České železniční rekordy

Rychlostní rekordy vozidel

Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno. Tabulku níže obsahuje různé kombinace vozidel a zemí dosažení rekordu, které mají vztah k Česku, resp. Československu nebo Českým zemím v rámci Rakouska–Uherska.

DatumRychlost [km/h]Označení vozidlaPůvod vozidlaTrakceVymezení rekorduPopisTraťový úsekZdroje
1901143KkStB řada 108 (275 ČSD)Navrženo v Rakousku, vyrobila První českomoravskáParníNejrychlejší lokomotiva vyrobená na území Česka (podle zahraničního návrhu).Lokomotivy řady 108 představovaly novou etapu vývoje rakouské lokomotivní stavby. Jejich konstruktérem byl Karl Gölsdorf. Výroba prvních pěti lokomotiv proběhla v První českomoravské, ta je dodala v letech 1901–1903. Většinu dalších kusů vyrobila lokomotivka státních drah (StEG) ve Vídeňském Novém Městě. Při technicko-bezpečnostní zkoušce na trati Vídeň – St. Polten dosáhla lokomotiva československé výroby 143 km/h, v provozu však byla rychlost z technických důvodů (brzda, návěštění) omezena na 100 km/h.Vídeň – St. Polten[1]
3. 6. 1936148M 290.002 ČSDČeskoslovensko (Ringhoffer–Tatra, závod Kopřivnice)MotorováNejrychlejší vozidlo ČSD domácí výroby.

Nejrychlejší motorový vůz ČSD.

Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby).

Dne 3. června 1936 absolvoval vůz M 290.002 zkušební jízdu na trase Česká TřebováPřerov se zástupci Ministerstva železnic, všech ředitelství státních drah a závodů Tatra Kopřivnice. Během této jízdy dosáhl vůz mezi stanicemi Olomouc a Zábřeh na Moravě rychlosti 148 km/h na přibližně 500 m dlouhé dráze. Šlo o dosud nejvyšší dosaženou rychlost na tratích ČSD a také o nejrychlejší vozidlo ČSD. Traťový úsek mezi Přerovem a Českou Třebovou pak zdolal se dvěma zastávkami při cestovní rychlosti 110 km/h. Chod vozu zůstával i při vysokých rychlostech klidný.

Řady M 290.0 je se svou konstrukční rychlostí 130 km/h dosud nejrychlejším motorovým vozem domácí produkce v pravidelném provozu na českých a slovenských kolejích.

Česká TřebováPřerov[2][3]
10. 9. 1946165SVT 137.852 (M 494.001 ČSD)Německo (Linke-Hofmann AG Breslau, AEG, SSW)MotorováNejrychlejší vozidlo ČSD (zahraničního původu).

Nejrychlejší motorová jednotka ČSD (zahraničního původu).

Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem zahraniční výroby).

Z jednotky Köln (u ČSD Modrý blesk) se stal nejrychlejší a nejluxusnější vlak ČSD, při technicko-policejní zkoušce 10. září 1946 na trati Praha – Česká Třebová dosáhla rychlosti 165 km/h. Šlo o rekord ČSD, ovšem zpravidla bývá přehlížen, protože nebyl dosažen s vozidlem domácí výroby (ačkoliv tehdy byla snaha vydávat Modrý blesk za produkt ČKD).Praha – Česká Třebová[4]
27. 8. 1964162498.106 ČSDČeskoslovensko (Škoda)ParníRekord československých parních lokomotiv.

Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby).

Během roku sloužily na okruhu lokomotivy 498.106 a 115. Oficiálního rekordu 162 km/h dosáhla lokomotiva 498.106 na konci srpna – obsluhoval ji strojvedoucí Robert Procházka a topič Miloslav Houba. Jde o rekord československých parních lokomotiv. V září údajně dosáhla rychlosti lokomotiva 167–168 km/h, ale došlo k závadě, takže rekord nebyl uznán. Strojvedoucí Procházka naznačil, že atakovali i 175 km/h.Zkušební okruh v Cerhenicích
5. 9. 1972219E 469.3030 ČSDČeskoslovensko (Škoda)ElektrickáRekord československých elektrických lokomotiv (na území Československa).

Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby).

