Česká tabule
Česká tabule | |
---|---|
Vrch Ralsko, letecký snímek | |
Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
Délka | 228 km |
Rozloha | 11241,6 km² |
Střední výška | 279,8 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Česká vysočina |
Sousední jednotky | Krušnohorská subprovincie Krkonošsko-jesenická subprovincie Česko-moravská subprovincie Poberounská subprovincie |
Podřazené jednotky | Severočeská tabule Středočeská tabule Východočeská tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Česká tabule na mapě Česka | |
Horniny | sedimentární horniny, sedimenty, neovulkanity |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°18′ s. š., 15° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česká tabule je geomorfologická subprovincie (též soustava) v severních a východních Čechách a na severozápadní Moravě. Na severu a na východě je ohraničena Krkonošsko-jesenickou soustavou, na jihu je omezena Českomoravskou soustavou a Poberounskou soustavou, na západě Krušnohorskou soustavou. Nejvyšším bodem je Ralsko se 698 metry nad mořem. Území České tabule tvoří většinu geologické jednotky Česká křídová pánev.[1]
Parametry
Česká tabule se rozkládá na území 11 241 km2. Střední nadmořská výška je 279,8 m. Celková dálka je 228 km. Žádnou svojí částí se tabule nedotýká státní hranice. Nejzápadnější část se nachází v okrese Louny, nejvýchodnější v okrese Svitavy, nejsevernější v okrese Česká Lípa a nejjižnější v okrese Blansko.
Charakter území
Je to tabule tvořená křídovými horninami, které ve středních částech jsou uloženy horizontálně až subhorizontálně a na okrajích zdviženy (kuesty). V kvádrových pískovcích jsou skalní města s četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců a pseudokrasovými tvary (izolované skály, skalní mísy, voštiny apod.), vedle strukturních povrchů vázaných na odolnější vrstvy se vyskytují i zarovnané povrchy (pedimenty, kryopedimenty), nad plochý povrch se zvedají svědecké vrchy (stolové hory) a neovulkanické tvary. Osu tvoří údolí Labe, údolí přítoků mají neckovitý tvar.[2]
Geomorfologické členění
Subprovincie Česká tabule (dle značení Jaromíra Demka VI) se člení dále na tyto oblasti (též podsoustavy) a celky:
- VIA Severočeská tabule
- VIA-1 Ralská pahorkatina – Ralsko (698 m n. m.)
- VIA-2 Jičínská pahorkatina – Sokol (562)
- VIB Středočeská tabule
- VIB-1 Dolnooharská tabule – Říp (461)
- VIB-2 Jizerská tabule – Rokytská horka (410)
- VIB-3 Středolabská tabule – střední výška 215
- VIC Východočeská tabule
- VIC-1 Východolabská tabule – Na šancích (352)
- VIC-2 Orlická tabule – U rozhledny (454)
- VIC-3 Svitavská pahorkatina – Baldský vrch (693)[2][3]
Odkazy
Reference
Související články
- Geomorfologické členění ČR
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká tabule na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Letecký pohled na vrch Ralsko se stejnojmeným hradem na vrcholu
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Základní geomorfologické členění ČR
Poloha geomorfologické subprovincie (soustavy) Česká tabule v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
- I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří