Černoboh

Den a noc (Bělbog a Černobog) od Maxima Sukhareva, autorovo moderní ztvárnění slovanského dualismu

Černoboh, též Černobog (Zcerneboch, Cernebog, Crnobog, Zernebuch), bylo božstvo Polabských Slovanů zmiňované ve 12. století Helmoldem z Bosau. Ten o něm píše:

„Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení[pozn. 1] – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí. Proto také zlého boha svým jazykem nazývají „ďábel“ či „Černoboh“, to jest černý bůh.[pozn. 2][1]“

Interpretace

Černoboh nejspíše nebyl konkrétním kmenovým božstvem, ale personifikovaná představa negativního aspektu osudu jedince.[2] Jeho protikladem mohlo být hypotetické božstvo Bělboh (Bělbog). Víra v existenci Černoboha mohla vzniknout pod vlivem křesťanství a jeho opozice ďábla a Boha. Naďa Profantová uvádí i místní jména spojená s Černobohem, jistou horu ve Slezsku a istrijský hrad Cernohradus zmiňovaný již v roce 1102.[3] Jméno lužické hory Czorneboh je až pozdějšího původu.[4]

S Černobohem může být totožný bůh Tiarnaglofi (Černohlav) zmiňovaným v Knýtlinga sáze.[2] Jeho socha se měla nacházet v Jasmundu na Rujáně. Mnoho autorů pokládá jména Černoboh a Černohlav za totožná vzhledem k jejich podobnosti, avšak nemusí tomu tak být. Jméno či přezdívka Černohlav mohla vzniknout na základě prosté skutečnosti, a to tou, že jeho socha mohla mít černou hlavu. Nic bližšího o tomto bohu není známo, pouze jen to, že měl zcela jistě válečnou funkci, obdobně jako všichni známí bohové Polabských Slovanů, tedy nic, co by ho nějakým způsobem přibližovalo k Černobohovi.

Obětiště ve Skalsku

13. července 1852 sedlák Josef Kabeš na svém statku ve Skalsku, poblíž Mladé Boleslavi, kopal nový vchod do sklepa. Během kopání narazil na neznámou podzemní místnost. O nálezu se dozvěděl právě ve Skalsku pobývající amatérský archeolog Václav Krolmus a na místě nalezl kámen, na kterém četl v runovém písmu slovo Raksi. To spojil s indickým rakšásou a slovanským raráškem. Nalezl i další nápis, ale ten se mu nepodařilo rozluštit. Domnělou svatyni připsal polabskému božstvu Černobohovi a roku 1857 v Praze vydal brožurku Poslední božiště Černoboha s runami na Skalsku, v kraji Boleslavském, v Čechách. Nakonec rozluštil i další nápisy a vyložil je jako další zasvěcení, například i blízkovýchodnímu Baalovi.

Už v době vydání knihy existovaly pochybnosti o správném výkladu nálezu, ale za Krolmusova života, vzhledem k jeho stáří a zásluhám, se žádná kritika neobjevila.[5] Roku 1865 vydal o božišti v Památkách archeologických článek František Xaver Josef Beneš, kde zpochybnil existenci run na kamenech a funkci sklepa jako božiště. Připustil však že mohlo jít o pohanské pohřebiště. Ve skutečnosti se jedná o sklep z 16. století, případně nanejvýše středověký.[6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V latinském originále consecracio a execracio, častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.
  2. ↑ V originále Diabol, Zcerneboch.

Reference

  1. ↑ HELMOLD Z BOSAU. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0786-9. S. 105. 
  2. ↑ a b PITRO, Martin; VOKÁČ, Petr. Bohové dávných Slovanů. Praha: ISV, 2002. ISBN 80-85866-91-9. S. 139. 
  3. ↑ PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. S. 58. 
  4. ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Horní a Dolní Lužice. [s.l.]: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-382-4. S. 21. 
  5. ↑ SKLENÁŘ, Karel. Archeologie a pohanský věk. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0638-9. S. 122. 
  6. ↑ SKLENÁŘ, Karel. Archeologie a pohanský věk. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0638-9. S. 123. 

Externí odkazy

  • Černoboh ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Média použitá na této stránce

Zbruch Idol.jpg
The Zbruch Idol (sometimes identified as Światowid) found in Ukraine propably represents four old Slavic deities and other symbolism
Day and Night (Belobog and Chernobog) -- Maxim Sukharev.jpg
Autor:
Maxim Sukharev (Максим Сухарев)
, Licence: CC BY-SA 4.0
The artwork represents the supreme, dynamic polarity of the supreme God/Rod. The polarity is represented here as a struggle between Belobog ("White God") as the day god, and Chernobog ("Black God") as the night god. For further information about Slavic theo-cosmology, see the caption of Sukharev’s other artwork entitled The Seven Gods.