Lokomotiva dnešní řady 124.601 byla vyrobena jako poslední kus série řady 123 a byla vybavena podvozky nové generace pro rychlost až 200 km/h a také výkonnějšími trakčními motory, umožňujícími dosažení vysokých rychlostí. Cílem bylo otestovat nové technologie pro vývoj lokomotiv řady 350 a příbuzných lokomotiv pro Sovětský svaz. Při zkouškách na okruhu v Cerhenicích lokomotiva dosáhla do té doby nejvyšší rychlosti na československých železnicích, 219 km/hZkušební okruh v Cerhenicích
1973224E 469.3030 ČSDČeskoslovensko (Škoda)ElektrickáRekord československých elektrických lokomotiv (mimo území československa)Později byla lokomotiva 124.601 převezena k dalšímu testování na polygon poblíž Majkopu v SSSR, který umožňoval jízdy ještě vyšší rychlostí. Při rychlostním testu tu v létě 1973 zaznamenala rychlost 224 km/h.Zkušební okruh u Majkopu v SSSR
srpen 1976176T 499.0001 ČSDČeskoslovensko (ČKD)MotorováRekord československých motorových lokomotiv.Rekord byl dosažen během zkušebních jízd při prověřování dynamiky pohonu náprav a dynamiky jízdy při trvalé rychlosti 160 km/h pro získání dat k úpravě výpočetního modelu pro výpočty vypružení lokomotivy při vyšších rychlostech. Při jedné z těchto jízd maximální povolenou rychlostí 160 km/h (která tehdy byla zároveň nejvyšší povolenou rychlostí na velkém zkušebním okruhu) byla nevědomě dosažena rychlost 176 km/h, která je dodnes oficiálně platným nepřekonaným rychlostním rekordem motorových lokomotiv v Československu. Vlivem chybné kalibrace rychloměru na aktuální průměr náprav totiž v době zmíněné jízdy ukazoval rychloměr lokomotivy rychlost jen těsně přesahující 160 km/h. Že byla skutečná rychlost vyšší se zjistilo až po vyhodnocení záznamů nezávislého měření rychlosti.Zkušební okruh v Cerhenicích[5]
10. 4. 20022161116.015 ÖBBSiemensElektrickáNejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby).

Nejvyšší rychlost dosažená mimo zkušební okruh v Cerhenicích.

Souprava ve složení měřící vůz trakčního vedení (ÖBB) + Ampz + Bmz vedená lokomotivou řady 1116.015-7 ÖBB dosáhla při třetí jízdě ve směru Vranovice – Břeclav v 2. traťové koleji v kilometru 98 maximální rychlosti 216 km/h, což je nejvyšší rychlost dosažená mimo Železniční zkušební okruh v Cerhenicích.

Rekord byl vedlejším produktem celé akce, jejímž hlavním úkolem bylo prověření vlastností nově budované železniční infrastruktury při rychlostech v intervalu 160 až 200 km/h. Sledovalo se trakční vedení, železniční spodek a svršek. Protože ČD lokomotivou ani měřícím vozem na 200 km/h nedisponovaly, vypůjčily si je od ÖBB, které poskytly lokomotivu 1116.015 (Taurus) a měřící vůz trakčního vedení včetně personálu.

VranoviceBřeclav[6]
18. 11. 2004237680.001 ČDItálie (Alstom)ElektrickáNejrychlejší elektrická jednotka ČD (zahraniční výroby).

Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby).

