Český balivát Řádu německých rytířů

Znak Řádu německých rytířů

Český balivát Řádu německých rytířů je jeden z balivátů Řádu německých rytířů na území někdejších zemí Koruny české. Český balivát zahrnoval na tři desítky komend. Kromě komend, které sloužily jako řádové kláštery, držel Řád německých rytířů v českých zemích také několik hradů a větší množství vesnic. Mezi nejvýznamnější hrady patřily Bouzov, Sovinec, dále pak hrady Najštejn ad.

Seznam komend českého balivátu

Následuje seznam komend na někdejším území Koruny české, tj. v Čechách, Moravě a ve Slezsku.

Komendaoddopoznámkaobrázek
Komenda Bílina13021407 (1421)Komenda byla dána do zástavy králi Václavovi IV. a již nebyla vykoupena.
Komenda Blatnočerven 1403[1]konec roku 1404Blatno bylo založeno řádem v polovině 13. století. Do roku 1403 náleželo k chomutovské komendě. Jelikož řád nesplatil své sluhy vůči králi Václavovi IV., byla mu komenda odebrána a předána mosteckému purkrabímu Hynek z Kauffungu.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Komenda Býčkovice1253 (1233)1417Zemský komtur Oldřich musel 4. dubna 1409 býčkovickou komendu zastavit.
Komenda Deblín1. července 1299nejpozději 1487Gertrud, vdova po míšeňském purkrabím Bernhardovi z Hartenštejna, darovala řádu svůj dědičný hrad Deblín i s patnácti poddanými panstvími.[2]
Komenda Dobrovítov (dnešní Verneřice)7. července 124220. září 1411Dar od Jan z Miletína.[3] Na počátku 15. století sídlo balivátu pro Čechy. Roku 1411 zkonfiskován králem Václavem IV..[4] V kostele se nachází hrob velmistra řádu, Konráda z Feuchtwangenu.
Komenda Drobovice1242Od roku 1405 neměla vlastního komtura. Václav IV. jí odebral majetek, po husitských válkách zastavena Jiřímu z Dubé a Vízmburka. Poslední zmínka o existující komendě je z roku 1458, od roku 1510 pustá.
Komenda Hostěradice12371318 (1486)Část vesnice daroval řádu v roce 1237 král Václav I. Do té doby patřila louckému klášteru.[5] Komenda zanikla kvůli své nedobré pověsti.[6]
Komenda Hrotovice1330[7]kolem roku 1420Prodáno Oldřichovi z Doubravice
Komenda Hradec Králové125115. stoletíKomenda byla zničena během husitských válek.
Komenda Chomutov29. března 1252[8]21. září 1411[4]Chomutov byl darován řádu Bedřichem z Chomutova. Řád musel město na nátlak krále Václava IV. postoupit Štěpánovi z Kobersheimu. Největší a nejvýznamnější komenda v Čechách.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Komenda Jindřichův Hradec12691450Již před rokem 1237 zde existoval řádový špitál. Roku 1450 byl prodán pánům z Hradce.[9]
Komenda Krnov12811414V roce 1281 daroval vévoda Mikuláš I. Opavský Německému řádu městský farní kostel sv. Martina.[10] Odňat řádu králem Zikmundem kvůli dluhům.[11]
Komenda Křenovice1382[12]15. stoletíZničen za husitských válek a poté opuštěn.
Komenda Miletín19. října 12411410Vesnice byly dar Domislavy z Miletína.[13] Roku 1410 prodáno Benešovi z Choustníka.[14]
Komenda Moravský Krumlov129415. stoletíOd roku 1237 patřil farní kostel Německému řádu. Zničen za husitských válek a následně opuštěn. Ke komendě patřil také městský špitál.[15]
Komenda Německý Brod12551422Páni z Hradce darovali na počátku 13. století řádu dvě vesnice.[16] Zničen za husitských válek a opuštěn.
Komenda Nový Žeberkpo roce 1402Po roce 1402 je majitelem hradu Nový Žeberk uváděn zemský komtur Albrecht z Dubé. Roku 1407 ho získal do zástavy Albrecht z Ervěnic.
Komenda Opava12031561Řád zřídil farnost a kostel Panny Marie.[17] V roce 1542 přešla farnost díky králi Ferdinandovi I. na opavský magistrát, zbylý majetek byl v roce 1561 prodán Albertovi z Fulštejna.[18]
Komenda Opavice1256.[19]konec 15. století
Komenda Piszkowice (Dolnoslezské vojvodství)6. února 1233.[20]1437.[21]Dána jako zástava králem Zikmund Hynkovi z Valdštejna Valdštejnové. Řád se jí definitivně vzdal 16. dubna 1488.
Komenda Plzeň12241546[22]Roku 1224 založil řád špitál farnost.[23] V roce 1546 předal císař Ferdinand I. komendu městu Plzeň.
Komenda Polná1252[12]1418[24]Postoupeno roku 1418 vévodovi Janu I. Opavskému.
Komenda Praha1203[25]kolem roku 1433.[26]Patřily k ní kostel sv. Benedikta, špitál alžbětinek, mariánský špitál a farnost u sv. Jakuba.
Komenda Rohoteř?u Olomouce
Komenda Řepín12071417Dočasně sídlo zemského komtura. V roce 1417 prodáno Vilémovi ze Schönburgu.[27]
Komenda Slavkov u Brna1236[3]1410[28]Město bylo založeno řádem v roce 1237 z příkazu krále Václava I. V roce 1397 město obsadil Jošt Moravský a již jej nevydal.
Komenda Sovinec1623[29]1939Karel I. z Lichtenštejna prodal panství Sovinec (něm. Eulenberg) německému řádu.[30] V roce 1939 vyvlastněno nacisty.
Komenda Ústí nad Labem
Komenda Velká Bíteš12951428Bíteš daroval řádu král Václav II.[5] Komenda erlosch durch die husitských válek.
Komenda Velké Hostěrádky1418[24]Zastavena opavskému vévodovi a již nebyla vykoupena.
Komenda Vinaře (dnes součást obce Vilémov)125624. Juni 1272Roku 1192 daroval kníže Václav II. polovinu vsi Německému řádu.[19] Roku 1272 byla přeložena ke komendě Dobrovice.[31]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Kommenden des Deutschen Ordens na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 110. Wien 1901.
  2. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 145, Wien 1901.
  3. ↑ a b Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 2; Wien 1863.
  4. ↑ a b Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 38; Wien 1863.
  5. ↑ a b Arno Mentzel-Reuters: Arma spiritualia, Bibliotheken, Bücher und Bildung im Deutschen Orden str. 340; Harrassowitz Verlag Wiesbaden, 2003.
  6. ↑ Josef Hemmerle: Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411 str. 29; 1967.
  7. ↑ Josef Hemmerle: Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411; 1967.
  8. ↑ Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 10; Wien 1863.
  9. ↑ Joachim Bahlcke u. a.: Handbuch der historischen Stätten : Böhmen und Mähren; str. 398ff; Kröner-Verlag, Stuttgart 1998.
  10. ↑ Marian Tumler, Der Deutsche Orden im Werden, Wachsen und Wirken bis 1400 mit einem Abriß der Geschichte des Ordens von 1400 bis zur neuesten Zeit, str. 102; Wien 1955.
  11. ↑ Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 42; Wien 1863.
  12. ↑ a b Josef Hemmerle: Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411; 1967.
  13. ↑ Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 8; Wien 1863.
  14. ↑ Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 28; Wien 1863.
  15. ↑ Josef Hemmerle: Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411, str. 47; Bonn-Bad Godesberg, 1967.
  16. ↑ Marian Tumler, Der Deutsche Orden im Werden, Wachsen und Wirken bis 1400 mit einem Abriß der Geschichte des Ordens von 1400 bis zur neuesten Zeit, str. 100f; Wien 1955.
  17. ↑ Marian Tumler, Der Deutsche řád im Werden, Wachsen und Wirken bis 1400 mit einem Abriß der Geschichte des Ordens von 1400 bis zur neuesten Zeit, str. 101; Wien 1955.
  18. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 124; Wien, 1901.
  19. ↑ a b Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 125, Wien 1901.
  20. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 108; Wien 1901.
  21. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 110; Wien 1901.
  22. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 107; Wien 1901.
  23. ↑ Josef Hemmerle: Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411 str. 14; 1967.
  24. ↑ a b Johannes Voigt: Geschichte der Ballei des deutschen Ordens in Böhmen, str. 48; Wien 1863.
  25. ↑ Archeologický výzkum
  26. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 1116; Wien 1901.
  27. ↑ Ernst Graf v. Mirbach-Harff: Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens. Ballei Böhmen-Mähren in: Jahrbuch der K.K. Heraldischen Gesellschaft „Adler“; sv. 11 str. 118, Wien 1901.
  28. ↑ Klaus Militzer Die Geschichte des Deutschen Ordens, Stuttgart 2005, str. 176.
  29. ↑ Bernhard Demel: 1190–2010 820 Jahre Deutscher Orden, S 128; Riedeldruck 2011.
  30. ↑ Joachim Bahlcke u. a.: Handbuch der historischen Stätten Böhmen und Mähren, str. 138f; Kröner-Verlag, Stuttgart 1998.
  31. ↑ http://www.vinare.cz/?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=47

