Černý potok (přítok Radbuzy)
Černý potok | |
---|---|
Potok u Trhanova | |
Základní informace | |
Délka toku | 28,3 km |
Plocha povodí | 170,7 km² |
Průměrný průtok | 1,02 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-10-02-0180 |
Pramen | |
na svahu Černovrší (Český les) 49°23′37,21″ s. š., 12°47′7,8″ v. d. okolo 790 m n. m. | |
Ústí | |
do Radbuzy západně od Horšovského Týna 49°31′33,56″ s. š., 12°55′26,54″ v. d. 372 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Plzeňský kraj - Pec, Trhanov, Pařezov, Otov, Ohnišťovice, Meclov, Mašovice, Svatá Anna) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Radbuza | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černý potok, nazývaný také Čerchovka, je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Délka toku činí 28,3 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 170,7 km².[2][pozn 2]
Průběh toku
Potok pramení v Českém lese na svahu Černovrší (793 m n. m.), severně od Čerchova (1042 m n. m.), v nadmořské výšce okolo 790 m. V pramenné oblasti směřuje krátce na východ. Poté se obrací na sever až severovýchod. Zhruba na 26 říčním kilometru se stáčí opět na východ a po dalším kilometru opouští souvisle zalesněné území. Zde napájí rybník U Mlýnečku, pod nímž protéká obcí Pec, kde se obloukem obrací na severovýchod. Přibližně na 23 říčním kilometru opouští území CHKO Český les. Jižně od Trhanova přijímá zprava Bystřici, na jejímž toku se nachází soustava rybníků, které se nazývají Babylonský rybník, Černý rybník, Šnajberský rybník a Velký rybník. V Trhanově zadržuje vody potoka Kamenný rybník, pod nímž Černý potok protéká pod silnicí II/195. Dále tok pokračuje na sever. Přibližně na 18 říčním kilometru podtéká silnici II/189. Jižně od Pařezova teče při okraji přírodní rezervace Postřekovské rybníky. V tomto úseku přijímá zleva Klenečský potok. U Pařezova přibírá další levostranný přítok, který nese označení Mlýnecký potok. Mezi jedenáctým a dvanáctým říčním kilometrem protéká obcí Otov, východně od níž se nalézá na Červeném vrchu (498 m n. m.) stejnojmenná přírodní památka. Severně od výše zmíněné obce přijímá zleva Vlkanovský potok. Mezi Otovem a Ohnišťovicemi teče potok při západním úpatí zalesněného Větrného vrchu (468 m n. m.) a o něco níže po proudu ve druhé zmíněné vsi napájí prostřednictvím náhonu Ohnišťovický rybník. Severně od Ohnišťovic, mezi osmým a devátým říčním kilometrem, se potok obrací na východ. Na 7,4 říčním kilometru přijímá zleva přítok Pivoňku a odtud dále meandruje mezi poli a loukami k Meclovu, kde protéká pod silnicí II/196. Pod Meclovem směřuje na severovýchod k Horšovskému Týnu. V tomto úseku protéká Mašovicemi a Svatou Annou, mezi nimiž přibírá zprava Mračnický potok. Do Radbuzy se vlévá západně od Horšovského Týna na 66,9 říčním kilometru v nadmořské výšce 372 m.
Větší přítoky
- Bystřice, zprava, ř. km 21,5
- Klenečský potok, zleva, ř. km 15,0
- Mlýnecký potok, zleva, ř. km 13,3
- Vlkanovský potok, zleva, ř. km 10,4
- Pivoňka, zleva, ř. km 7,4
- Mračnický potok, zprava, ř. km 1,7
Vodní režim
Průměrný průtok Černého potoka u ústí činí 1,02 m³/s.[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Černý potok [online]. [cit. 2017-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 82.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černý potok na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Čerchovka ve Wikislovníku
- Klenčí – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 28. 3. 2017 na Wayback Machine.
- Meclov – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 13. 5. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“