Červenokostelecká pahorkatina
Červenokostelecká pahorkatina | |
---|---|
Červenokostelecká pahorkatina, pohled přes Končinský kopec na Krkonoše; úplně vpravo za údolím Žaltmanský hřbet Jestřebích hor | |
Nejvyšší bod | 530 m n. m. (Končinský kopec) |
Nadřazená jednotka | Náchodská vrchovina |
Sousední jednotky | Jestřebí hory, Krkonošské podhůří, Hronovská kotlina, Ohnišovská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Červenokostelecká pahorkatina je geomorfologický podcelek Náchodské vrchoviny. Jejím nejvyšším vrcholem je Končinský kopec (530 m n. m.)[1].
Popis
Červenokostelecká pahorkatina je vrchovina mezi městy Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Hronov a Náchod. Je ohraničena na východě strmými svahy nad údolím řeky Metuje v Hronovské kotlině, na severu údolím Zbečnického potoka a přes sedlo údolím až ke Rtyni v Podkrkonoší podél hronovsko-poříčského zlomu, kde sousedí s Rtyňskou brázdou (Trutnovská pahorkatina, součást Krkonošského podhůří). Odtud se táhne podél různých geomorfologických podcelků Kocléřovského hřbetu (součást Zvičinsko-kocléřovského hřbetu Krkonošského podhůří) přes město Červený Kostelec údolím rybníka Špinka podél Liščího hřbetu (součást Kocbeřského hřbetu) pod západními svahy Žernovské pahorkatiny vč. jejího Trubějovského hřbetu, až do Náchoda, kde končí vrchem, na němž stojí náchodský zámek. Hronovsko-poříčský zlom má hloubku posuvu vrstev až 1000 metrů a bývají na něm často slabá zemětřesení: nejsilnější bylo v r. 1901, a to 4,7–5 stupňů Richterovy škály.
Příkop na místě hronovsko-poříčského zlomu odděluje pahorkatinu od Jestřebích hor. Svahy pahorkatiny na jihu spadají do údolí potoka Radechovka. Vedle Končinského kopce dosahují nadmořské výšky nad 500 m n. m. ještě vrchy Signál (505 m n. m.) a Na vrších (501 m n. m.), oba mezi obcemi Slavíkov a Pavlišov. Výraznější vyvýšeninou je také Hájek (497 m n. m.) Střední část pahorkatiny vytváří mírně zvlněnou krajinu, která se zvedá v průměru o 150 metrů nad Hronovskou kotlinu. Od Hronova do Náchoda vybíhají k údolí Metuje většinou zalesněné výběžky, z nichž prvním na severu je Chlomek (na něm leží lokalita Na chlomku), dále směrem k jihu Hronovská, Slavíkovská, Drážní, Pustina, Březová, Chocholka, Peněžitá, Nad Silnicí, Vrchová, Březiny a Kašparák. V údolích většiny z nich tečou drobné potoky, z nichž některé nepodléhají centrální evidenci vodních toků (nemají identifikační číslo).
Od východu na západ údolími Zbečnického potoka a Radechovky lze vystoupat na vrchol této zvlněné krajiny.
Na pahorkatině leží obce Pavlišov (místní část Náchoda), Slavíkov (část Horní Radechové), Babí (část Náchoda), Studénka (osada Zbečníka a s ním část Hronova), Kostelecké končiny (část Zábrodí) a vlastní Zábrodí, Horní Kostelec (část Červeného Kostelce) a část Horní Radechové s usedlostmi Fortnou a Hájkem. Severojižním směrem byla vybudována mezi Bělovsem a Zbečníkem při východním okraji[2] pahorkatiny lehká a těžká předválečná betonová opevnění. Na vrchu Signál je rozhledna, z níž je výhled na hřebeny Orlických hor, Stolové hory, Broumovské stěny, Soví hory, Ostaš, Adršpašsko-teplické skály, Jestřebí hory, Krkonoše a další přilehlé a mezilehlé vrchoviny.
Území je odvodňováno na severu Zbečnickým potokem vč. Stříbrného potoka do Metuje, na západě Olešnicí a jejím přítokem Špinkou (s rybníky Čermákem, Brodským a Špinkou) do Úpy a na jihu Radechovkou směrem k Náchodu a do Metuje; ze strmých východních břehů pak několika drobnými potoky, vlévajícími se přímo do Metuje.
Turistické trasy
Červenokosteleckou pahorkatinou vedou tyto turistické značky:
- – červená po severojižním hřbetu nad údolím Metuje, tzv. Jiráskova cesta z Hronova do Náchoda kolem rozhledny na Signálu 501 m n. m.
