Červený kostel (Olomouc)

Červený kostel
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°35′36,53″ s. š., 17°14′50,06″ v. d.
Základní informace
Církev	Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Českobratrská církev evangelická
Současný majitel	Olomoucký kraj
Architektonický popis
Stavební sloh	novogotika
Výstavba	1902
Další informace
Adresa	Olomouc, Česko Česko
Kód památky	38095/8-2953 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený kostel je 55 metrů vysoký novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky v Olomouci. Byl postaven na začátku 20. století pro německé evangelíky. V letech 1961–2019 byl využíván jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a nebyl veřejnosti přístupný. Od roku 2023 se po kompletní rekonstrukci stal kulturně-vzdělávacím centrem Vědecké knihovny, ve kterém jsou pořádány přednášky, koncerty, výstavy, prohlídky i akce pro děti. ^[1]

Kostel stojí na místě křížení třídy Svobody a Bezručovy ulice, v sousedství knihovny.

Historie

Kostel stojí na místě hradeb původní bastionové olomoucké pevnosti. Projekt kostela vypracoval Franz Böhm v roce 1898 a sám řídil stavbu až do jejího dokončení v roku 1902 (základní deska byla položena 16. května 1901). Böhmův projekt zjednodušil vypuštěním postranních arkád a celkově upravil německý architekt Max Löw z Brunšviku.^[2]

Urbanisticky patří kostel do záměru architekta Camilla Sitteho, jenž zpracoval první regulační plán výstavby města Olomouce, s důrazem na celkové vedení a budovy na dnešní třídě Svobody. Záměrem architekta bylo vybudovat moderní okružní třídu podle vzoru Ringstraße ve Vídni, přičemž po obvodu této okružní třídy měly vyrůst monumentální státní, městské i soukromé budovy, a proto zde byl postaven také Červený kostel.^[2] Za kostelem byla postavena dvoupatrová budova fary ve stejném novogotickém stylu, ve které byly dva sály, kanceláře a byty.

V roce 1919 se stal kostelem Německé evangelické církve v ČSR, jakožto nástupnické církve původního vlastníka – Evangelické církve augsburského vyznání. Po roce 1945 připadl státu, který jej propůjčil českým evangelíkům. Nicméně od roku 1956 docházelo k omezování církevní činnosti a kostel byl v roce 1959 odsvěcen. Roku 1961 byl předán Univerzitní knihovně jako sklad pro knihy,^[3][2] přičemž k těmto účelům sloužil do roku 2019 (uloženo 310 000 svazků).^[1]

Kostel byl vyklizen, zachována zůstala pouze dřevěná kazatelna a řezbářsky zdobené boční chóry; varhany byly umístěny v husitském kostele v Chudobíně, zvon do evangelického kostela v Olomouci. Krásně řezbářsky zdobené lavice byly, údajně z nařízení města, v blízké škole rozřezány a spáleny.^[2] Od roku 1959 byl veřejnosti zpřístupněn pouze několikrát v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.

V roce 1989 byla opravena kostelní věž, o dva roky později fasáda kostela a vstupní schodiště. Na věž byly instalovány hodiny. V letech 2005–2006 byly restaurovány okenní vitráže. ^[2]

V roce 2001 knihovna přešla do správy Olomouckého kraje pod novým názvem Vědecká knihovna Olomouc (VKOL) a v roce 2005 byla za kostelem otevřena nová budova ředitelství.^[1]

V letech 2020–2023 proběhla rekonstrukce kostela podle projektu atelieru-r architekta Miroslava Pospíšila; ke kostelu bylo přistavěno modernistické foyer, spojující kostel s ředitelstvím Vědecké knihovny. Byla provedena i úprava bezprostředního okolí kostela včetně instalace osvětlovacích těles. Prostor kostela má sloužit k pořádání kulturních, výchovných a společenských akcí. ^[4][5][6] Projekt v rámci Národního plánu obnovy byl financován z prostředků Olomouckého kraje s přispěním Evropské unie .^{[1] [7]} Celkové náklady činily 170 mil. Kč.

Popis

Novogotická stavba má půdorys kříže s polygonálně ukončenými rameny a presbytářem, ke kterému byla přistavěna nízká sakristie. Hranolová věž je ukončena vysokou jehlancovou střechou s křížem a makovicí. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nepodařilo zachovat, byly nainstalovány soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála. Ve druhém patře věže je na každé straně prolomena dlouhá úzká dvojice oken, nad kterými se nacházejí trojúhelníkové štíty s hodinovými ciferníky. Loď je kryta sedlovou střechou se sanktusníkem na hřebenu. Fasáda je obložena keramickým obkladem imitujícím cihlové zdivo, ozdobená terakotovými prvky (portál v průčelí) a kamennými detaily (sokl, římsy aj.). V průčelí nad portálem je prolamovaný obklad s mřížkovým vzorem, nad ním pás pěti menších oken a slepá rozeta. Okna v lodi jsou ve dvou řadách nad sebou, zdobená vitrážemi. Spodní řadu tvoří trojice menších oken, nad nimi velká jednoduchá okna. Interiér o ploše 395 m² je řešen v hnědobílé barevnosti. Na projektu se podílelo designové studio Denisy Strmiskové. Z původních prvků byly ponechány dřevěná kazatelna na zdi u bývalého presbytáře a galerie zavěšená po obvodu lodi. Místo zničených kostelních lavic slouží k sezení dřevěné židle z masivního ořechu. Umělé osvětlení sálu je řešeno pomocí jednoduchých závěsných skleněných svítidel ve tvaru kruhu.

V bývalém presbytáři, na který se vstupuje po čtyřech kamenných stupních, je místo oltáře velká policová stěna s knihami otočenými obráceně hřbetem dovnitř. Nerezové desky uprostřed stěny vytvářejí obraz kříže. Na zdi za knižním oltářem jsou dva nápisy s biblickými citáty.

Mezi kostelem a budovou ředitelství knihovny byla vybudována přístavba, v níž se nachází nutné sociální zázemí, vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Fasády a střecha objektu jsou z černého plechu a skla, v interiéru převládá beton v růžovém odstínu. Hlavní dekorační prvek tvoří stěna s policemi, zaplněná starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a moderní závěsná svítidla z barevného skla. Knihy pocházejí od občanů z veřejné sbírky, kterou vyhlásila VKOL.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený kostel na Wikimedia Commons
• Červený kostel na webu phoenix.inf.upol.cz Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Historie kostela na webu farního sboru Českobratrské církve evangelické v Olomouci Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Fotografie kostela a detail rekonstruované vitráže
• Prohlídka Červeného kostela (Vědecká knihovna v Olomouci) Archivováno 18. 11. 2008 na Wayback Machine.
• Rekonstrukce Červeného kostela na you tube
• Rekonstrukce Červeného kostela na webu czechdesign.cz
• Červený kostel v pořadu Toulavá kamera ČT