Černý lom (Dalejské údolí)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Černý lom
Černý lom (Kamčatka) v Dalejském údolí (2014)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Černý lom (Kamčatka) v Dalejském údolí (2014)
Základní informace
Nadm. výška307 m n. m.
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPraha
UmístěníPraha 5 Holyně
Souřadnice50°1′53,41″ s. š., 14°20′10,92″ v. d.
Černý lom
Černý lom
Černý lom na mapě Prahy
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Černý lom (Kamčatka) v Dalejském údolí
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Černý lom (Kamčatka) v Dalejském údolí

Černý lom v Dalejském údolí je původně stěnový lom nazývaný Kamčatka.[1][2] Lom se nachází v nadmořské výšce 307 m[3] v Dalejském údolí u pražských Řeporyj, katastrálně patří k Holyni (Praha 5).[1] V roce 1923 jej podle tmavých silurských vápenců[2] pojmenoval jako Černý lom sběratel zkamenělin František Hanuš (1860–1937).[1] Původně až 275 metrů dlouhý lom s 30 metrů vysokou stěnou obsahoval v nadloží černých vápenců (nejvyššího siluru) světlé vysokoprocentní vápence, které byly obzvlášť vhodné pro výrobu vápna.[1] Tyto světlé vápence vznikly ve spodním devonu usazováním v teplém moři, když se prehistorický mikrokontinent Perunika posunul do blízkosti rovníkového pásma.[1] Kolem roku 1919 byla těžba vápence v lomu Kamčatka ukončena.[1] Následně byla většina dna opuštěného vápencového lomu zavezena vysokou vrstvou těžebního odpadu, který pocházel z lomu Vokounka a z lomu Rokle (na protější straně Dalejského údolí).[1] V Černém lomu a jeho bezprostředním okolí lze nalézt sběrem v kamenné suti části pravěkých lilijic.[3]

Podrobněji

Rozhodnutím Mezinárodního geologického kongresu v Montrealu v roce 1972 byl (jako první na světě) stanoven v Čechách na Klonku u Suchomast (asi 8 km jižně od Berouna) tzv. mezinárodní standard (mezinárodní stratotyp) pro celosvětově platnou hranici mezi silurem a devonem (před cca 418 miliony let).[1][pozn. 1] Toto rozhraní mezi dvěma historickými geologickými obdobími (periodami) prvohor[3] je na východní stěně Černého lomu ve spodní části zrnitých narůžovělých vápenců.[1] A jsou to právě ony narůžovělé vápence, kde se vyskytují zkameněliny označované jako lobolity.[1]

Lilijice

V prvohorách a druhohorách dosáhla třída evolučně nejstarších žijících mořských ostnokožců (s kostrou složenou z vápnitých destiček)[6] nazývaná mořské Lilijice (Crinoidea; krinoidi) největšího rozvoje.[6] Obecně se vyznačovali tělem tvořeným dlouhým stonkem a korunou[6] (koruna byla tvořena kalichem a z něho se dále rozpínala rozvětvená dlouhá a velmi pohyblivá ramena).[7] V prvohorách existovaly dvě jejich ekologické formy:

  • Bentonická forma lilijic byla pevně přisedlá (přirostlá) svými kořenovými výrůstky k mořskému dnu;
  • Planktonická forma lilijic byla plovoucí, za tím účelem opatřená dutým kulovitým orgánem fungujícím coby plovák,[2] který lilijici udržoval ve vznosu.[7][8]

Plováky planktonických prvohorních mořských lilijic byly tvořeny soustavou několika nepravidelných komůrek, přepážek a dutých trubic[8] naplněnými plynem a jejich fosilní nálezy se označují termínem lobolity.[7] Tyto unikátní (vzácné) zkameněliny (fosilie) „plováků“ se nacházejí jen v České republice a na několika málo místech světa[8] (například v Maroku).[7]

Kromě poměrně vzácných lobolitů se z fosilizovaných (prvohorních / druhohorních) lilijic nejčastěji nacházejí jen drobné kulaté články jejich stonků (někdy i s pěticípou hvězdičkou)[1][6] Rezavé silně zvětralé vápence (datované do nejvyššího siluru) skrývají malé ramenonožce Dayia bohemica[9] o velikosti třešňové pecky.[1] V severní stěně Černého lomu na povrchu tmavých vápenců je možno nalézt lesklé úlomky ramenonožců.[1] Nejvyšší silur je ohraničen výskytem trilobita Tetinia minuta,[10] nejnižší devon poznáme dle trilobitů ze skupiny druhu Warburgella rugulosa.[4][11] Sled hornin devonu pak zde pokračuje kotýsskými vápenci,[12] jež jsou chudé na zkameněliny a které náležejí (dle geologického času) ke stupni vyšší lochkov.[4][pozn. 2]

