Černohorská hornatina

Černohorská hornatina
Nejvyšší bod	1423 m n. m. (Zadní Planina)
Nadřazená jednotka	Krkonošské rozsochy
Sousední jednotky	Český hřbet, Žalský hřbet, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina
Podřazené jednotky	Černohorská rozsocha, Stráženská rozsocha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Úpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).

Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy^[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.

• Zadní Planina (1423 m) - Černohorská rozsocha
• Liščí hora (1363 m) - Černohorská rozsocha
• Stoh (1320 m) - Stráženská rozsocha
• Světlý vrch (1316 m) - Černohorská rozsocha
• Černá hora (1300 m) - Černohorská rozsocha
• Světlá (1244 m) - Černohorská rozsocha
• Přední Planina (1198 m) - Stráženská rozsocha
• Slatinná stráň (1153 m) - Černohorská rozsocha
• Lesní hora (1129 m) - Černohorská rozsocha
• Vlašský vrch (1037 m) - Černohorská rozsocha
• Jelení vrch (1025 m) - Černohorská rozsocha
• Struhadlo (1007 m) - Stráženská rozsocha
• Javor (1002 m) - Černohorská rozsocha
• Špičák (1001 m) - Černohorská rozsocha

Západní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.

Souvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní Planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).

Celý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.

Přes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.

Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah:

• Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora - Černohorská rozsocha
• Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch - Černohorská rozsocha
• Lanová dráha Černý Důl - Saxner - Černohorská rozsocha
• Lanová dráha Černý Důl - U Lomu - Černohorská rozsocha
• Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň - Stráženská rozsocha
• Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň východ - Stráženská rozsocha
• Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Hromovka - Stráženská rozsocha