Červený bedrník
Červený bedrník | |||
---|---|---|---|
Autor | Emmuska Orczy | ||
Původní název | The Scarlet Pimpernel | ||
Země | Spojené království | ||
Jazyk | angličtina | ||
Žánr | román pláště a meče | ||
Vydavatel | Hutchinson | ||
Datum vydání | 1905 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Červený bedrník (anglicky Scarlet Pimpernel) je světově proslulý fiktivní hrdina románů a povídek baronky Orczy. Svou přezdívku převzal od malého červeného kvítku, který používá jako svůj znak (drchnička rolní, v angličtině Scarlet Pimpernel).
Červený bedrník, v normálním životě sir Percy Blakeney, žije na jedné straně život znuděného, zhýčkaného a užvaněného šlechtice, a na straně druhé pod pseudonymem bojuje proti Francouzské revoluci a zachraňuje nevinné lidi zpod gilotiny.
Tento hrdina vystupuje v celé řadě románů a povídek baronky Orczy, na jejichž základě vznikly desítky televizních, filmových a divadelních adaptací. Zajímavostí je, že v roce 1999 byla část dobrodružného historického dramatického filmu Červený bedrník (The Scarlet Pimpernel, Velká Británie 1999) natáčena také v jihomoravském Slavkově u Brna v prostředí zámku a zámeckého parku.[1]
V populární kultuře
V odkazu na tuto postavu získal slavný odpůrce nacismu Hugh O'Flaherty svoji přezdívku Vatikánský bedrník.
Český překlad
Český překlad posměšné anglické písničky z příběhů Červeného bedrníka (jejím autorem je sám Bedrník, který ji také jako sir Blakeney sám představuje anglické smetánce):
„On není zde a není tam,
toť pro Francouze hlavolam.
Snese se z nebe či v peklo vnik?
Ten zatrolený Bedrník!“
Reference
- ↑ HAŠKOVÁ, Martina; ZAVŘEL, Martin. Tři mušketýry chtějí točit i ve Slavkově. Na zámku. Vyškovský deník [online]. 2013-01-22 [cit. 2016-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený bedrník na Wikimedia Commons
- Digitalizovaná vydání díla Červený bedrník v Národní digitální knihovně.
Média použitá na této stránce
Cover of the 1908 edition