České číslovky

Tento článek podává přehled českých číslovek a jejich skloňování.

Dělení číslovek

Číslovky se podle významu dělí na:

• Neurčité – označují počet jen obecně (několik, několikrát, několikanásobný, málo, moc).
• Určité – označují přesný počet (dvakrát, dvojnásobný, dva); některé číslovky určité mohou mít význam neurčitý (tisíceré díky, mám sto chutí).

Podle tvaru se dělí na:

• Základní (kardinální) – označují počet (odpověď na otázku kolik?): tři, polovina, dvě stě třicet dva, několik, mnoho. Gramaticky jsou přibližně v roli podstatného jména. Zpravidla se do této kategorie řadí číslovky dílové, označující názvy zlomků (půle, čtvrtina).
• Řadové (ordinální) – označují pořadí (odpověď na otázku kolikátý?): osmý, poněkolikáté. Gramaticky jsou zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce.
• Druhové (speciální) – označují počet druhů a nebo počet věcí vyjádřených pomnožným tvarem (odpověď na otázku kolikerý?): trojí, pateré, několikerý. Syntakticky jsou obdobné základním číslovkám.
• Souborové – označují počet souborů jevu (odpověď na otázku kolikery?): troje, patery, několikery.
• Úhrnné – označují počet jevů pojatých úhrnem, vcelku: (odpověď na otázku kolikero?): dvé, tré, patero, několikero. Dnes se již příliš neužívají a kromě ustálených spojení (čtvero ročních období, desatero Božích přikázání) působí knižně, archaicky nebo jako nadsázka.
• Násobné (multiplikativní) – označují počet opakování děje (odpověď na otázku kolikrát?, kolikanásobný?): trojnásobný, pětkrát, mnohokrát. Gramaticky zpravidla stojí ve funkci přídavného jména nebo příslovce.

Složené číslovky

Číslovky 21 a výše se tvoří skládáním. Pokud se rozepíší slovy, kladou se mezi jednotlivá slova mezery:

2345 = dva tisíce tři sta čtyřicet pět

2345. = dvoutisící třístý čtyřicátý pátý

Výjimkou jsou složenky a jiné důležité dokumenty, kde se z bezpečnostních důvodů číslovky rozepisují bez mezer (Dvatisícedvěstětřicetpět Kč).

Složené číslovky 21–99 se mohou alternativně tvořit i v obráceném pořadí (jako v němčině), jednotky + a + desítky. V takovém případě se píší dohromady:

35 = třicet pět = pětatřicet

To platí i pro číslovky končící čísly 21–99, např. 135 = sto třicet pět = sto pětatřicet. Složené číslovky se ale nemohou takto alternativně tvořit, pokud se jedná o desetinná čísla.^[1]

Číslovky 1100–1999 můžeme alternativně tvořit jako počet stovek, což se využívá zejména při uvádění letopočtů:

1100 = tisíc sto = jedenáct set

Obdobně to platí i pro řadové číslovky:

35. = třicátý pátý = pětatřicátý

1100. = tisící stý = jedenáctistý

Pravopisná pravidla

Zapisujeme-li v textu počet číslicí, nevyznačují se žádné koncovky apod.:

do 18 let = do osmnácti let

Při zápisu řadových číslovek (označují pořadí) se za číslicí píše tečka:

2. světová válka = druhá světová válka

Karel IV. = Karel Čtvrtý

Tečka se nepíše v případě, že lze číslovky číst jako řadovou i jako základní:

v roce 1348 = v roce tisícím třístém čtyřicátém osmém = v roce tisíc tři sta čtyřicet osm

Složené výrazy s číslovkami můžeme psát následujícím způsobem:

5členný = pětičlenný

30letý = třicetiletý

5krát = 5× = pětkrát

Je-li počet zobecněn písmenem, píše se pak se spojovníkem, např.:

n-prvková množina

x-tý člen

Mezi číslici a označení jednotek se klade mezera. Je třeba odlišit případy, kdy se jedná o odvozené přídavné jméno, kde se naopak mezera nepíše:

5 % = pět procent, ale 5% = pětiprocentní

5 m = pět metrů, ale 5m = pětimetrový

Za chybné jsou považovány zápisy jako:

do 18ti let (správně do 18 let)

5-ti %-ní roztok (správně 5% roztok)

30-ti kapslové balení (správně 30kapslové balení)

Skloňování číslovek

České číslovky mají částečně vlastní skloňování, částečně se skloňují podle vzorů podstatných a přídavných jmen.

Základní číslovky jeden a nejeden se skloňují jako zájmeno ten. V množném čísle má číslovka jeden význam druhové číslovky (jedny dveře, jedna povidla).

Číslovky dva a oba mají zvláštní skloňování, které je pozůstatkem dvojného čísla (duálu).

Další číslovky už nerozlišují rod. Zvláštní skloňování mají ještě číslovky tři a čtyři. Číslovky 5–99 mají zjednodušené skloňování, kde akuzativ je shodný s nominativem, v ostatních pádech přibírají koncovku -i.

Některé základní číslovky se skloňují podle jiných vzorů: sto jako město, tisíc nebo zastaralé mandel jako stroj, milion nebo tucet jako hrad, miliarda nebo kopa jako žena, půle jako růže atd. Ve složených názvech číslovek 5 000–999 999 zůstává v nominativu tvar tisíc, např. pět tisíc.

Řadové číslovky mají adjektivní tvary. První, třetí a tisící se skloňují podle vzoru jarní, ostatní jako mladý.

Spojení číslovky s podstatným jménem

Číslovka se shoduje s podstatným jménem, jež rozvíjí, v pádu, čísle a rodě. Významná výjimka se však týká spojení se základními číslovkami 5 a více: místo nominativu a akuzativu přijímá podstatné jméno tvar genitivu.

U složených číslovek je více možností. Buď je možné skloňovat všechny tvary, nebo se skloňují pouze desítky a jednotky, zatímco ostatní tvary jsou nesklonné. Číslovka sto bývá také často nesklonná. Příklad:

s 11 255 lidmi = s jedenácti tisíci dvěma sty padesáti pěti (pětapadesáti) lidmi = s jedenáct tisíc dvě stě padesáti pěti (pětapadesáti) lidmi = s jedenáct tisíc dvě stě padesát pěti lidmi

se sto lidmi

Existují rovněž tři možnosti spojení číslovek zakončených na místě jednotek číslem 1–4 (s výjimkou 11–14):

• dvacet jeden muž, dvacet jedna žena, dvacet jedno dítě; dvacet dva muži, dvacet dvě ženy, dvacet dvě děti
• dvacet jedna/dva mužů, žen, dětí
• jednadvacet/dvaadvacet mužů, žen, dětí

V prvním případě se podstatné jméno řídí číslem na místě jednotek. Tento korektní způsob se však postupně stává zastaralým a je nahrazován dalšími dvěma, kdy má podstatné jméno místo nominativu a akuzativu tvar genitivu. Tato spojení totiž u vysokých čísel a zejména ve větách s výrazy celý nebo všechen působila nepřirozeně: Závod dokončil všechen sto jeden běžec.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. 

Související články

• České skloňování
• Číslovky
• Seznam latinských gramatických pojmů

Externí odkazy

• Kategorie České číslovky ve Wikislovníku
• Tvoření a psaní složených číselných výrazů – Internetová jazyková příručka