České Meziříčí

České Meziříčí
Kostel Svaté Kateřiny v Českém Meziříčí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Opočno
Obec s rozšířenou působností	Dobruška (správní obvod)
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°17′13″ s. š., 16°2′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 037 (2024)[1]
Rozloha	21,90 km²[2]
Nadmořská výška	254 m n. m.
PSČ	517 71
Počet domů	617 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bož. Němcové 61 51771 České Meziříčí info@ceskemezirici.cz
Starosta	Ing. Milan Žďárek
Oficiální web: www.ceskemezirici.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de České Meziříčí
Další údaje
Kód obce	576212
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

České Meziříčí (dříve také Meříč, Mezřič atd., německy Böhmisch Meseritsch) je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou. Leží v nadmořské výšce 254 metrů v katastrálním území s rozlohou 2 191 ha a žije zde přibližně 2 000^[1] obyvatel. V obci je mateřská škola, základní škola a pošta.

Název obce pochází od její geografické polohy mezi řekami Labem, Metují a Orlicí. Sama obec leží na Zlatém potoku, který níže po proudu nese jméno Dědina.

Oblast byla osídlena již v pravěku, ale k založení současné obce došlo patrně koncem 13. století saskými kolonisty u brodu na obchodní stezce z Prahy do Kladska. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století. V roce 1352 je doloženo české pojmenování lokality jako Mezrziecz a z téhož roku je prvně doložena místní katolická duchovní správa. Ta se později stala utrakvistickou, v pobělohorském období byla navrácena katolíkům. V roce 1624 je doložena místní škola (stávala v místě pozdější budovy obecního úřadu).

V roce 1871 byl v Českém Meziříčí založen cukrovar, který vznikl z iniciativy místních zemědělců.^[4] Ti jej ale nedokázali efektivně spravovat, a v roce 1885 byl odprodán vídeňské firmě Nathan Hellmann.

Z opočenského panství prchaly z náboženských důvodů celé rodiny - a to během slezských válek pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. V roce 1742 z Českého Meziříčí prokazatelně uprchli do Münsterbergu v pruském Slezsku tyto rodiny:^[5]

• Jan Franc, chalupník. V roce 1734 byl odsouzen k nuceným pracím na dobu neurčitou. V roce 1742 byl osvobozen pruským vojskem a emigroval do Münsterbergu. ^[6] Patří mezi zakladatele české osady Husinec.
• Václav Glanc *(1699), zatčen v roce 1732^[7] a vyslýchán v roce 1740.^[8] V roce 1746 se nacházel v Münsterbergu, rovněž patří mezi zakladatele Husince.
• Jiřík Glanc *(1716) byl 21.8.1753 starším v Husinci. Patří mezi zakladatele Husince, emigroval ale později a neprošel Münsterbergem.
• Jan Hubáček *(1700). Bratr rychtáře, jeden z vůdců opočenského povstání, v roce 1734 odsouzen k nuceným pracím na dobu neurčitou. V roce 1742 osvobozen vojskem emigroval. V Münsterbergu byl starším (ve vedení) českého sboru. Patří mezi zakladatele Husince, i tam byl starším sboru.
• Josef Šindelář - emigroval s rodinou do Münsterbergu, patří mezi zakladatele Husince.
• Vít Švorc *(1678). V roce 1733 byl v Dobrušce vězněn jako kacíř a majitel zakázaných knih. ^[9] V roce 1740 byl znovu vyslýchán.^[8] emigroval s rodinou do Münsterbergu, patří mezi zakladatele Husince.
• Jan Valášek, emigroval sám, 29.1.1743 se v Münsterbergu oženil, ale k zakladatelům Husince patří jen vdova Dorota.

V roce 1742 dále emigrovali: Jan Brouček, Čechovský Matěj, Jan Frýzl, Jan a Jiřík Glanc, Marek Standera, Václav Standera, Jan Žilka, ne všechny osudy jsou zmapovány. V roce 1708 prokazatelně žili v české čtvrti Berlína exulanti Jakub Boháček a Mikuláš Vondráček, kteří lobbovali za trpící české nekatolíky.^[10] Všichni tito lidé pocházeli z Č. Meziříčí.

• České Meziříčí
• Skršice
• Tošov

V letech 1960–1990 k obci patřily i Rohenice.^[11]

• Dominantou obce je barokní kostel svaté Kateřiny z roku 1748 postavený hrabětem Rudolfem Colloredo na místě původní dřevěné stavby.
• Před kostelem stojí socha Panny Marie od Františka Pacáka, žáka Matyáše Bernarda Brauna.
• Místní cukrovar.
• Hrnčířův mlýn čp. 94
• Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, datován nápisem k roku 1864.^[12]
• Do katastrálního území České Meziříčí zasahuje část přírodní rezervace Zbytka.

• Jakub Němeček, odbojný sedlák, literárně ztvárněný jako titulní postava ve hře Františka Adolfa Šuberta Jan Výrava
• Karel Otčenášek, 23. královéhradecký biskup
• Aleš Zavoral, český podnikatel, zakladatel internetového obchodu Alza.cz

• 
  Letecký snímek
• 
  Socha T. G. Masaryka
• 
  Obecní úřad
• 
  Prodejny
• 
  Pošta
• 
  Pomník padlých

• Galerie České Meziříčí na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu České Meziříčí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Meziříčí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• České Meziříčí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)