Černá kuchyně

Černá kuchyně (Črna kuhinja)
expozice „Liznjekova domačija“
Kranjska Gora Slovinsko

Černá kuchyně tvoří prostor v domě, převážně v zadní či boční části síně, s otevřeným komínem trychtýřovitého tvaru o větším průměru, zvaného též lezák či plášťák, pod nímž bylo otevřené ohniště, v pozdějších dobách pak různá topná zařízení, jako např. sporák či pec. Do černé kuchyně se převážně vstupovalo ze vstupních prostor domu, na hradech a zámcích tvořila samostatné prostory mimo obytné části, často doplněné zdrojem užitkové či pitné vody. Býval v ní zabudován kotel pro přípravu nápojů pro dobytek či na vyvařování prádla. Ve stěně nad ohništěm bylo ústí pece a kamen postavených ve světnici. Taková černá kuchyně pak sloužila nejen k přípravě pokrmů, ale i k přikládání do kamen. Vařilo se na trojnožkách, roštech či v hrncích. V některých případech rozšířený komín sloužil k uzení masa.

Historie

Černou kuchyni znali již Římané, byla budována v patricijských domech. V Česku se začala rozšiřovat od druhé poloviny 16. století, když nahradila dymné jizby. Největšího rozšíření dosáhla v 18. a 19. století, do značné míry díky přísnějším protipožárním předpisům. Postupně se měnila ze součásti síně na samostatnou místnost. Zpočátku jimi byly vybaveny hostince, mlýny, fary a šlechtická sídla. Konec je spojen se zaváděním tahových komínů, do nichž ústily přímo obsluhovaná kamna či sporáky. Název pochází od stěn zčernalých kouřem vystupujícím z otevřeného ohniště. Co se týká vybavení, venkovské kuchyně bývaly obvykle vybavené velice skromně, pouze prostým nábytkem bez jakéhokoliv zdobení. Při jejich výrobě se využívaly přírodní materiály a barvy.

Lokální názvy

S rozšířením černé kuchyně na venkovské stavby se rozšířily i nářeční a lokální názvy. V Čechách se jí říkalo kuchyňka, v okolí Nymburka černý krb, na západní a střední Moravě ohnisko, na Slovácku kútek, na Brněnsku nothert.

Kam za černou kuchyní

Černá kuchyně
Freilichtmuseum Salcburk

Ojediněle i dnes jsou zachovány černé kuchyně v soukromých venkovských stavbách, ke zhlédnutí tvoří součásti skanzenůVysoký Chlumec, muzeí – Kouřim (Muzeum lidových staveb), Horní Slavkov, Vlastivědné muzeum v Železnici, restaurována byla černá kuchyně na radnici v Jihlavě. Z hradů a zámků stojí za podívání Křivoklát, kde je umístěna ve věži Huderka, dále např. na hradech Pecka, Jindřichův Hradec, Švihov, Roupov na zámku Veltrusy.

Odkazy

Literatura

  • Miloslava Hošková: Recepty černé kuchyně. Šumperk : Okresní vlastivědné muzeum, 1990.
  • Vítězslav Štajnochr: Zámecké kuchyně: zámecké kuchyně v kontextu evropského vývoje. Praha : Národní památkový ústav, 2017, ISBN 978-80-7480-093-1

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rauchkuchl.jpg
Autor: MatthiasKabel, Licence: CC-BY-SA-3.0
Rauchkuchl oder Schwarzkuchl im Abrahamhof aus St. Michael im Lungau, wieder aufgebaut im Freilichtmuseum Salzburg. In derartigen Küchen ohne Rauchabzug wurde nicht nur gekocht, sondern auf den oben zu erkenennden Gerüst auch gleichzeitig geräuchert.
Črna kuhinja2.JPG
Autor: Janez Novak, Licence: CC-BY-SA-3.0
Lizenjakova domačija, Kranjska gora, Slovenija, bohkov kotek