Česanec

(c) CSIRO, CC BY 3.0
Česanec z australské vlny

Česanec (anglicky top, německy Kammzug) je pramen vláken vyrobený na česacím stroji.[1]

Výroba vlněných česanců

Na česacím stroji se předkládá vrstva vláken s tloušťkou 320–420 g/m, ve které se sdružuje 20 až 32 pramenů připravených praním, mykáním a posukováním. Vrstva materiálu se zjemňuje, vlákna se urovnávají a asi 8 až 15 % nejkratších odchází do odpadu jako výčesky. Ve 2. dekádě 21. století pracují stroje s hodinovým výkonem až 60 kg česance s jemností cca 20 g/m.[2][3]

Použití vlněných česanců

(c) CSIRO, CC BY 3.0
Vlněné česance po barvení

Česance se

  • zpracovávají na (režněbílou) přízi ve vlastním provoze nebo se zasílají k jiným výrobcům příze.
  • barví a dále používají podobně jako nebarvený materiál.
  • potiskují a směsují družením na protahovacích strojích jako přípravná operace k výrobě viguré příze.
  • směsují na protahovacích strojích družením s prameny z umělých vláken vyrobených na konvertorech. Část směsových česanců se barví a obvykle dočesává (1–2 % výčesků) nebo potiskuje.[3]

Jiné techniky výroby česanců

  • Ručním česáním se profesionálně zpracovávala část vláken z ovčí vlny až asi do konce 19. století. Česanec vznikal tak, že se z hrstí vyčesaných dlouhých vláken vytvořila stužka o délce cca 1 metr a šířce 15 cm. Zkušený pracovník vyrobil až 0,5 kg česanců za hodinu.[4]
  • Pro amatérskou ruční výrobu česanců se nabízejí na internetu různé návody a pomůcky.[5]
  • Až asi do poloviny 20. století se většina vln zpracovávala na okrouhlém česacím stroji (Noble). Princip: Dva otočné ojehlené kruhové rámy, na vnějším rámu (průměr cca 110 cm) zůstávají krátká vlákna, z vnitřního rámu se stahují dlouhá vlákna a tvoří česanec. Do stroje se přivádělo naráz 144 pramenů z praných a (bez předchozího mykání) posukovaných vláken, stroj dosahoval s ohledem na tehdejší stav techniky mimořádně vysoký výkon s výrobou až 45 kg česance za hodinu.[6]
  • V 21. století se ručně česají některé tzv. exotické vlny (šáhtúš, pašmína). Podrobnosti o výrobě česanců nebyly dosud publikovány.
  • (Malá) část lněných vláken se zpracovává na jemné česané příze. Technologie a strojní zařízení na výrobu česanců jsou podobné jako u česané vlny.[3]
Srovnatelné podmínky se uvádějí také pro výrobu česanců z mohéru, velbloudí srsti, alpaky, guanaky a šapé hedvábí.
  • Při zpracování bavlny se pro výrobek česacího stroje častěji používá označení česaný pramen.[7][3]

Reference

  1. ↑ Glossary of Wool and Fiber Terms [online]. Colorado State University Extension, 2015 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Wool Combing [online]. The Australian Wool Education Trust, 2012 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 472-482 a 517--519
  4. ↑ Grömer: Prähistorische Textilkunst in Mitteleuropa. Geschichte des Handwerkes und der Kleidung vor den Römern, Verlag des Naturhistorischen Museums in Wien, 2010, ISBN 978-3-902421-50-0, str. 78
  5. ↑ Teal: Hand Wool Combing and Spinning, Littlehampton Book Services 1976, ISBN 978-0713708141
  6. ↑ Bradbury: Worsted Preparing and Spinning, King & Sons, Halifax 1923, str. 302-468
  7. ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986

Média použitá na této stránce