Česká vysočina
| Česká vysočina Böhmische Masse Masyw Czeski | |
|---|---|
 Krkonoše | |
| Nejvyšší bod | 1603 m n. m. (Sněžka) |
| Délka | 500 km |
| Nadřazená jednotka | Hercynská pohoří |
| Sousední jednotky | Středoněmecká vysočina, Středoevropská nížina, Západní Karpaty, Východní Alpy |
| Podřazené jednotky | Sudety, Krušné hory, Česká tabule, Poberounsko, Šumava, Česko-moravská subprovincie |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko Rakousko Německo |
| Povodí | Labe, Odra, Dunaj, Rýn |
| Souřadnice | 50°8′ s. š., 14°59′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | 1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Česká vysočina je geomorfologická provincie, zabírající podstatnou část českého území, ale přesahující i do sousedních států. V německém členění jí odpovídá region Östliche Mittelgebirge (Východní středohoří), v Rakousku pak Granit- und Gneishochland (Žulovo-rulová vysočina). Jde o geologicky stará, erozí ohlazená horstva, jejichž nejvyšší partie tvoří přirozenou hranici Čech. Na severu spadá do Středoevropské nížiny, na východě ji Moravské úvaly oddělují od Západních Karpat. Na jihu je zhruba ohraničena Dunajem, i když v některých místech Rakouska k ní geologicky patří i některé výběžky na pravém břehu Dunaje. V Německu pokračuje horskými celky na sasko-bavorských hranicích až do Durynska.
Historie zrodu
Některé části České vysočiny jsou staré 350, 500, výjimečně (u Zwettlu) i 800 miliónů let, tedy z doby, kdy zde byl jeden ze dvou superkontinentů, Laurasie. Původně šlo o pohoří srovnatelné přinejmenším s Východními Alpami, ale milióny let trvající eroze ho připravila o dobrých 1500 m výšky. Česká vysočina vznikala během kaledonského a pozdějšího hercynského vrásnění (během spojování kontinentů v Pangeu). Tak vznikl mimořádně dlouhý řetězec hor, od Appalačského pohoří přes dnešní Španělsko, Bretaň, Francouzské středohoří a střední Německo až do Česka. Ještě než bylo toto pásmo přerušeno vznikajícím Atlantikem, mohlo mít dimenze dnešního Himálaje.
Základní členění
Geomorfologicky se Česká vysočina dělí na tyto subprovincie:
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká vysočina na Wikimedia Commons - Geografie České republiky Archivováno 15. 7. 2007 na Wayback Machine.
- Regionální geologie ČR
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Słonecznik – formacja skalna w Sudetach Zachodnich, w paśmie Karkonoszy, na terenie Gminy Podgórzyn. W dole - zbiornik Sosnówka.