Český Jiřetín

Český Jiřetín
centrum obce s obecním úřadem
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Litvínov
Obec s rozšířenou působností	Litvínov (správní obvod)
Okres	Most
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°42′27″ s. š., 13°32′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	103 (2024)[1]
Rozloha	33,63 km²[2]
Nadmořská výška	725 m n. m.
PSČ	436 01
Počet domů	48 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Český Jiřetín 171 436 01 Litvínov 1 cesky.jiretin@krusnohori.cz
Starosta	Ing. Pavel Veselý
Oficiální web: www.cesky-jiretin.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Český Jiřetín
Další údaje
Kód obce	567108
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Jiřetín (německy Georgendorf) je horská příhraniční obec ležící na soutoku Flájského a Bystrého potoka v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se v nadmořské výšce 610–740 m. K Českému Jiřetínu náleží osada Fláje, která byla z větší části zbořena při stavbě přehrady. Z východu na Český Jiřetín navazuje chatová osada Horní Ves, která však nemá status místní části. V obci je hraniční přechod do protilehlé německé osady Deutschgeorgenthal, která přísluší do obce Neuhausen. Český Jiřetín má silniční spojení po silnici III. třídy 2545 z Klínů a autobusové spojení do Klínů a Litvínova. Obec je střediskem zimních sportů na Litvínovsku. V obci žije 103^[1] lidí.

Německý tvar Georgendorf je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího ves. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Georgensdorf (1787, 1833), Jiřetín český a Gergendorf (1854).^[4]

Český Jiřetín vznikl jako dřevorubecká osada ve druhé polovině 16. století (v některých pramenech se uvádí rok 1592, který je však v poslední době badateli stále více zpochybňován.^[5] Obec vznikla za vlády Lobkoviců, později přešla do majetku Valdštejnů, jako součást panství Horní Litvínov–Duchcov. Po roce 1850 se Český Jiřetín stal samostatnou obcí v okrese Teplice (do roku 1896), v letech 1896–1905 byl součástí okresu Duchcov, v období 1905–1949 okresu Most, 1949–1960 okresu Litvínov a od roku 1960 je opět součástí okresu Most.

Obyvatelstvo bylo tradičně německé národnosti, proto bylo po druhé světové válce odsunuto a počet obyvatel se velmi snížil. Tento úbytek se již nepodařilo nikdy dorovnat, takže dnes má Český Jiřetín něco málo přes 100 obyvatel a mnoho domů slouží k individuální rekreaci.

Tradiční obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Po zřízení plavebního kanálu to bylo do roku 1872 plavení dřeva. V 19. století se rozšířila výroba dřevěných hraček a suvenýrů a v první polovině 19. století byla v obci zřízena továrna na lepenku.

V současnosti je Český Jiřetín horským střediskem, kde se provozují jak zimní sporty (sjezdovky jižně od obce na svazích Jestřabího vrchu, přes obec vede Krušnohorská lyžařská magistrála), tak je rekreačním místem i v létě. Obcí procházejí turistické stezky, Naučná stezka Flájská hornatina a po německé straně hranice cyklotrasa. Turistický ruch podporuje i hraniční přechod do sousedního Saska, poblíž kterého byla vybudována stánková tržnice.

Český Jiřetín získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 98 ze dne 31. ledna 2002.^[6] Znak a prapor pro obec ztvárnil heraldik Jiří Louda.

V červeno-zeleně děleném štítě nahoře stříbrný beránek Boží se zlatým procesním křížem, dole dvě stříbrná vlnitá břevna.

List tvoří červený žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a pět vodorovných pruhů, střídavě zelených a bílých, bílé vlnité se třemi vrcholy a pěti prohlubněmi. V červeném pruhu bílá hlava beránka se žlutou svatozáří. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 752 obyvatel (z toho 365 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 712 Němců a 34 cizinců. Kromě devatenácti evangelíků a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 762 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 721 Němců a 25 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také devět evangelíků, jeden člen církve československé a jeden člověk bez vyznání.^[8]

V obci má sídlo spolek s původním názvem Českojiřetinský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, který byl založen dne 9. června 2011 jednadvaceti občany jako dobrovolné a nepolitické společenství občanů, kteří jsou ochotni přispívat svým občanským postojem, prací a znalostmi k rozvoji obce. Původní působností spolku a těžištěm jeho aktivit bylo území česko-saského příhraničí – Český Jiřetín, Fláje, Mackov, Pastviny, Vilejšov, Dlouhá Louka.

Spolek obnovil v roce 2015 Krušnohorské noviny (bývalé Erzgebirgs-Zeitung) a od 1. prosince 2015 otevřel pracoviště na Valdštejnském zámku v Litvínově. V roce 2015 spolek svou činností i členskou základnou přerostl své původně lokální zaměření a stal se regionálně působící organizací. Valná hromada spolku konaná dne 25. září 2015 reflektovala regionální působnost změnou části názvu z Českojiřetinský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín na Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří.

V obci dále působí tělovýchovná jednota TJ Rekreant, která provozuje lyžařské vleky v obci a dále Sdružení dobrovolných hasičů, které však nemá žádný dorost a funguje tak proto pouze formálně.

• Kostel sv. Jana Křtitele – celodřevěná stavba přenesená roku 1969 ze zatopené obce Fláje
• Kostel sv. Petra a Pavla zbořený po druhé světové válce
• Fara kolem roku 1800 u bývalého kostela sv. Petra a Pavla
• Pomník padlým ve světových válkách v centru obce
• Zámeček Lichtenwald na vrchu Bradáčov (876 m)
• Flájský plavební kanál vybudovaný v letech 1624–1629
• Vodní nádrž Fláje postavená v letech 1951–1964
• 70 m vysoký vodopád vytékající z plavebního kanálu
• Puklá skála (839 m) s vyhlídkou do okolí

V roce 2013 měl svou premiéru filmový cyklus Flájský potok v proměnách času (projekt Českojiřetínského spolku a spolku Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle), který ve třech dílech popisuje historii krušnohorských obcí na Litvínovsku:

• Historie okolí Flájského potoka (Geschichte um den Fleyher Bach). První část dokumentárního cyklu popisuje dobu od vzniku osídlení hor nad Litvínovem na Mostecku, iniciovaného z oseckého hradu Rýzmburk a později z panství Duchcov, a to až do konce 17. stol.
• Svědkové času od Flájského potoka (Zeitzeugen vom Fleyher Bach). Další díl zahrnuje vzpomínky pamětníků na 20. století, včetně válečných událostí, náletů na Litvínov, až po stavbu flájské přehrady, zásobující Mostecko a Teplicko pitnou vodou, či přesun flájského dřevěného kostela.
• Plavební kanál Fláje – Clausnitz (Neugrabenflöße Fláje – Clausnitz). Třetí díl mapuje historii nejstaršího plavebního kanálu v Čechách. Tento díl měl svou premiéru pro studenty gymnázií Litvínov a Olbernhau dne 18. září 2013 a pro veřejnost pak koncem října v saském Rechenbergu a v listopadu 2013 v Litvínově a Mostě.

• 
  Pohled k hraničnímu přechodu Český Jiřetín / Deutschgeorgendorf
• 
  Přesunutý dřevěný kostel
• 
  Pomník padlým
• 
  Zámeček Lichtenwald
• 
  Flájská přehrada
• 
  Dolní část vodopádu

• Český Jiřetín 2012. Ročenka Českojiřetínského spolku – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín. Litvínov: Českojiřetínský spolek – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, 2012. 27 s. ISBN 978-80-260-2725-6. S. 18–19. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Český Jiřetín na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Český Jiřetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)