Červ

Mouční červi jsou larvy potemníka moučného

Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

V odborném jazyce červi znamenají skupinu živočichů, jejíž vymezení se liší svým latinským pojmenováním:

Vermes

Klasifikace živočišných druhů dle C. Linného (1735). Vermes jsou VI. třídou

Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon[pozn. 1] zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě většiny skupin členovců[pozn. 2]; tehdy tedy ještě obsahoval i žahavce, měkkýše a dokonce některé obratlovce, jako sliznatky, a řasy (ruduchy, váleče).

Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány omylem zařazené neživočišné organismy, zbývající strunatci, a postupně i celé nově osamostatněné kmeny, jako měkkýši; v 19. století např. Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu a některé další členovce (ne všechny, ponechal např. některé klanonožce). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

Před svým zánikem taxon Vermes zahrnoval všechny současné kmeny dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria), které byly tehdy popsané, i když na jiné taxonomické úrovni, kromě měkkýšů (Mollusca) a kmenů zahrnovaných do druhoústých (Deuterostomia), Panarthropoda (členovci, drápkovci a želvušky) a Mesozoa (sépiovky a plazmodiovky, tehdy nepovažovaní za Bilateria); nepatřili k nim ani dnešní Myzostomida (lilijicovci) a Pogonophora/Frenulata – vláknonošci/bradatice, nověji považovaní za součást kroužkovců, neboť byli mylně řazeni do druhoústých.[1][2]

Mezi bývalé červy (Vermes) by tak v dnešním pojetí systému živočichů spadaly kmeny:

Lze jen spekulovat, zda by do Vermes spadaly kmeny tehdy neznámé, tedy:

Systematika

Kmene Vermes se před svým zánikem, tj. cca v 50. letech 20. století, členil na 6 podkmenů (tučně vyznačeno postavení dnešních živočišných kmenů; odkazy úmyslně vynechány, neboť tehdejší vymezení nebylo shodné s dnešním vymezením taxonů stejného jména):[1][2]

  • kmen Vermes – červi
    • podkmen Plathelminthes – ploštěnci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně řádu Acoela, tj. dnešních Acoelomorpha – praploštěnců; i včetně Gnathostomulida – čelistovek a Xenoturbellida – mlžojedů, řazených na úrovni rodů uvnitř tehdejších Turbellaria – ploštěnek)
    • podkmen Nemertini – pásnice (dnes Nemertea s obdobným vymezením)
    • podkmen Nemathelminthes – hlístové (z dnešního pohledu parafyletičtí kvůli tehdejšímu vymezení strunovců; dnes jim zhruba odpovídá úžeji vymezený klad Nematoida)
      • třída Nematoda – hlístice
      • třída Nematomorpha – strunovci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně dnešních Acanthocephala – vrtejšů)
    • podkmen Trochhelminthes – vířivci (z dnešního pohledu polyfyletičtí)
      • třída Gastrotricha – břichobrvky
      • třída Rotatoria – vířníci (dnes šířeji vymezení jakožto Syndermata/Rotifera s.l.; z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení parafyletické: sice včetně Seisonidea – žábrovců, Bdelloidea – pijavenek a Monogononta – točivek, vše na úrovni řádů, ale bez Acanthocephala – vrtejšů)
      • třída Kinorhyncha – rypečky
    • podkmen Annelida – kroužkovci (z dnešního pohledu bylo jejich tehdejší vnitřní členění nepřirozené, ale obsahovali již Echiuridea – rypohlavce, Sipunculidea – sumýšovce a Priapulidea – hlavatce, vše na úrovni řádů tehdejší třídy Gephyrea – hvězdovci)
    • podkmen Tentaculata – chapadlovci (z dnešního pohledu polyfyletičtí)
      • třída Phoronida – chapadlovky
      • třída Bryozoa – mechovci
      • třída Entoprocta – mechovnatci
      • třída Brachiopoda – ramenonožci
      • třída Chaetognatha – ploutvenky

Helminthes

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

Pojem červi (Helminthes) se ustálil pro červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii,[3] viz např. helmintóza.[4]

Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes) nebo hlístice (Nematoda) nebo vrtejši (Acanthocephala).[5] Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).[5]

Pojem „parazitičtí červi“ se již neužívá; je nahrazen termínem „parazitičtí helminti“.[6]

Poznámky

  1. jakožto třídu; kmen se tehdy ještě nepoužíval
  2. tehdy nazvaných Insecta, tedy názvem dnes používaným v užším smyslu pouze pro hmyz

Odkazy

Reference

  1. a b KRATOCHVÍL, Josef; BARTOŠ, Emanuel. Soustava a jména živočichů. 1., váz. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 544 s. (Studie a prameny. Sekce biologická; sv. 11). 
  2. a b REISENAUER, Roman, s kol. Co je co? Příručka pro každý den.. 1., váz. vyd. Praha: Pressfoto, 1971. 608 s. (Knižnice časopisu Kviz). 59-287-70. Kapitola Zoologie. Přehled živočišného systému, s. 288. 
  3. Definition of Helminth Archivováno 7. 8. 2012 na Wayback Machine. na MedicineNet.com
  4. Helmintóza. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/helmintoza
  5. a b Volf, P.; Horák, P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9. 
  6. HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012, s. 13. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. ZU v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.

Literatura

  • HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012. 107 s. 13 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.
  • VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Giant Mealworms.jpg
Giant Mealworms (Zophobas morio)
Linnaeus - Regnum Animale (1735).png
Table of the Animal Kingdom (Regnum Animale) from Carolus Linnaeus's first edition (1735) of Systema Naturae.

Text: I. Quadrupedia II. Aves III. Amphibia IV. Pisces V. Insecta VI. Vermes.

(Subdivision first column Quadrupedia): Anthropomorpha (Man, apes, sloth), Ferae (wild animals), Glires (= mice), Jumenta (pack animals), Pecora (cattle) and Paradoxa.
Ascaris lumbricoides.jpeg
An adult Ascaris lumbricoides worm. Diagnostic characteristics: tapered ends; length 15 to 35 cm (the females tend to be the larger ones). This worm is a female, as evidenced by the size and genital girdle (the dark circular groove at bottom area of image).