České Budějovice (nádraží)
České Budějovice | |
---|---|
Pohled na budovu z Nádražní ulice | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Město | České Budějovice |
Ulice | Nádražní |
Souřadnice | 48°58′27,42″ s. š., 14°29′17,32″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de České Budějovice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 732826 |
Tratě | Praha – České Budějovice, Plzeň – České Budějovice, České Budějovice – Černý Kříž, České Budějovice – Summerau, České Budějovice – Gmünd |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
V provozu od | 1868 |
Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
Dopravní koleje | 12 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (7) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | autobusy MHD i linkové, trolejbusy MHD |
Služby ve stanici | |
Kód památky | 106799 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
České Budějovice jsou hlavní železniční stanice a seřaďovací nádraží v Českých Budějovicích v Jihočeském kraji. Nachází se na křižovatce mezinárodního koridoru vedoucího z Prahy na jih do Lince v Rakousku s několika vnitrostátními tratěmi. Jeho novorenesanční budova, jež byla dokončena v roce 1908, se nachází na Nádražní ulici, kousek na východ od centra města. Stanice rozděluje město, po dlouhou dobu byl podjezd na Rudolfovské třídě skoro jediným spojením části Suché Vrbné s centrem.
Do stanice ústí železniční tratě od Plzně, od Gmündu, od Volar, od Summerau a od Prahy. Většinu osobní dopravy provozují České dráhy, ale některé jsou provozovány společností Arriva vlaky[1] a GW Train Regio.[2] Na území města se nacházejí též železniční zastávky České Budějovice jižní zastávka, České Budějovice severní zastávka a Nové Hodějovice. Součástí stanice je rovněž předsunuté jižní zhlaví Rožnov, dříve se jednalo o samostatnou odbočku.
Historie
Historie železniční dopravy v Českých Budějovicích začala již v roce 1828 s otevřením koněspřežky do Lince, ale teprve roku 1868 bylo otevřeno nové nádraží pro lokomotivy v blízkosti toho současného.[3] Na začátku 20. století, jak se železnice dále rozšiřovaly, byla na stejných tratích postavena mnohem větší stanice nedaleko na sever od staré. Budovy nádraží navrhl Gustav Kulhavý v neorenesančním stylu se secesními prvky a postavila je firma J. M. Kohler a syn.[3] Otevřeny byly v roce 1908 a první vlak, jenž na nádraží zastavil, byl vlak z Terstu do Prahy dne 17. prosince stejného roku.[3] V současnosti je budova chráněna jako kulturní památka.
Při náletu na město bylo na jaře roku 1945 těžce poškozeno jižní křídlo nádražní budovy. Opraveno bylo po konci druhé světové války.[4]
V roce 2016 stanici převzala do správy organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která hned nato plánovala rekonstrukci stanice v hodnotě přibližně 150 milionů Kč se začátkem v roce 2018.[5] Ta byla nakonec zahájena v červenci 2020 s rozpočtem 689 milionů Kč a plánovaným koncem v druhé polovině roku 2022.[4] Kromě nutných oprav fasády a vylepšení provozních prostorů patřily mezi plánované změny posunutí hlavního vchodu naproti Lannově třídě nebo rozšíření obchodní zóny. Cestující měli během celého období přestavby k dispozici jak pokladny, tak toalety.[6] Podle aktualizace údajů ze srpna 2022 by rekonstrukce budovy měla skončit až v prosinci 2023 a její cena byla kvůli vícepracím navýšena na 755 milionů korun.[7]
Služby
Stanice je obsluhována jednou rychlostní trasou a třemi dálkovými trasami provozovanými Českými drahami[8] a linkou do Volar provozovanou společností GW Train Regio. Stanice má vnitrostátní i mezinárodní pokladní přepážku, ČD centrum, k dispozici jsou samoobslužné ukládací skříňky. Ve stanici je směnárna, restaurace, bufet, rychlé občerstvení i obchody.[9] Přímo před nádražím je zastávka MHD Nádraží.
Galerie
- (c) Mister No, CC BY 3.0Nástupiště s označením stanice
- Hlavní hala
- Nástupiště a podchod
- Lávka nad kolejemi
- Pohled na dráhy z lávky
- Lokomotiva, jež stávala u hlavní budovy
- Hlavní hala během rekonstrukce v roce 2022
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku České Budějovice railway station na anglické Wikipedii.
- ↑ České Budějovice - Příjezdy a odjezdy vlaků 201 [online]. Zelpage.cz [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Šumava [online]. GW Train Regio [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c VONDRA, Václav; KOPÁČEK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: NEBE, c1998-2017 Dostupné online. Kapitola nádraží (železniční).
- ↑ a b mld. Jedna z českých železničních katedrál přestane chátrat. Začala rekonstrukce českobudějovické nádražní budovy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-17 [cit. 2020-07-18]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Lukáš. Budějovice mají nejhorší nádraží, s novým vlastníkem je šance na opravu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-27 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ V budově budějovického nádraží přibydou po rekonstrukci obchody, změní se hlavní vchod. České Budějovice [online]. 2020-07-17 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce nádraží vyjde minimálně na 755 milionů korun. Hotová bude v prosinci 2023. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Schéma linek dálkových vlaků ČD [online]. České dráhy [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Detail stanice [online]. České dráhy [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu České Budějovice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Mess, Licence: CC BY-SA 3.0
Simbolo di deposito bagaglio automatico su sfondo nero
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Rekonstrukce budovy nádraží v Českých Budějovicích, na fotografii je informační tabule s odjezdy a přístup k nástupištím v hlavní hale v říjnu 2022
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 4.0
České Budějovice - železniční stanice
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží v Českých Budějovicích
RWB/RWBA symbol: (tourist) information
AIGA currency exchange inverted sign
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční tratě z lávky u nádraží, České Budějovice
Autor: GT1976, Licence: CC BY-SA 4.0
Frankenfels - Südböhmen
RWBA symbol: toilet
AIDA symbol for location to have a drink
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží v Českých Budějovicích
Vector version of "Aiga_elevator_inv.gif"
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA.
AIGA/USDot image of stairs (inverted)
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
(c) Mister No, CC BY 3.0
České Budějovice - železniční stanice
RWB/RWBA symbol: restaurant
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Lávka přes železniční tratě u nádraží, České Budějovice