- – zelená (nově na mapy.cz pojmenována jako Svatojakubská cesta) po západovýchodním hřbetu na údolím Zbečnického potoka z Hronova do Červeného Kostelce přes Hájek a kolem vrcholu Končinského kopce
- – zelená z Horní Radechové spolu se žlutou, od níž se odděluje na Hadí hoře směrem na Horní Rybníky a pod Bukovou horou kříží červenou značku Cesty Boženy Němcové z Červeného Kostelce do Náchoda
- – žlutá z Velkého Poříčí kolem Signálu (kde se kříží s červenou) přes Horní Radechovou a Kozákův kopec (469 m n. m.) na hráz rybníka Špinka
Seznam vrcholů
Aktuální název | Nadmořská výška |
Končinský kopec | 530 |
Signál | 505 |
Na vrších | 501 |
Hájek | 497 |
Kozákův kopec | 469 |
Varta | 466 |
Chocholka* | 460 |
Červený kopec | 457 |
Homolka | 444 |
Na rovinách | 431 |
Na čapovské | 430 |
Kostná hora | 424 |
Hronovská (Chloumek*) | 421 |
Chocholouš* | 402 |
Pozn.:
- Byly zohledněny případné rozdíly mezi zdroji mapy.cz a geoportal.cuzk.cz (mapa 1:10 000) ve prospěch geoportal.cuzk.cz.
- Hvězdičkou jsou označeny názvy, které zavedla regionální mapa Kladské pomezí – sever 1:30 000,[3] přičemž Chocholka je identifikovatelná s kótou 459 m n. m. (50.4578353N, 16.1785892E) na lokalitě Chocholka (mapa CUZK), jež tvoří zalesněný výběžek kóty Na vrších nad údolím Metuje, Chloumek pak nejvyšší bod stráně Hronovská (přičemž jde o název místně neznámý a navíc hřbet a komunikace s podobným názvem Na Chlomku se nacházejí od něho na sever za údolím Stříbrného potoka a vrcholí na západě kótou 419 m n. m. mezi údolími Zbečnického a Stříbrného potoka), zatím co Chocholouš (přestože má oporu v místním názvu ulice a teritoria Na Chocholouši) neodpovídá žádné oficiální kótě a jeho umístění by mohla odpovídat malá terénní vyvýšenina ohraničená vrstevnicí 400 m n. m. na podkladech CUZK na východním výběžku stráně Slavíkovská nad údolím Bosny a zalesněnou lokalitou nazývanou místními obyvateli V břízkách resp. Písník.
Galerie
Vstup do lesa pod Končinským kopcem cestou k Hronovu
Hájek 497 m n. m.
Pohled od Hájku ke Končinám
Pohled z Končinského kopce na severojižní hřbet s rozhlednou na Signálu 501 m n. m.
Hřbet Na Chlomku – vpravo u lesa kóta 421 m n. m. Hronovská
Cesta od Chlomku ke Končinskému kopci
Červenokostelecká pahorkatina, Jiráskova cesta červená nad Hronovem, Drážní – průhled na Jestřebí hory
Červenokostelecká pahorkatina: Pohled z Roviny Na Vrších (500 m n. m.) ke Končinskému kopci (vpravo)
Malé údolí Stříbrného potoka pod Hronovskou strání (421 m n. m.) Červenokostelecké pahorkatiny
Zalesněný vrchol Hájek (497 m n. m.) v Červenokostelecké pahorkatině (záběr z úbočí Maternice (546 m n. m.)) v Jestřebích horách
Vyvýšenina Chocholouš 401 n. m., v pozadí Jestřebí hory
Údolí Port-Artur v Červenokostelecké pahorkatině mezi stráněmi Slavíkovská a Drážní, v pozadí Levínská vrchovina
Vrch Hájek (497 m n. m.) od západu cestou z Končinského kopce do Horní Radechové
Cesta po žluté značce z Horní Radechové na Studýnka JZ od vrcholu Varta
Panorama Červenokostelecké pahorkatiny z východu
Odkazy
Reference
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Aleš. ITC. geoportal.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Kladské pomezí – sever 1:30 000. www.broumov.net [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červenokostelecká pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z Hronovské stráně Červenokostelecké pahorkatiny na údolí Stříbrného ptoka
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Hájek v Červenokostelecké pahorkatině, cestou z Končinského kopce do Horní Radechové
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Průhled ze Studýnek v Červenoskostelecké pahorkatině na výběžek Drážní nad Hronovem, v pozadí Grodczyn (803 n. m.) v Levínské vrchovině
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Červenokostelecká pahorkatina: Pohled z Roviny Na Vrších (500 m n. m.) ke Končinskému kopci (vpravo)
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Červenokostelecká pahorkatina, Jiráskova cesta nad Hronovem, Drážní - průhled na Jestřebí hory
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Cesta od Chlomku k Hájku a dále ke Končinskému kopci
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Vyvýšenina Chocholouš 401 n. m. na Slavíkovské stráni, Červenokostelecká pahorkatina
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Panorama Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovskou kotlinou a údolím Metuje z východu, viděno z Bartoňovy hory nad obcí Žďárky. Jsou popsány její významné kóty (modře), dále významné krajinotvorné prvky Jestřebích hor (fialově) a Hronovské kotliny (bíle). Bíle je rovněž označen závěrečný cíp Dobrošosvké vrchoviny (část Sedloňovské vrchoviny) resp. Levínské vrchoviny.
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Východní úbočí Červenokostelecké pahorkatiny cestou po žluté značce od Signálu do Velkého Poříčí
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Cesta (žlutá značka) z Horní Radechové na Studýnka (Hronov) pod Skalkou
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z Končinského kopce na severojižní hřbet s rozhlednou na Signálu
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrchol Hájku v Červenokostelecké pahorkatině viděný z úbočí Maternice v Jestřebích horách
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Červenokostelecká pahorkatina - Pustiny nad Velkým Poříčím - po žluté značce od Signálu