Červený Hrádek (přírodní památka)

Přírodní památka Červený Hrádek
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Jihovýchodní část chráněného území v údolíčku bezejmenného potoka
Základní informace
Vyhlášení	1. března 2019
Vyhlásil	Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška	352–460 m n. m.
Rozloha	69,09 ha[1][2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Chomutov
Umístění	Červený Hrádek
Souřadnice	50°30′52,16″ s. š., 13°26′33,14″ v. d.
Červený Hrádek
Další informace
Kód	6177
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený Hrádek je přírodní památka v Krušných horách severozápadně od stejnojmenné části města Jirkov v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Převážná část přírodní památky se nachází na území červenohrádecké obory. Důvodem ochrany jsou rozvolněné lesní porosty s významnými doupnými dřevinami a polosolitérními stromy, které slouží jako biotop pro vzácné druhy brouků, jako je páchník hnědý nebo různé druhy kovaříků.

Chráněné území těsně sousedí s místem, na kterém byl na začátku patnáctého století postaven hrad Borek.^[4] Hrad byl za Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek,^[4] ale dochovaná podoba zámku je výsledkem rozsáhlé barokní přestavby Jana Adama Hrzána z Harasova, která proběhla v letech 1655–1675.^[5]

Budování krajinářského parku zahájil v šedesátých letech osmnáctého století Johann Adam Auersperg. Od roku 1776 nechal hrabě Jindřich František z Rottenhanu v blízkosti zámku sázet cizokrajné stromy,^[6] které se staly základem parku upravovaného v posledních dvou desetiletích osmnáctého století.^[5] Oboru u zámku založili v polovině devatenáctého století Buquoyové, ale další majitelé z rodu Hohenlohe ji nechali na počátku dvacátého století zrušit. Nová obora byla založena v roce 1986. Jejím majitelem je státní podnik Lesy České republiky.^[7]

Chráněné území vyhlásil krajský úřad Ústeckého kraje dne 1. března 2019. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6177. Nachází se na území rozsáhlé evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.^[8]

Chráněné území měří 69,0938 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 352–460 metrů v katastrálním území Červený Hrádek.^[8] Přibližně 59 hektarů rozlohy tvoří lesní pozemky, necelých osm hektarů zaujímají trvalé travní porosty a zbytek území připadá na neplodnou půdu nebo zastavěné plochy.^[9] Většina přírodní památky se nachází na oploceném území červenohrádecké obory. Mimo oplocení jsou oblasti na východní straně a na jižním konci v okolí Zámeckého rybníka.^[10]

Přírodní památka leží v oblasti krušnohorského krystalinika.^[11] Geologické podloží tvoří dvojslídné a biotitické ruly.^[12] V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, konkrétně v podcelku Loučenská hornatina a v okrsku Bolebořská vrchovina.^[11] Převládajícím půdním typem je podzol kambický, ale v jihovýchodní části v okolí zámku se vyskytuje pseudoglej modální.^{[12][pozn. 1]}

Celé údolí patří do povodí Bíliny,^[10] ale vodu odvádí jediný bezejmenný potok, který se vlévá do Podkrušnohorského přivaděče.^[13] Chráněné území těsně hraničí se Zámeckým rybníkem.^[10] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplých oblastí MT4 a MT9.^[8] Pro oblast MT9 je typické dlouhé, teplé a suché léto, mírně teplé jaro a podzim a krátká, suchá a mírná zima. Oblast MT4 je charakteristická kratkým létem, mírným jarem a podzimem a mírně teplou, suchou zimou.^[13]

Z chráněných ekosystémů tvoří třetinu přírodní památky květnaté bučiny s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica). Příměs tvoří javor klen a výjimečně dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jilm drsný (Ulmus glabra). Asi pětinu rozlohy přestavují hercynské dubohabřiny s převahou habru obecného (Carpinus betulus). Menší plochy s podílem okolo pěti procent celkové rozlohy zaujímají údolní jasanovo-olšové luhy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), acidofilní bučiny, ve kterých zcela chybí jedle bělokorá (Abies Alba), a suché acidofilní doubravy s dominantním dubem zimním.^[14]

Kromě ekosystémů patří k hlavnímu předmětu ochrany několik druhů živočichů zapsaných na Červený seznam ohrožených druhů. Jsou to zástupci čeledi kovaříkovitých, vrubounovitých a potemníkovitých. Kriticky ohroženými druhy vázanými na pozdní stádia listnatých dřevin jsou kovařík Hypoganus inunctus, kovařík Crepidophorus mutilatus, kovařík rezavý (Elater ferrugineus), kovařík fialový (Limoniscus violaceus), páchník hnědý (Osmoderma barnabita) a potemník Tenebrio opacus. Všechny uvedené druhy byly v přírodní památce nalezeny v počtu jednotlivých exemplářů.^[15] Z dalších vzácných druhů hmyzu se v Červeném Hrádku vyskytuje roháč obecný (Lucanus cervus) a otakárek fenyklový (Papilio machaon).^[16]

Mezi ohrožené a silně ohrožené druhy obratlovců podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří populace ropuchy obecné (Bufo bufo) a jednotlivé exempláře ropuchy zelené (Bufotes viridis), ještěrky obecné (Lacerta agilis), slepýše křehkého (Anguis fragilis) nebo užovky obojkové (Natrix natrix). Z ptáků v chráněném území žijí nebo hnízdí v počtu jedinců až jednotek párů krahujec obecný (Accipiter nisus), holub doupňák (Columba oenas), krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z netopýrů byli pozorování netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr ušatý (Plecotus auritus).

Území obory je volně přístupné.^[7]

• Seznam chráněných území v okrese Chomutov
• Seznam památných stromů v okrese Chomutov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Hrádek na Wikimedia Commons