Čertův most (Moravský kras)
Čertův most | |
---|---|
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°21′41″ s. š., 16°43′2″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čertův most je asi 18 metrů vysoký skalní oblouk, který leží v Suchém žlebu v Moravském krasu, asi 500 metrů od Kateřinské jeskyně. Jedná se o "zmenšeninu" Pravčické brány v Českém Švýcarsku. Kdysi zde byla jeskyně, která byla vytvořena vodami tekoucími Suchým žlebem. Eroze vody a vnější vlivy způsobily, že z této jeskyně zbyl jen jeden velký a jeden malý skalní oblouk, které se tyčí nad žlebem.
Historie
Jak píše Karel Absolon ve své knize Moravský kras, tato skalní klenba byla zejména v 19. století hojným cílem návštěvníků Moravského Švýcarska a až do zpřístupnění jeskyní byla po Macoše prakticky druhou největší atrakcí. Starohrabě Hugo František Salm, který se staral o povznesení turistiky v kraji, nechal již počátkem 19. století zbudovat naproti tomuto skalnímu mostu pavilónek, kam se mohli uchýlit návštěvníci před deštěm. Tuto úchvatnou scenérii nakreslil roku 1833 známý malíř. F. Richter, v roce 1875 namaloval Čertův most malíř E. Herold.
Stav v roce 2011
Přestože se jedná o jednu z nejkrásnějších partií v Moravském krasu, je Čertův most pro běžného návštěvníka téměř "neviditelný." Lokalita je zarostlá lesem a náletovými dřevinami a z cesty je částečně vidět pouze mimo vegetační období.
Okolí Čertova mostu
Poblíž Čertova mostu se nachází Čertova branka, která má svou známější jmenovkyni v Pustém žlebu a jeskyně Čertova okna. Nedaleko leží i jeskynní hrad Rytířská jeskyně. V okolí byly nalezeny kosti polárních sobů, bobrů a vlků.
Pověst
K Čertovu mostu se váže pověst o Jurovi, který šel z hladu pytlačit, ale protože ho pán z hradu Blanseka přistihl při činu, musel mu Jura jako výkupné před jistou smrtí přinést z Čertova mostu mláďata divokých orlů. Toto místo však mělo hroznou pověst a všichni ho odrazovali. Jurovi ale nic jiného nezbývalo. Poradila mu bába ze skal, která mu dala křížek proti běsům a hůl, kterou měl zkrotit staré orly. Dala mu rady, ať si nic jiného odtamtud nebere. Jura ji poslechl a i když se děly hrůzostrašné věci a orlí hnízdo bylo plné pokladů, vzal pouze mláďata orlů, které donesl hradnímu pánovi. Ten, když se dozvěděl o pokladech, tak se na Čertův most vydal, ale tam bídně zahynul. Zato Jura žil spokojeně s maminkou a ještě vnukům vyprávěl, co se mu přihodilo.
Technická data
Most je tvořen vápencem, jeho délka je 15 m a maximální výška 10 m. Tloušťka je 1,20 m.[1]
Fotogalerie
Pod Čertovým mostem
Čertův most – pohled z jihozápadní strany
Čertův most ze Suchého žlebu – pohled v letních měsících
Čertův most – pohled ze severovýchodu
Odkazy
Reference
- ↑ Naše mosty historické a současné, Dušan Josef, 1984
Literatura
- Leoš Vašek, Prokletý rytíř – Pověsti hradu Blansko, Muzeum Blansko 1999
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čertův most na Wikimedia Commons
- Čertův most – galerie
- Rytířská jeskyně, Čertův most[nedostupný zdroj]
- Čertův most – foto
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: John commons, Licence: CC0
Čertův most v Suchém žlebu v době vegetace (není vidět)
Čertův most v Suchém žlebu 1833