Česká kuchyně

Česká kuchyně

Vepřo knedlo zelo
Základní informace
Rozšíření	Česko Česko
Typ	národní kuchyně

Česká kuchyně je specifickým typem kuchyně středoevropské. Jsou pro ni typické hustší polévky se zavářkou a mnoho druhů omáček s dušeným masem, v obou případech se základem vařené či dušené zeleniny, často se smetanou, a pečená masa s přírodními omáčkami. Mnoho druhů koláčů a pečiva, které jsou populární ve střední Evropě, pochází z české kuchyně. Přesto většina jídel české kuchyně není původně českých.^[1] Česko má bohatou nabídku polních plodin, ovoce, zeleniny, ryb i zvěře. Podle toho je také pestrý český jídelníček. V Česku je také rozšířen sběr hub, které jsou poměrně častou přísadou jídel. České menu se obvykle skládá ze dvou nebo více chodů – prvním je tradičně polévka, druhým hlavní jídlo, a doplňkovými chody pak dezert, kompot nebo zeleninový salát.

Důležitou součástí české kuchyně a tradičního stravování je polévka. Nejčastěji vývary s různými vložkami či zavářkami a přidáním upravené zeleniny a rostlinného koření. Často jsou připravovány polévky zahuštěné (obvykle s použitím jíšky), luštěninové a s podílem masa, uzeniny nebo drobů, které jsou podávány i jako samostatné jídlo s pečivem. Tradiční polévky: bramborová, česnečka, gulášová, dršťková, fazolová, zelná s klobásou, hovězí s játrovými knedlíčky a nudlemi, kulajda a houbová polévka.

U hlavních jídel dominuje jídlo z masa, hlavně vepřové, hovězí a drůbež. Oblíbeny jsou i pokrmy z mletého masa, sladkovodní ryby, králík a zvěřina. Tradiční pokrmy jsou vepřový řízek, vepřo knedlo zelo, pečené vepřové maso, různé guláše, smažený kapr nebo sekaná pečeně.

Nezastupitelnou úlohu v české gastronomii hrají omáčky, často velmi hutné a výživné s použitím smetany. Jako základ se používá bešamel, někdy je místo něj na zahuštění použita jíška. Typické omáčky jsou smetanová, koprová, rajská, houbová, znojemská, šípková nebo papriková.

Jako příloha k masu se v české kuchyni používá různě tepelně upravené zelí, kapusta a špenát, dále všechny běžné přílohy (těstoviny, brambory, rýže) a českou specialitou jsou knedlíky, které se připravují nejčastěji z obilné mouky s přidáním nakrájené housky (houskové knedlíky), nebo z uvařených brambor, mouky a krupice (bramborové knedlíky).

V restauracích je jedním z nejoblíbenějších jídel smažený sýr, hovorově „smažák“, k pivu v hospodách např. utopenci a nakládaný hermelín.

Podle sezónní dostupnosti jsou v české kuchyni připravována i jídla zeleninová (smažený květák, lečo s vejci), velkou tradici mají pokrmy z lesních i pěstovaných hub a také sladká jídla s ovocem a moučníky.

Z ovoce se kromě běžných druhů používají také meruňky a broskve. V české kuchyni se také používá mák a povidla.

Český kapr, chovaný převážně v jižních Čechách, se exportuje i do zahraničí.

Na Vánoce se jí kapr (v některých rodinách řízek či vinná klobása) a bramborový salát, peče se cukroví a vánočka.

• 
  Česnečka
• 
  Zelňačka
• 
  Kulajda
• 

  (c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
  Svíčková na smetaně
• 
  Hovězí guláš
• 
  Plněné bramborové knedlíky
• 
  Španělský ptáček

• 
  Obložené chlebíčky
• 
  Utopenci
• 
  Nakládaný hermelín
• 
  Smažené bramboráky
• 
  Smažák
• 
  Pivní sýr
• 
  Nakládačky

