Červený Dvůr (Sezimovo Ústí)

Červený Dvůr
Červený Dvůr
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Červený Dvůr
Poloha
AdresaSezimovo Ústí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Červený Dvůr

Červený Dvůr je objekt bývalého poplužního dvora v Sezimově Ústí nedaleko Kozího hrádku. V roce 1895 se zde narodil český spisovatel, prozaik a publicista Václav Kaplický.[1]

Historie

Červený Dvůr, nazývaný též Kozský dvůr či Nový dvůr, náležel v roce 1391 ke Kozímu hrádku jako poplužní dvůr a s ním se později stal majetkem obce Tábor. Dnes patří k městu i katastrálnímu území Sezimovo Ústí.

Okolí Tábora sice v dobách husitských válek trpělo, ale katastrofou bylo postiženo až v roce 1438, kdy se v létě vojsko Albrechta Habsburského, čítající 30 až 40 tisíc mužů, rozložilo v hlubokém pásmu od Měšic na jih až k dnešnímu lesnímu revíru Smolín, kde bylo zřízeno opevněné ležení sloužící ke shromažďování a skladování potravin. Celé okolní panství, patřící ke Kozímu hrádku, bylo devastováno. Hrádek samotný přitom zcela podlehl zkáze a nejméně dvě vsi byly vypáleny.

I když Tábor uplatňoval svoji suverenitu k celému panství Kozího hrádku již od roku 1420, právoplatně město vykoupilo toto zboží od Jana Kozského až v druhé polovině čtyřicátých let 15. století. Obec Tábor si v roce 1542 vložila pustý hrad Kozí s poplužním dvorem do desk zemských. Brzy potom si vyprosil na arciknížeti Ferdinandovi „hradiště Kozské s příkopem pustým a s porostlinami k cestě se dvěma pustými rybničištiněmi s pustým dvořištěm se dvěma loučkami a potokem“ latinský básník Pavel Lucian z Helikonu, který pak zase prodal roku 1573 „městiště zámku řečeného Kozí“ Zikmundovi Pekovi z Římku. Ten na něm v letech 1573–1594 vystavěl dvůr (Nový, Červený) a mlýn (Kozský, Pekovský), avšak měl spory s táborskou obcí o užívání vody z Kozského rybníka (velký rybník na Turoveckých lukách, jehož hráz je doposud patrná spolu se silničním mostem přes Kozský potok). Po jeho smrti koupila v roce 1600 toto zboží obec Tábor zpět.

V téže době koupila obec Tábor od Petra Voka z Rožmberka okolní lesy a rybníky (Starý Kravín, Jezero, Borek a další). Obec Tábor stála v roce 1619 na straně českých stavů a proto jí byly po roce 1620 veškeré statky odňaty. V roce 1625 prosili táborští u císaře Ferdinanda II. a vráceny jim byly jen Měšice a Zárybničná Lhota, které byly v té době téměř pusté. V roce 1629 císař Táboru vrátil „spolu s dalšími pustý hrad Kozí s dvorem poplužním pustým“.

Nový dvůr (Červený) na počátku třicetileté války byl také „zdrancován a zloupen a proto znovu opraven". Na konci 16. a počátkem 17. století měla táborská obec 4 dvory: Velký, Nový (Červený), Malý (Krbcovský) a Pracovský. V roce 1689 přikoupila dvůr v Klokotech a v roce 1710 dvůr Procházkův, neboli Čápův.

V roce 1759 byl Červený Dvůr v dobrém stavu a „při něm bylo dobytka 55 kusů, drůbeže kmenové 37 a rozličného hospodářského nářadí. Při dvoře polí orných zasetých na zimu 50 korců, na jaro 34 korců, úhorem 53 korců (K jezeru, od Dubu až k Brůdku, Pod Zájezerní, Proti dvoru, Nade mlýnem Pekovským, Za ušatým až k Netrefilu, Za Netrefilem). Loučného 13 kusů (Louka Pod nečistem, louka Mlynářka zarostlá, Pod jezerem, Na žlábkách, Nade mlýnem, louka Dívčí, Pod starým Kravínem)“.

Rokem 1848 byla zrušena poddanost, městu zůstaly lesy, rybníky, dvory a některé pozemky v obcích. Podle inventáře založeného v roce 1872 byl Dvůr Červený číslo 112 v majetku města Tábora a měl hodnotu peněžní 6100 zlatých rakouské měny. Příjem do rozpočtu města Tábora z Červeného Dvora v roce 1874 činil 650 zlatých a obilí za 388 zlatých.

Dne 28. srpna 1895 se tehdejšímu nájemci Červeného Dvora narodil syn, později významný český spisovatel Václav Kaplický, který zde prožíval nejranější dětství. Do školy začal chodit v Měšicích, v roce 1903 se však s rodiči přestěhoval do Tábora (na Klášterní náměstí). Jeho nejznámějším románem je Kladivo na čarodějnice. Ve svých prózách (Kraj kalicha, Táborská republika) se Kaplický vracel k historii Tábora a okolí, kde se narodil a vyrůstal.

Červený Dvůr byl před rokem 1948 jedním ze zemědělských dvorů v majetku města Tábora (dalšími byly Čápův Dvůr, Hejlov a dnes již neexistující Velký Dvůr), na kterých do roku 1949 hospodařili nájemci.

V roce 1954 bylo na Červený Dvůr přeloženo z výzkumné stanice Tábor – Měšice šlechtění zemědělských plodin. Šlechtitelská stanice Červený Dvůr se stala součástí státního podniku OSEVA.

V letech 1995–2003 koupila a opravila část budov společnost TAGRO Červený Dvůr s.r.o., která pokračuje na okolních pozemcích ve šlechtění odrůd trav, jetelovin a zelenin.[2] Zbývající část dvora slouží jako manipulační sklad dřeva z městských lesů Tábor.

Odkazy

Reference

  1. Kozí hrádek - Město Sezimovo Ústí - oficiální stránky města. www.sezimovo-usti.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
  2. TAGRO, s.r.o.. www.tagro.cz [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMAHEL, František. Dějiny Tábora. Díl 1. sv. 2. (1422-1452). 1. vyd. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1990. 326 s. ISBN 80-7016-015-2. 
  • SLAVÍK, František Augustin. Panství Táborské a bývalé poměry jeho poddaných. Tábor: Karel Jánský, 1884. 146 s. 
  • CIKHART, Roman. Okres Táborský: popis historicko-archeologický s rodokmeny. [s.l.]: V. Šafránek, 1907. 116 s. 
  • CIKHART, Roman, et al. Táborsko: popis přírodní, historický a národopisný. 1. vyd. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty "Komenský", 1921. 164 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“