Červená Báň
| Červená Báň | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 18. století |
| Zánik | konec 19. století |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p.81, Praha 8 - Libeň,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′55,93″ s. š., 14°28′42,39″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červená Báň (Báň) je zaniklá usedlost v Praze 8-Libni. Nacházela se pod svahem severně od ulice Prosecká poblíž Pekařky.[1]
Historie
Vinice zde byla doložena již ve středověku, usedlost od 18. století. Roku 1764 byl jejím vlastníkem František Petsch, který měl v majetku také několik dalších libeňských usedlostí, například Pečovou. Ve Stabilním katastru byl jako držitel zapsán Josef Máchal, jeho dědicem pak Antonín Máchal, úředník při c.k. okresním hejtmanství v Karlíně.
Usedlost se skládala z obytné budovy a dalších hospodářských staveb. Roku 1872 byla při ní zřízena cihelna Českou bankou pro stavby a nemovitosti. Jednalo se o velkou dvoukomorovou žárovou pec a při ní dělnický dům s dvanácti byty. Za majitelů Jiřího Meilbecka a Marie rozené Schwarzové zde roku 1883 vznikla kruhová pec podle projektu Ferdinanda Hetteše. Roku 1907 získala cihelnu manželka libeňského podnikatele Barbora (Betta) Čuprová, která zde zavedla moderní strojovou výrobu cihel a starou kruhovou pec roku 1929 podstatně rozšířila. Po roce 1945 byla výroba ukončena, roku 1955 pak odstřeleny pec, komín i původní budova usedlosti. Na jejím místě vznikla ulice Na Báni (Františka Kadlece). Dnes Červenou Báň připomíná stejnojmenná ulice, položená západně od místa usedlosti. Usedlost je ještě zakreslena v mapě z roku 1938[2], někdy poté zanikla. Část vinice existovala ještě na začátku 20. století na severní straně Prosecké ulice.
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.31. Městská knihovna v Praze. Dostupné online.
Literatura
- HEJTMÁNEK, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., [21] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl. Dostupné online.
- JUNGMANN, Jan: Libeň - zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 87 (obr. 274, r.1912)
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 60 - 61.
- HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“