Červenokostelecká pahorkatina

Červenokostelecká pahorkatina
Červenokostelecká pahorkatina, pohled přes Končinský kopec na Krkonoše; úplně vpravo za údolím Žaltmanský hřbet Jestřebích hor
Červenokostelecká pahorkatina, pohled přes Končinský kopec na Krkonoše; úplně vpravo za údolím Žaltmanský hřbet Jestřebích hor

Nejvyšší bod530 m n. m. (Končinský kopec)

Nadřazená jednotkaNáchodská vrchovina
Sousední
jednotky
Jestřebí hory, Krkonošské podhůří, Hronovská kotlina, Ohnišovská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červenokostelecká pahorkatina je geomorfologický podcelek Náchodské vrchoviny. Jejím nejvyšším vrcholem je Končinský kopec (530 m n. m.)[1].

Popis

Červenokostelecká pahorkatina je vrchovina mezi městy Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Hronov a Náchod. Je ohraničena na východě strmými svahy nad údolím řeky Metuje v Hronovské kotlině, na severu údolím Zbečnického potoka a přes sedlo údolím až ke Rtyni v Podkrkonoší podél hronovsko-poříčského zlomu, kde sousedí s Rtyňskou brázdou (Trutnovská pahorkatina, součást Krkonošského podhůří). Odtud se táhne podél různých geomorfologických podcelků Kocléřovského hřbetu (součást Zvičinsko-kocléřovského hřbetu Krkonošského podhůří) přes město Červený Kostelec údolím rybníka Špinka podél Liščího hřbetu (součást Kocbeřského hřbetu) pod západními svahy Žernovské pahorkatiny vč. jejího Trubějovského hřbetu, až do Náchoda, kde končí vrchem, na němž stojí náchodský zámek. Hronovsko-poříčský zlom má hloubku posuvu vrstev až 1000 metrů a bývají na něm často slabá zemětřesení: nejsilnější bylo v r. 1901, a to 4,7–5 stupňů Richterovy škály.

Příkop na místě hronovsko-poříčského zlomu odděluje pahorkatinu od Jestřebích hor. Svahy pahorkatiny na jihu spadají do údolí potoka Radechovka. Vedle Končinského kopce dosahují nadmořské výšky nad 500 m n. m. ještě vrchy Signál (505 m n. m.) a Na vrších (501 m n. m.), oba mezi obcemi Slavíkov a Pavlišov. Výraznější vyvýšeninou je také Hájek (497 m n. m.) Střední část pahorkatiny vytváří mírně zvlněnou krajinu, která se zvedá v průměru o 150 metrů nad Hronovskou kotlinu. Od Hronova do Náchoda vybíhají k údolí Metuje většinou zalesněné výběžky, z nichž prvním na severu je Chlomek (na něm leží lokalita Na chlomku), dále směrem k jihu Hronovská, Slavíkovská, Drážní, Pustina, Březová, Chocholka, Peněžitá, Nad Silnicí, Vrchová, Březiny a Kašparák. V údolích většiny z nich tečou drobné potoky, z nichž některé nepodléhají centrální evidenci vodních toků (nemají identifikační číslo).

Od východu na západ údolími Zbečnického potoka a Radechovky lze vystoupat na vrchol této zvlněné krajiny.

Na pahorkatině leží obce Pavlišov (místní část Náchoda), Slavíkov (část Horní Radechové), Babí (část Náchoda), Studénka (osada Zbečníka a s ním část Hronova), Kostelecké končiny (část Zábrodí) a vlastní Zábrodí, Horní Kostelec (část Červeného Kostelce) a část Horní Radechové s usedlostmi Fortnou a Hájkem. Severojižním směrem byla vybudována mezi Bělovsem a Zbečníkem při východním okraji[2] pahorkatiny lehká a těžká předválečná betonová opevnění. Na vrchu Signál je rozhledna, z níž je výhled na hřebeny Orlických hor, Stolové hory, Broumovské stěny, Soví hory, Ostaš, Adršpašsko-teplické skály, Jestřebí hory, Krkonoše a další přilehlé a mezilehlé vrchoviny.

Území je odvodňováno na severu Zbečnickým potokem vč. Stříbrného potoka do Metuje, na západě Olešnicí a jejím přítokem Špinkou (s rybníky Čermákem, Brodským a Špinkou) do Úpy a na jihu Radechovkou směrem k Náchodu a do Metuje; ze strmých východních břehů pak několika drobnými potoky, vlévajícími se přímo do Metuje.