Související články

  • Seznam komturů českého balivátu Německého řádu

Média použitá na této stránce

Blatno Castle.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Chomutov, náměstí 1. máje, zámek a trojiční sloup.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Nový Žeberk 2015 - fragment zdi.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Fragment palácové zdi
Kostel svatého Václava v Dobrovítově 1.jpg
Kostel svatého Václava v Dobrovítově v okrese Kutná Hora
Bývalý klášter minoritů v Jindř. Hradci, nádvoří.JPG
Autor: Jan Spousta, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalý klášter minoritů v Jindř. Hradci, dnes Muzeum Jindřichohradecka (nádvoří)
Vinaře od čp. 17.JPG
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Vinaře od čp. 17
Pozice fotografa49° 54′ 29,33″ s. š., 15° 30′ 05,96″ v. d. Kartographer map based on OpenStreetMap.Tento snímek a mnohé další na: OpenStreetMapinfo
Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika.
Projekt: Foto českých obcí
V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons.
Piszkowice, kościół, 01.jpg
Autor: Halicki, Licence: CC BY-SA 3.0 pl
Piszkowice, kościół par. p.w. św. Jana Chrzciciela, kon. XIV, XVIII
Church of Saint John the Baptist (Velká Bíteš).jpg
(c) Lukáš Bocan, CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Jana Křtitele ve Velké Bíteši, okres Žďár nad Sázavou
Spitalni kostel na Ujezde Bilina.JPG
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Řepín kostel PM 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Panny Marie Vítězné v Řepíně
Hrotovice kostel1.JPG
Autor: Kloin, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrotovice kostel
Kostel sv. Martina v Krnově.JPG
Autor: Echinacea, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zimní veduta města Slavkov u Brna.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Město Slavkov u Brna. Zimní pohled na město od severu.
Kostel sv.Kunhuty Hostěradice.jpg
Autor: Ph-435, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Deblín, pohled přes údolí (2013-10-05; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled přes údolí na místo zanikého hradu, Deblín, okres Brno-venkov
Opava - katedrála Nanebevzetí Panny Marie.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, district Opava, Czech Republic
Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje obr1.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje.