Česká Doubravice

Česká Doubravice
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel10 (2021)[1]
Katastrální územíČeská Doubravice (3,76 km²)
PSČ331 01
Počet domů12 (2011)[2]
Česká Doubravice
Další údaje
Kód části obce91464
Kód k. ú.691461
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Doubravice je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část města Manětín. Katastrální území zaujímá 376,47 ha[3].

Název

Původně se vesnice označovala jako Daubrawitz a blízký vrch Daurawitzer Berg. V roce 1908 August Sedláček ve svém Místopise psal o vsi s názvem Česká Doubravice.[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1192.[5] V roce 1193 vesnice patřila plaskému klášteru a později Švamberkům.[4]

Přírodní poměry

Česká Doubravice leží v otevřeném svahu klesajícím k východu, tři kilometry jihovýchodně od Manětína. Na severovýchodě sousedí s osadou Kocanda, na východě se Štichovicemi a na jihozápadě s Vladměřicemi. Vsí prochází jižní hranice přírodního parku Horní Střela.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 73 obyvatel (z toho 34 mužů) československé národnosti, kteří byli kromě osmi evangelíků a jednoho člověka bez vyznání římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 72 obyvatel: 71 Čechoslováků a jednoho Němce. Až na sedm evangelíků a tři lidi bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Pamětihodnosti

  • dva smírčí kříže

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Česká Doubravice [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 
  4. a b VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko. Od Švýcarska po Těšín. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 316. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com