Červenomlýnský potok
Červenomlýnský potok | |
---|---|
potok v Čakovicích | |
Základní informace | |
Délka toku | 5 km |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Ďáblice 50°9′6,48″ s. š., 14°29′1,28″ v. d. 255 m n. m. | |
Ústí | |
do Mratínského potoka v Mírovicích, katastrální území Veleň 50°10′9,28″ s. š., 14°32′43,17″ v. d. 215 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Praha, Středočeský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Červenomlýnský potok je název horní části Mratínského potoka mezi pramenem v Ďáblicích a soutokem s Třeboradickým potokem v Mírovicích. Na území Prahy protéká katastry Ďáblice, Čakovice a Miškovice. Délka jeho toku je přibližně 5 km. Potok spravuje Povodí Labe, státní podnik.
Průběh toku
Potok vzniká z několik pramenů, které se stékají na zahradě v severní části Ďáblic a o něž se stará obec. Ještě na této zahradě napájí potok dvě nádrže přírodního charakteru, které slouží ptákům a savcům. Dále pokračuje východním směrem uměle zahloubeným a velmi úzkým korytem. Za zahrádkářskou kolonií se ještě do roku 1938 široce rozléval a vytvářel podmáčené území plné života; toto připomíná pojmenování místní ulice Na Blatech. V okolí nákupního centra a Čakovického cukrovaru je koryto většinou vybetonované, velmi zahloubené a těžko přístupné.
V Čakovicích napájí potok soustavu Čakovického a Zámeckého rybníka v zámeckém parku a poté teče alejí starých topolů bílých. Zde nabývá přírodního charakteru a vytváří stanoviště vhodné pro různé druhy organismů. Za hranicí Prahy má již široké nevybetonované koryto a může tak dojít k jeho rozlití.[1]
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.
- Červený mlýn - Ďáblice, U Červeného mlýnku 23
- Bílý mlýn - Čakovice, Bělomlýnská 18, zanikl
- Miškovický mlýn - Miškovice, Polabská 84
Odkazy
Reference
- ↑ Mratínský potok. Arnika. Ministerstvo životního prostředí. 10.8.2017. [cit. 2021-07-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červenomlýnský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Východní pohled na Mratínský potok v Čakovicích, Praha.