Lobolitová stráň

Sběratel zkamenělin František Hanuš (1860–1937) pojmenoval západní část Černého lomu (situovanou blíže k lomu Mušlovka) termínem „Lobolitová stráň“.[1][14] Tato stráň je ve své horní části tvořena zvětralými rezavými vápenci.[1] Lokalita se vyznačovala tím, že po jarním tání tu bylo možno nacházet jako menší míč veliké lobolity rodu Scyphocrinites. Jejich stěny měli tloušťku několik milimetrů a uvnitř kulovitého plováku uzavíraly duté komory.[1]

Galerie

  • Fosilie lilijce Scyphocrinites (silur, Maroko, exponát z regionálního přírodovědného muzea v bulharském Plovdivu; ilustrační fotografie)

    Fosilie lilijce Scyphocrinites (silur, Maroko, exponát z regionálního přírodovědného muzea v bulharském Plovdivu; ilustrační fotografie)

  • Fosilní průřezy stonků lilijic nalezených na Lobolitové stráni nedaleko Černého lomu

    Fosilní průřezy stonků lilijic nalezených na Lobolitové stráni nedaleko Černého lomu

  • Národní přírodní památka Klonk na severním okraji obce Suchomast – stratotyp siluru a devonu

    Národní přírodní památka Klonk na severním okraji obce Suchomast – stratotyp siluru a devonu

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V masivní lavici krinoidových vápenců je v Černém lomu odkryta hranice mezi silurem a devonem.[4] Krinoidové vápence jsou složeny z článků krinoidů (Crinoidea, ostnokožců).[5] Jsou velice čistým zdrojem vysokoprocentního vápence a proto jsou těženy a to někdy nejen za účelem výroby vápna a cementu, ale i pro dekorativní účely.[5]
  2. ↑ Kotýské vápence se nacházejí například jihozápadním směrem od Butovického hradiště; od Zadní Kopaniny až k Mořině (tady zastupují celý sled lochkovského souvrství) nebo východním směrem od Řeporyj, kde dosahují síly vrstev až 80 metrů (například lomy Požáry nebo lom Vokounka).[13] Mají světle šedou, zřetelně zrnitou strukturu s typickým uzlovitým (nerovným) povrchem vrstevních ploch. Jsou převážně složeny z úlomků vápnitých schránek a z kousků koster mořských živočichů (zejména lilijic – krinoidů), což svědčí o tom, že vznikaly v mělké, nejspíše nestojaté vodě.[13]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Černý lom (Naučná stezka Řeporyje - Hlubočepy; Údolím Dalejského potoka) [online]. Web: Pražské stezky [cit. 2021-06-27]. Umístění zastávky: v lomu, s výhledem na Lobolitovou stráň; GPS: N 50°1.884‘, E 14°20.173‘. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-09. 
  2. ↑ a b c Černý lom (Lom, důl - bývalý; Praha - Holyně, Česko) [online]. Web: Mapy cz [cit. 2021-06-27]. GPS souřadnice: 50.0315028N, 14.3363672E (50°1'53.410"N, 14°20'10.922"E). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Černý lom v Dalejském údolí, Praha (Turistické cíle; Příroda; Přírodní památka) [online]. Web: Turistika cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: Academia, 1999. 279 s. Kapitola Z Řeporyj do Holyně, s. 96–101. 
  5. ↑ a b PETRÁNEK, Jan, Prof. krinoidový vápenec [online]. Web: Geology cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Lilijice [online]. Web: Pražské stezky cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-14. 
  7. ↑ a b c d lobolit [online]. Web: Minerals Fossilis cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-27. 
  8. ↑ a b c zkamenělá lilijice - lobolit [online]. Web: Minerals Fossilis cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-27. 
  9. ↑ Dayia bohemica Bouček, 1940 † [online]. Web: Bio Lib cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tetinia minuta (Přibyl & Vaněk, 1962) † [online]. Web: BioLib cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Warburgella rugulosa rugulosa (Alth, 1874) † [online]. Web: BioLib cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ kotýské vápence [online]. Web: BioLib cz [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Devon (odstavec: kotýské vápence) [online]. Web: Monet cz [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Scyphocrinites excavatus (lobolit lilijice), Praha, Lobolitová stráň - požárské souvrství [online]. Web: fossil-alma-cz3.webnode.cz [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Map Prague Geo.png
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Dalejské údolí, Černý lom.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Holyně. Dalejské údolí, Černý lom.
Klonk (2).jpg
Autor: Huhulenik, Licence: CC BY 3.0
Pohled na národní přírodní památku Klonk u Suchomast, okres Beroun
Dalejské údolí, Černý lom (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Holyně. Dalejské údolí, Černý lom.
Plovdiv Museum of Natural History - Fossil exhibition - Scyphocrinites.jpg
Autor: Vassia Atanassova - Spiritia, Licence: CC BY-SA 4.0
Fossil of Scyphocrinites from Silurian, found in Morocco. Fossil exhibition of "Paleontology for amateurs in Bulgaria" in the Regional Museum of Natural History in Plovdiv, Bulgaria.
Prurez stonky lilijce v Dalejskym profilu.JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Dalejský profil, Praha, Česko. Detailní snímek na fosilní průřezy stonků lilijce nalezených na Lobolitové stráni.