Červená Ulice
| Červená Ulice | |
|---|---|
 Ulice Mezírka, prostor bývalé Červené Ulice | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-střed |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′4″ s. š., 16°36′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Veveří |
| PSČ | 602 00, pošta Brno |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Červená Ulice | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červená Ulice (německy Rothgasse) je zaniklá dělnická kolonie na bývalém předměstí Brna. Nacházela se v prostoru dnešní ulice Mezírka ve čtvrti Veveří v městské části Brno-střed.
Historie
Na předměstí Velká Nová Ulice vznikla v roce 1763 továrna na jemná sukna. Ze strany ulice byla tvořena jedním klasicistním domem (v prostoru dnešního hotelu Slovan, Lidická čo. 23), měla však velmi dlouhou a úzkou parcelu, sahající v trase ulice Mezírka až k nynější Kounicově ulici. Na tomto pozemku byla továrna rozšiřována o několik nádvoří, přičemž na tom posledním a největším z nich, postavili v letech 1785 a 1786 soukromí majitelé fabriky, kterou získali roku 1781 od státu, kolonii 44 maličkých domků v několika řadách pro soukenické mistry a tovaryše. Osada získala podle použitých neomítnutých cihel název Červená Ulice a stala se vůbec první dělnickou kolonií v habsburské monarchii. Ze strany Malé Nové Ulice byla uzavřena budovou přádelny, v níž po roce 1811 fungoval vojenský výchovný ústav pro chlapce. V roce 1850 se kolonie coby součást Velké Nové Ulice stala součástí Brna.[1]
V roce 1867, kdy byly oficiálně pojmenovány ulice v Brně, byla osada rozdělena na Schmalovu ulici (dnešní Mezírka) a Červenou ulici (v místě křižovatky s Mášovou). Továrna později zanikla a okolí bylo během druhé poloviny 19. století a na přelomu 19. a 20. století zastavěno velkoměstskými historizujícími činžovními domy. Kolonie však zůstala v původní podobě až do 30. let 20. století, kdy zanikly některé její domky kvůli nové výstavbě Mášovy ulice. Většina osady existovala i nadále, a to až do 50. let 20. století, kdy byla zbořena. V místě kolonie vznikla ulice Mezírka, v níž byl během následujícího desetiletí vybudován hotel Continental a administrativní budova Československých cihlářských závodů a Průmyslových staveb (Mezírka čo. 1).[1]
Galerie
Začátek ulice Mezírka u hotelu Continental
Odkazy
Reference
- ↑ a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 335–336.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červená Ulice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
.jpg)
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Skulptura od Olbrama Zoubka před Hotelem Continental, v pozadí Mezírka 775/1, Brno.