Černorosol uťatý

Jak číst taxoboxČernorosol uťatý
alternativní popis obrázku chybí
(c) ceridwen, CC BY-SA 2.0
Černorosol uťatý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídahouby rouškaté (Agaricomycetes)
Řádboltcovitkotvaré (Auriculariales)
Čeleďčernorosolovité (Exidiaceae)
Rodčernorosol (Exidia)
Binomické jméno
Exidia truncata
(Fr.) 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černorosol uťatý (Exidia truncata nebo Exidia glandulosa)[1] je nepříliš hojná, nejedlá houba[2] z čeledi Exidiaceae (černorosolovité).

Popis

Plodnice jsou polokulovité, 20-60 mm široké a 10-40 mm vysoké, ve stáří až převislé, na svrchní straně poseté malými štětinovitými bradavkami.[2] Mají mírně lesklou hnědočernou až černou barvu.[3] Mohou růst v početných skupinách, na rozdíl od jiných černorosolů téměř nikdy navzájem nesrůstají.[2]

Dužnina je rosolovitá, v mládí tuhá, později měkká, průsvitné hnědočerné barvy.[3] Podobně jako u dalších příbuzných druhů, v málo vlhkém prostředí sesychá, opětovným navlhčením se navrací její plný tvar.[2]

Výtrusný prach je bílý.[4]

Výskyt

Nepříliš hojně roste v období podzimu, mírné zimě a začátkem jara na odumřelých kmenech a větvích listnatých stromů, zejména dubu, lísky nebo lípy.[2][3]

Záměna

Záměna je možná s dalšími druhy tohoto rodu.[2] Příkladem může být černorosol terčovitý (Exidia recisa), který má menší plodnice, nahoře hladké, bez bradavek a můžeme jej najít na větvích stojících vrb.[1] Podobně vypadají starší plodnice klihatky černé (Bulgaria inquinans)[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HOLEC, Jan; BIELICH, Antonín; BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 622 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 162. 
  2. ↑ a b c d e f HAGARA, Ladislav; ANTONIN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2003. 416 s. ISBN 80-7151-218-4. S. 55. Velký průvodce. 
  3. ↑ a b c d SVOBODOVÁ, Věra. EXIDIA TRUNCATA Fr. – černorosol uťatý / tmavorôsolovec mušľovitý [online]. Rev. 2009-02-09 [cit. 2015-04-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ TEJKAL, Karel. EXIDIA TRUNCATA [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • HAGARA, Ladislav, ANTONÍN, Vladimír a BAIER, Jiří. Houby. Vyd. 5. Praha: Aventinum, 2003. 416 s. Velký průvodce. ISBN 80-7151-218-4.
  • HOLEC, Jan, BIELICH, Antonín a BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 622 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
  • BioLib.cz – Exidia glandulosa [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Black witch's butter (Exidia glandulosa) - geograph.org.uk - 1156639.jpg
(c) ceridwen, CC BY-SA 2.0
Black witch's butter (Exidia glandulosa) One of the jelly fungi that are to be found on dead wood, in this case a rotten oak branch. A yellow form, Tremella mesenterica, goes by the name of Witch's butter, more understandably, but in fact the texture of these fungi is nothing like butter, being gelatinous - more so in wet weather than in dry when it shrivels and turns hard.

It is often described as having a warty surface (slightly visible here); this is caused by another fungus, Heteromycophaga glandulosae, which is parasitic upon this one: "Big fleas have little fleas...etc"!

Found in the damp woodlands of the Gwaun Valley.