Turistické trasy

Červenokosteleckou pahorkatinou vedou tyto turistické značky:

Seznam vrcholů

Aktuální názevNadmořská výška
Končinský kopec530
Signál505
Na vrších501
Hájek497
Kozákův kopec469
Varta466
Chocholka*460
Červený kopec457
Homolka444
Na rovinách431
Na čapovské430
Kostná hora424
Hronovská (Chloumek*)421
Chocholouš*402

Pozn.:

  • Byly zohledněny případné rozdíly mezi zdroji mapy.cz a geoportal.cuzk.cz (mapa 1:10 000) ve prospěch geoportal.cuzk.cz.
  • Hvězdičkou jsou označeny názvy, které zavedla regionální mapa Kladské pomezí – sever 1:30 000,[3] přičemž Chocholka je identifikovatelná s kótou 459 m n. m. (50.4578353N, 16.1785892E) na lokalitě Chocholka (mapa CUZK), jež tvoří zalesněný výběžek kóty Na vrších nad údolím Metuje, Chloumek pak nejvyšší bod stráně Hronovská (přičemž jde o název místně neznámý a navíc hřbet a komunikace s podobným názvem Na Chlomku se nacházejí od něho na sever za údolím Stříbrného potoka a vrcholí na západě kótou 419 m n. m. mezi údolími Zbečnického a Stříbrného potoka), zatím co Chocholouš (přestože má oporu v místním názvu ulice a teritoria Na Chocholouši) neodpovídá žádné oficiální kótě a jeho umístění by mohla odpovídat malá terénní vyvýšenina ohraničená vrstevnicí 400 m n. m. na podkladech CUZK na východním výběžku stráně Slavíkovská nad údolím Bosny a zalesněnou lokalitou nazývanou místními obyvateli V břízkách resp. Písník.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  2. HAVELKA, Aleš. ITC. geoportal.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  3. Kladské pomezí – sever 1:30 000. www.broumov.net [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Stripe-marked trail red.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Stripe-marked trail yellow.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stripe-marked trail green.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Údolí Stříbrného potoka.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z Hronovské stráně Červenokostelecké pahorkatiny na údolí Stříbrného ptoka
Hájek ze západu.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Hájek v Červenokostelecké pahorkatině, cestou z Končinského kopce do Horní Radechové
LesU KoncinskehoKopce.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Les pod Končinským kopcem
NaChlomku K421.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbet na Chlomku
Údolí Port-Artur.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Průhled ze Studýnek v Červenoskostelecké pahorkatině na výběžek Drážní nad Hronovem, v pozadí Grodczyn (803 n. m.) v Levínské vrchovině
NaVrsich KP.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Červenokostelecká pahorkatina: Pohled z Roviny Na Vrších (500 m n. m.) ke Končinskému kopci (vpravo)
CP JiraskovaCesta-Drazni.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Červenokostelecká pahorkatina, Jiráskova cesta nad Hronovem, Drážní - průhled na Jestřebí hory
CK Zapad.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Západní část Červenokostelecké pahorkatiny
CERPHR KeKoncinam.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Ke Končinám od Hájku
NaChlomku KeKK.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Cesta od Chlomku k Hájku a dále ke Končinskému kopci
Chocholouš.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Vyvýšenina Chocholouš 401 n. m. na Slavíkovské stráni, Červenokostelecká pahorkatina
PanoramaCervenoskosteleckaPahorkatina-popis.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Panorama Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovskou kotlinou a údolím Metuje z východu, viděno z Bartoňovy hory nad obcí Žďárky. Jsou popsány její významné kóty (modře), dále významné krajinotvorné prvky Jestřebích hor (fialově) a Hronovské kotliny (bíle). Bíle je rovněž označen závěrečný cíp Dobrošosvké vrchoviny (část Sedloňovské vrchoviny) resp. Levínské vrchoviny.
Cpahorkatina.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Východní úbočí Červenokostelecké pahorkatiny cestou po žluté značce od Signálu do Velkého Poříčí
CERPHR Hajek.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Hájek - Červenokostelcká pahorkatina
Údolí Horní Radechová - Studýnka.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Cesta (žlutá značka) z Horní Radechové na Studýnka (Hronov) pod Skalkou
CERPHR KKsmerSignal.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z Končinského kopce na severojižní hřbet s rozhlednou na Signálu
Hájek.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrchol Hájku v Červenokostelecké pahorkatině viděný z úbočí Maternice v Jestřebích horách
CP-Uboci VelkePorici.jpg
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Červenokostelecká pahorkatina - Pustiny nad Velkým Poříčím - po žluté značce od Signálu