Červený trpaslík
.jpg)
Červený trpaslík je malá a relativně chladná hvězda, na Hertzsprungově-Russellově diagramu se nachází na hlavní posloupnosti pozdního spektrálního typu K případně M. Tato definice pokrývá obrovské množství hvězd o průměru a hmotnosti menší než třetina sluneční (s dolní mezí 0,08 slunečních hmotností, za kterou jsou již hnědí trpaslíci). Jsou nejpočetnějším typem hvězd ve vesmíru – okolo 75 % všech hvězd v Galaxii jsou právě červení trpaslíci.[1]
Červení trpaslíci mají povrchovou teplotu menší než 3 500 K. Vyzařují jen málo světla, v některých případech dosahují jen 1/10 000 zářivého výkonu Slunce. Díky pomalému spalování vodíku mají enormně dlouhou odhadovanou životnost, pohybuje se od několika desítek miliard až po bilióny let. Červení trpaslíci nikdy nezažehnou jadernou fúzi hélia, takže se nemohou stát rudými obry; zvolna se smršťují a zahřívají, dokud nespotřebují všechen vodík. Od okamžiku velkého třesku neuplynulo dostatek času, aby jakýkoliv červený trpaslík stihl opustit hlavní posloupnost. Po opuštění hlavní posloupnosti se stane modrým trpaslíkem, který bude stále spalovat vodík. Až vyčerpá vodík, stane se bílým trpaslíkem.
Slavní zástupci
Mezi červené trpaslíky patří například i hvězda nejbližší Slunci, tedy Proxima Centauri, nacházející se ve vzdálenosti 4,2 světelného roku. Hypotetickým zástupcem této kategorie je také temná hvězda Nemesis, která podle některých astronomů obíhá kolem Slunce a může být příčinou pravidelných vymírání v dějinách života na Zemi. Žádná takto blízká hvězda (odhad 1,5 – 3 světelné roky) však dosud nebyla objevena a pravděpodobně ani neexistuje.[2]
Reference
- ↑ KUBALA, Petr. Jak náš časopis ke svému jménu přišel. S. 5. Gliese [online]. 2008-03-10 [cit. 2008-03-11]. Roč. 1, čís. 1, s. 5. Dostupné online.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Existuje hvězda smrti Nemesis?. Osel.cz [online]. 2015-04-08 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu červený trpaslík na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: ESO/L. Calçada, Licence: CC BY 4.0
This artist’s impression shows how the newly discovered super-Earth surrounding the nearby star GJ1214 may look. Discovered by the MEarth project and investigated further by the HARPS spectrograph on ESO’s 3.6-metre telescope at La Silla, GJ1214b is the second super-Earth exoplanet for which astronomers have determined the mass and radius, giving vital clues about its structure. It is also the first super-Earth around which an atmosphere has been found. The exoplanet, orbiting a small star only 40 light-years away from us, thus opens dramatic new perspectives in the quest for habitable worlds. The planet, GJ1214b, has a mass about six times that of Earth and its interior is likely mostly made of water ice. It appears to be rather hot and surrounded by a thick atmosphere, which makes it inhospitable for life as we know it on Earth.
Autor: ESO, European Southern Observatory, Licence: CC BY 4.0
Artist's impression of "the oldest star of our Galaxy": HE 1523-0901
- About 13.2 billion years old
- Approximately 7500 light years far from Earth
- Published as part of Hamburg/ESO Survey in the May 10 2007 issue of The Astrophysical Journal
Autor: User:Spacepotato, Licence: CC BY-SA 3.0
Hertzsprung–Russell diagram, no text, for navigation images with active text links.