Červený Hrádek (okres Jindřichův Hradec)

Červený Hrádek
Kaple Panny Marie na návsi s ručně malovaným oltářem z mrákotínské žuly
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Dačice
Obec s rozšířenou působností	Dačice (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°7′23″ s. š., 15°32′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	192 (2023)[1]
Rozloha	6,80 km²[2]
Katastrální území	Červený Hrádek u Dačic
Nadmořská výška	525 m n. m.
PSČ	380 01
Počet domů	95 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Červený Hrádek 14 380 01 Dačice podatelna@obec-cervenyhradek.cz
Starosta	Tomáš Kučera
Oficiální web: www.obec-cervenyhradek.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Červený Hrádek
Další údaje
Kód obce	509116
Kód části obce	21067
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Červený Hrádek (německy Rothenburg) se nachází 9 km severovýchodně od Dačic v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 192^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Hříšice, Dolní Vilímeč, Knínice, Nová Říše, Krasonice a Strachoňovice.

Historie

Nejstarší zmínka o Červeném Hrádku pochází z roku 1211. V této době vlastnil Hrádek šlechtický rod Markvarta z Hrádku, někdy nazývaného z Říše, Starče a Holoubku (odtud ve znaku obce holubí křídla). Markvart z Hrádku se svou manželkou Vojslavou založil v nedaleké Nové Říši klášter. V roce 1310 Smilo z Hradku (Castello) potvrdil klášteru v Gerasu patronátní právo ke kostelu v Rancířově u Vratěnína a přislíbil klášteru ochranu těchto práv. Zmíněn je také jeho syn Heinrich.^[4]

Dále na Hrádku pobývali páni z Bílkova (1318), Matyáš z Hrádku (1349), Smil z Hrádku (1356). Poté také markrabě Jan, který Hrádek propůjčoval jako zeměpanské léno, dalším majitelem byl markrabě Jošt (1410) a ten prodal Hrádek Petrovi z Kamenice, řečenému Šturm (odtud se po krátký čas jmenoval Šturmův Hrádek). V 16. století patřil Hrádek rodu Zahrádeckých sídlících na Hobzí, ten ho pak prodal majitelce Budíškovic, paní Alžbětě Višňovské. Od této doby sdílí stejný osud s Budíškovicemi.

V průběhu třicetileté války byla tvrz pobořena a zanikla. I když panské sídlo zaniklo, vesnice žila a rozvíjela se dál.^[5]

Novější dějiny

Obec Červený Hrádek byla jednou z prvních, která po příkladu Zahlinic na Hané uskutečnila po roce 1858 scelení pozemků. Ještě před první světovou válkou odešlo z obce pracovat mnoho zedníků a tesařů a jiných řemeslníků do Vídně, po válce se ale vrátili a pracovali doma.

První světová válka skončila 28. října 1918, zpráva o konci války se do obce dostala až o den později. Ještě tentýž podzim zastihla většina hrádeckých obyvatel epidemie španělské chřipky. Zemřelo devět lidí a ostatní nesli následky nemoci po celý život.

Na jaře 1917 se v obci začal stavět vodovod, jeho stavba byla dokončena o rok později. V letech 1922–1926 dle zákona o pozemkové reformě byly pozemky z vlastnictví dvora převedeny do vlastnictví zdejším domkařům. Kromě pozemků dvůr vlastnil i palírnu (později sloužila jako chudobinec), i ta byla předána do vlastnictví obce. Dne 5. prosince 1935 probíhala veřejná schůze o elektrifikaci obce.

Také druhá světová válka si vyžádala své oběti. V roce 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a z obce bylo odvedeno několik mužů k armádě. Do vsi přijeli českoslovenští vojáci, byly tvořeny pracovní čety a kopány zákopy na obranu před Němci. První německá vojska sem vpadla 15. dubna 1939. Rudá armáda do obce přišla 9. května 1945 a v červnu 1945 byli odsunuti Němci.

V roce 1955 byly v celé obci opraveny cesty, v části zvané Hladov vyštěrkovány a na návsi byla provedena parková úprava. V roce 1956 bylo v obci založeno JZD. O rok později vybudováno koupaliště. Od 1. června 1960 patří obec po zrušení okresu Dačice k okresu Jindřichův Hradec. V roce 1968 bylo vybudováno veřejné osvětlení obce. V roce 1976 byl v Červeném Hrádku založen Český svaz žen. V roce 1977 došlo při povodni k protržení hráze Mlýnského rybníka, po opravě v roce 1979 bylo pod hrází rybníka postaveno dětské koupaliště. Ve stejném roce byla místním JZD postavena bytovka. V roce 1978 byla dokončena kanalizace v obci.

V roce 1980 došlo v rámci racionalizace národního hospodářství ke sloučení MNV Červený Hrádek a Hříšice. V obci byly vyasfaltovány cesty a vyvrtány hloubkové studně. V roce 1984 bylazapočata výstavba čistírna pitné vody v Loučkách. Roku 1987 vznikla významná společenská organizace v obci – myslivecké sdružení Vápovka. Při Zemědělském družstvu Hříšice vznikl oddíl ledního hokeje.

Roku 1990 se obec oddělila obce od střediskové obce Hříšice. V roce 1991 bylo na Řečici vybudováno koupaliště. V roce 1993 byl místními sportovci založen fotbalový klub a odsouhlasena výstavba nového fotbalového hřiště na Řečici (roku 1997 bylo slavnostně otevřeno a v roce 1999 dostavěny a zkolaudovány šatny). V roce 1996 došlo k telefonizaci obce. V roce 2000 bylo založeno Sportovní družstvo hasičů, které krátce po založení dosáhlo několika menších úspěchů.

V letech 2000–2002 byla obec plynofikována. Cena díla přesáhla 4,5 milionu Kč. V roce 2001 se uskutečnil první sraz rodáků. V roce 2002 byla na kapličce zhotovena nová fasáda. V roce 2003 se opravovaly cesty na Hladově a byl odbahněn rybník Mlýnský. V roce 2006 se pokračovalo v opravách cest, tentokrát na Podolí a byl v obci vybudován bezdrátový internet. V dalších letech byla opravena hasičská zbrojnice a kompletně byla zrekonstruována bývalá škola č.p 27. Pokračovalo se dalšími akcemi, jako je rekonstrukce osvětlení, bezdrátového rozhlasu, oprava obecních cest a oprava čekárny a výstavba víceúčelového hřiště. Dále byl zbudován hlubinný vrt na vodu pod Rasovým polem, který by měl být soběstačný pro zásobování obce pitnou vodou. V následujících letech obec usilovala o získání dotací na vybudování nového vodovodu. V roce 2010 došlo k nové parkové úpravě obce - v parku na návsi byly vysázeny lípy, v okolí obecního úřadu a směrem na Hladov byla vybudována odpočívadla. Na Hladově bylo postaveno dětské hřiště. Pořádají se zde různé sportovní a kulturní akce, funguje zde knihovna a veřejný internet. Obec se i nadále rozvíjí, snaží se vytvořit dobré podmínky pro všechny obyvatele.^[6]

Zajímavosti

V roce 1917 zde italští vězni vybudovali jeden z prvních vodovodů.

Ves Červený Hrádek stejně jako sousední Nová Říše (dějiny těchto sousedů jsou velmi podobné) zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami a požáry, proto přívlastek Červený.

Pamětihodnosti

• Tvrz Červený Hrádek z 13. století, nyní zřícenina
• Kaple Panny Marie na návsi s ručně malovaným oltářem z mrákotínské žuly, je vyhlášena kulturní památkou.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Hrádek na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hrádek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Červený Hrádek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)