10] je vlastníkem zámku společnost The Other World Kingdom. Tato společnost se celosvětově proslavila v erotickém byznysu ve formě tzv. Femdom. Její hlavní náplní je provozování erotických stránek a natáčení krátkých filmů s tématy ženské dominance. V roce 2010 byla většina z původně provozovaných živností vymazána z živnostenského rejstříku a od roku 2014 je jediným majitelem firmy THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o. Aleš Sadil.^[11]

V blízkosti zámku neprochází žádná značená turistická trasa. Zámek je přístupný po místní komunikaci od Mlýnského rybníka. Nedaleko vede také silnice II/348 z Arnolce na Měřín, kde se napojuje na silnici II/602.

• Zámek na hrady.cz
• Historie obce Černá
• Zámek v majetku THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o.