České pivo má lahodnou chuť a skvěle se hodí k české kuchyni. České pivo je světoznámé a má dlouhou tradici. Pojem „české pivo“ pro mnohé znamená nejlepší nápoj tohoto druhu na světě. Nejznámější je Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj), Budweiser z Českých Budějovic a Staropramen.^[2] Před rokem 1948 bylo v dnešní České republice nesčetně pivovarů, jejich počet se pak ale výrazně snížil – dnes již existuje poměrně málo velkých pivovarů. Je zde sice stále i určité množství větších a středních pivovarů, které jsou však často vlastněny velkými nadnárodními pivními korporacemi. Od konce nultých let dvacátého prvního století začal v Česku prudký nárůst počtu malých řemeslných pivovarů, které často navázaly na tradici původních pivovarů zvláště v menších obcích. Tyto menší pivovary se kromě v Česku oblíbeného piva plzeňského typu zabývají hlavně dalšími typy piva.^[zdroj?] Česko obsazuje tradičně první příčku ve spotřebě piva na osobu v celosvětovém srovnání (ročně 150–160 litrů piva na osobu).

Častým dezertem jsou české buchty a moučníky. Většinou jde o sladké pokrmy z nejrůznějších druhů těst s náplní nebo polité čokoládou či jinou pochutinou. Je mnoho oblíbených buchet a dortů – skoro každá rodina, která peče, má své speciality. Není však moc vyloženě „lidových“ receptů, které by převažovaly nad ostatními. Mezi suroviny patří potraviny rostlinného původu (např. rebarbora a různé druhy ovoce), různá drobení, čokoláda, povidla nebo mák. Do dortů se přidávají piškoty, krémy, domácí šlehačky, marcipánové ozdoby a podobně.

Na Vánoce se peče cukroví např. perníčky z medového těsta, různé ořechové lodičky, pusinky ze sněhu z bílků atd.

• svíčková na smetaně
• vepřo knedlo zelo
• Pečená kachna
• smažený sýr
• kuře na paprice
• tlačenka
• bramborák
• znojemské okurky
• nakládaný hermelín
• utopenec
• olomoucké tvarůžky
• chlebíček
• houskový, bramborový a chlupatý knedlík (používáno jako příloha)
• škubánky
• vdolky
• žemlovka
• dukátové buchtičky s krémem
• plněné ovocné knedlíky (meruňkové, švestkové, jahodové)
• povidla

dezerty

• rakvička
• větrník (zákusek)
• koláče
• buchta
• bublanina
• bábovka
• Věneček

polévky

• bramborová polévka
• dršťková polévka
• zelňačka
• kulajda
• prdelačka

nápoje

• pivo (plzeňského typu)
• slivovice

komerční produkty

• Kofola
• Becherovka
• Mattoni
• Fernet

• Magdalena Dobromila Rettigová – autorka České kuchařky, vydané 1826
• Marie Janků-Sandtnerová – autorka mnoha kuchařských knih
• Pavel Pospíšil
• Jaroslav Sapík
• Zdeněk Pohlreich
• Radek Kašpárek
• Roman Paulus
• Christian Chu
• Přemek Forejt
• Jan Punčochář
• Jiří Babica
• Ladislav Hruška
• Josef Maršálek

• Magdalena Dobromila Rettigová: Magdaleny Dobromily Rettigové Domácí kuchařka^[3]
• Marie Janků-Sandtnerová: Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů všem hospodyním^[4]
• Břízová Joza, Klimentová Maryna a kolektiv: Vaříme zdravě, chutně, hospodárně
• Kolektiv: Kuchařka naší vesnice

• WINTER, Zikmund. Kuchyně a stůl našich předků : Líčení dějepisné ze století XVI. Praha: Bačkovský, 1892. Dostupné online. 

• Moravská kuchyně
• Slezská kuchyně
• Jihočeská kuchyně
• Vídeňská kuchyně
• Rakouská kuchyně
• Německá kuchyně
• Bavorská kuchyně
• Slovenská kuchyně
• Polská kuchyně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu česká kuchyně na Wikimedia Commons
• Kniha Wikikuchařka/Národní kuchyně/Česká kuchyně ve Wikiknihách
• Tradiční česká kuchyně a my (CVVM)
• Chleba a brambory nám už moc nechutnají. Nakupujeme jinak než dřív.
• Historie.cs: Vůně české kuchyně