Nová jednotka Pendolino pro ČD dosahovala při zkušebních jízdách rekordních rychlostí několik dnů po sobě. Už ve středu jela rychlostí 220 kilometrů, ale pokus o nejrychlejší jízdu byl naplánován na čtvrtek. Nejprve ve směru z Břeclavi do Hrušovan u Brna ukázal přesný měřič hodnotu 229,4 kilometrů v hodině. Na rychlost mělo vliv stoupání a silný vítr a tak rozhodl měřící pokus v opačném směru. Nejrychleji jen vlak v úseku Vranovice – Podivín, kde dosáhla 237,04 km/h.Vranovice – Podivín[7][8]
mezi 2005–20112531216.903SiemensElektrickáNejrychlejší vozidlo ČD (zahraniční výroby).V roce 2019 odkoupily ČD dvojici lokomotiv Taurus. Stroj 1216.903 vyvinul při technicko-bezpečnostní zkoušce rychlost 253 km/h a je tak zřejmě nejrychlejším vozidlem v držení českého dopravce. Zkoušky i rekordy ale podstoupil v zahraničí ve službách výrobce a předchozího majitele.? (zahraničí)[8]
2. 9. 20063571216.050 ÖBBSiemensElektrickáNejrychlejší lokomotiva zahraniční výroby v provozu v Česku.V sobotu 2. září 2006 vytvořil v Německu stroj rakouských železnic ÖBB s číslem 1216 050 nový světový rychlostní rekord, dosažený samostatnou lokomotivou: 357 km/h. Stroje této řady byly od roku 2008 zajížděly na mezinárodních vlacích také do Česka, kde ale jezdily pouze 140 km/h. Později bylo několik strojů pronajato Českým drahám pro vozbu vlaků Railjet a konečně v roce 2019 si dva stroje této řady ČD zakoupily z druhé ruky do vlastního majetku.VRT Norimberk – Mnichov[9]
2007262ČS200.009Československo (Škoda)ElektrickáRekord československých elektrických lokomotiv (mimo území Československa).Lokomotivy ČS200 byly vyráběny v letech 1974 a 1979 v Československu ve Škodě pro export do Sovětského svazu a pro provoz rychlíků na trati MoskvaPetrohrad při maximální rychlosti 200 km/h. Při testování v roce 2007 lokomotiva dosáhla maximální rychlosti 262 km/h, čímž se stala nejrychlejší lokomotivou vyrobenou v Československé republice.MoskvaPetrohrad
mezi 2008–2010minimálně 220380 ČDČesko (Škoda)ElektrickáRekord československých elektrických lokomotiv (na území Česka).Přestože nejvyšší dosažená rychlost lokomotivami Škoda 109 E nebyla nikde výrazně prezentována, při technicko-bezpečnostních zkouškách na rychlost 200 km/h musely tyto stroje prokázat schopnost jízdy rychlostí alespoň o 10 % vyšší, tedy 220 km/h.Zkušební okruh v Cerhenicích

Rekordy infrastruktury

Nejvýše položená železniční stanice Kubova Huť

Toto je přehled rekordů týkajících se železničních tratí v Česku:

  • Nejvyšší hodnota sklonu železniční tratě v síti Správy železnicozubnicová trať Tanvald - Harrachov, 58 ‰
  • Nejmenší poloměr oblouku v síti Správy železnic – úzkorozchodná trať Třemešná ve SlezskuOsoblaha, oblouk o poloměru 75 m
  • Nejvýše položená železniční stanice v síti Správy železnic – Kubova Huť v nadmořské výšce 995 m n. m.
  • Nejníže položená železniční stanice v síti Správy železnic – Dolní Žleb v nadmořské výšce 127 m n. m.
  • Nejdelší železniční tunel v síti Správy železnic – Tunel Ejpovice, na trati Praha – Plzeň, s délkou 4150 m[10]
  • Nejvyšší povolená rychlost v pravidelném provozu na síti Správy železnic – 160 km/h

Reference

  1. Pestrý týden. 12.3.1938, roč. 13, čís. 11. Dostupné online. 
  2. Motorový vůz Slovenská střela. Venkov. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 4.6.1936, roč. 31, čís. 130, s. 6. Dostupné online. ISSN 1805-0905. 
  3. BOSÁČEK, Josef; MARUNA, Zdeněk. 50 let Slovenské strely. Železničář. 1986, roč. 36, čís. 16. Dostupné online. ISSN 0322-8002. 
  4. MARTINEK, Michal. Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD (1). Praha: Corona, 2015. 243 s. ISBN 978-80-86116-47-1. Kapitola Cesta ke Ganzu, s. 22–84. 
  5. Řada 150 (ex E499.2) [online]. Prototypy.cz, rev. 2010-06-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  6. Nejrychlejší vlak v historii ČD jel rychlostí 216 km/h. spz.logout.cz [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  7. Vlak Pendolino překonal rychlostní rekord. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  8. a b ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. 2019-11-18 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  9. Německá lokomotiva uháněla rekordních 357 km/h. iDNES.cz [online]. 2006-09-02 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  10. http://vlak.wz.cz/zelrekord_cr.html

Média použitá na této stránce

KubovaHut.jpg
(c) I, Limojoe, CC BY 2.5
Kubova Huť (995 m n. m.), nejvýše položená železniční stanice v ČR na trati 198 Strakonice - Volary