Černigovské knížectví
| Černigovské knížectví Чєрниговскоє кънѧжьство
| |||||||||||
geografie
| |||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||
| státní útvar | |||||||||||
dědičná monarchie | |||||||||||
 Kyjevská Rus (do roku 1240) | |||||||||||
měna: | |||||||||||
| státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
Černigovské knížectví (starorusky Чєрниговскоє кънѧжьство, rusky Черниговское княжество, ukrajinsky Чернігівське князівство) bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov. Knížectví vzniklo roku 1024 v Severii a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovala o vládu nad Kyjevským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus.
Zpočátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od Dněpru. Dosah jeho moci se rozpínal až do Muromi a Rjazaně na severovýchodě a k Divokým polím na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila Novhorod-Siverskyj, Starodub, Brjansk, Putyvl, Kursk, Hluchov a Homel.
V roce 1097 se z Černigovského knížectví vydělila samostatná knížectví Severie a knížectví muromsko-rjazaňské.
Zánik knížectví nastal v roce 1239, když bylo v důsledku mongolské invaze na Rus zpustošeno. Po smrti knížete Michaila Černigovského v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: Brjansk, Novosil, Karačev a Tarusa. Mongoly zničený Černihiv, po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do Brjansku. Ve 14. století došlo k dalším dělením. Na konci 15. století mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k Velkoknížectví moskevskému, poté co v Litvě byli vystaveni stále silnějším katolizujícím tlakům.
Černigovská knížata
| Mstislav Černigovský | 1024–1036 |
| Jaroslav Moudrý (jako velkokníže kyjevský) | 1036-1054 |
| Svjatoslav II. | 1054–1073 |
| Vsevolod I. | 1073–1076 |
| Vladimír Monomach | 1076–1077 |
| Boris Vjačeslavič | 1077 |
| Vsevolod I. | 1077–1078 |
| Oleg I. Černigovský | 1078 |
| Vladimír Monomach | 1078–1094 |
| Oleg I. Černigovský | 1094–1097 |
| David Svjatoslavič | 1097–1123 |
| Konstantin Muromský | 1123–1126 |
| Vsevolod II. | 1126–1139 |
| Vladimír Davidovič | 1139–1151 |
| Izjaslav III. | 1151–1154 |
| Svjatoslav Olegovič | 1157–1164 |
| Oleg Svjatoslavič | 1164 |
| Svjatoslav III. Kyjevský | 1164–1177 |
| Jaroslav II. | 1176–1198 |
| Igor Svjatoslavič | 1198–1201/1202 |
| Oleg III. Svjatoslavič | 1201/1202–1204 |
| Vsevolod IV. Kyjevský | 1204–1206/1208 |
| Gleb I. Svjatoslavič | 1206/1208– 1215/1220 |
| Mstislav II. Svjatoslavič | 1215/1220–1223 |
| Michal Černigovský | 1223–1235 |
| Mstislav III. Glebovič | 1235–1239/1241 |
| Rostislav I. Michajlovič | 1241–1242 |
| Michal Černigovský | 1242–1246 |
Literatura
- Голубовский Н. История Северской Земли до половины XIV ст. Київ 1882
- Зайцев А. Черниговское Княжество, древнерусские княжества X — XIII ст. М. 1975
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černigovské knížectví na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|
Média použitá na této stránce
Autor: Mello Luchtenberg, Licence: CC BY 4.0
Bandeira da Rússia de Kiev desenhada ou reconstruída por Mello Luchtenberg, webmaster do site www.vexilla-mundi.com
Печать князя Олега (Михаила Святославича) – князя Владимирского, Тмутараканьского, Черниговского.
Печать изготовлена после занятия престола в Чернигове в 1094 г.
Оригинал: http://uacollections.fal.com.ua.svg)
Autor: Alex Tora, Licence: CC BY 3.0
Flags of Ruthenian lands in the battle of Tannenberg, 1410.
.jpg)
Autor: SeikoEn, Licence: CC BY-SA 3.0
Principalities of the later Kievan Rus (after the death of Yaroslav I in 1054). (the background map is a modern map of Europe showing current national boundaries, and modern artificial waterways and reservoirs in Russia)
.svg)
Autor: Lobachev Vladimir, Licence: CC BY-SA 4.0
Coin of Yaroslav the Wise (reverse)
Autor: Лобачев Владимир, Licence: CC0
Symbol Duchy of Ryazan. Original: 1, 2
