Černýšovice
Černýšovice | |
---|---|
Náves | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Bechyně |
Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°19′31″ s. š., 14°31′14″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 84 (2023)[1] |
Rozloha | 10,14 km²[2] |
Katastrální území | Černýšovice |
Nadmořská výška | 431 m n. m. |
PSČ | 391 65 |
Počet domů | 87 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Černýšovice 57 391 65 Bechyně obeccernysovice@seznam.c |
Starostka | Zuzana Blažková |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Černýšovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 563722 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Černýšovice (německy Tschernischowitz) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 84[1] obyvatel. Nedaleko vesnice se nachází přírodní památka Černýšovické jalovce. Jižně od vsi protéká Všechlapský potok. Do severní části katastrálního území Černýšovice zasahuje přírodní park Kukle.[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1390.
Západně od vesnice stával na levém břehu Lužnice, v blízkosti jejího soutoku s Všechlapským potokem, zlatorudný mlýn, jehož existenci dokládají desítky nalezených mlýnských kamenů, z nichž velké množství bylo druhotně upraveno na kameny stoupové. Většinu jich přemístili majitelé blízkých chat na své pozemky. Na místě zůstaly patrné polotovary s nedovrtanými středovými otvory.[5] Většina kamenů byla vyrobena ze středně zrnité až hrubozrnné žilné žuly, asi pětina je z křemence a menší množství z muskovit-biotitické ortoruly nebo z pegmatitu. [6] Všechny horniny se vyskytují nejdále ve vzdálenosti dvou kilometrů od mlýna. Zlatá ruda se nejspíše těžila asi dva kilometry jihovýchodně od mlýna na pravém břehu Sudoměřického potoka, kde jsou patrné dvě šedesát metrů dlouhé řady zasypaných šachet.[7] Mlýn byl pravděpodobně středověkého původu a mohla by se k němu vztahovat zmínka z roku 1514, kdy král Vladislav II. udělil privilegium dobývat zlatou rudu Ladislavovi ze Šternberka, majiteli bechyňského panství.[8]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 639 | 592 | 577 | 531 | 503 | 459 | 442 | 287 | 236 | 181 | 129 | 93 | 86 | 86 | 86 |
Počet domů | 82 | 85 | 91 | 91 | 91 | 91 | 92 | 95 | 79 | 61 | 46 | 77 | 84 | 84 | 87 |
Části obce
- Černýšovice
- Hutě
Pamětihodnosti
- Zvonice s kaplí na návsi
Galerie
Budova bývalé školy
Dům
Hasičská zbrojnice
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Nařízení Jihočeského kraje č. 12/2004 ze dne 19. 10. 2004 o přírodním parku Kukle.
- ↑ FRÖHLICH, Jiří; JANDA, František; HLÁSEK, Daniel. První archeologicky doložený zlatorudný mlýn v povodí řeky Lužnice v jižních Čechách. Černýšovice u Bechyně. Acta rerum naturalium. 2017, roč. 21, s. 163. Dále jen Fröhlich, Janda, Hlásek (2017). Dostupné online [cit. 2023-04-08]. ISSN 1801-5972.
- ↑ Fröhlich, Janda, Hlásek (2017), s. 164.
- ↑ Fröhlich, Janda, Hlásek (2017), s. 166.
- ↑ Fröhlich, Janda, Hlásek (2017), s. 167.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černýšovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Černýšovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Autorem tohoto obrázku je KKDAII. Pokud jej chcete převzít mimo Wikipedii, uveďte prosím autora Kristýna Kysilková / Wikimedia Commons. Uvítám, pokud mně v případě užití fotografie mimo Wikipedii budete kontaktovat., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: User:KKDAII, Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Autorem tohoto obrázku je KKDAII. Pokud jej chcete převzít mimo Wikipedii, uveďte prosím autora Kristýna Kysilková / Wikimedia Commons. Uvítám, pokud mně v případě užití fotografie mimo Wikipedii budete kontaktovat., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Autorem tohoto obrázku je KKDAII. Pokud jej chcete převzít mimo Wikipedii, uveďte prosím autora Kristýna Kysilková / Wikimedia Commons. Uvítám, pokud mně v případě užití fotografie mimo Wikipedii budete kontaktovat., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.