Český filmový a televizní svaz FITES

Český filmový a televizní svaz FITES
Právní formaspolek
SídloKorunovační 8/164,
Praha, ČeskoČesko Česko
Oficiální webwww.fites.cz
Datová schránkawzpvtcw
IČO00417530 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český filmový a televizní svaz FITES, z.s., je sdružením českých pracovníků (autorů a výkonných umělců) v audiovizi. Působí na území České republiky a sídlí v Praze.[1][2]

Historie

Zpočátku byli audiovizuální tvůrci včleněni jako filmová sekce do Svazu československých divadelních umělců (SDČU). Předsedou této sekce, ustavené na konferenci 28. října 1959, byl režisér Jiří Sequens. Slovenská filmová sekce SČDU byla ustavena v Bratislavě 9. listopadu 1959. Předsedou sekce hraného filmu byl zvolen v roce 1961 Radúz Činčera a o rok později Elmar Klos. V roce 1961 byl SČDU rozdělen na dualistický Svaz československých divadelních a filmových umělců (SČDFU). Stále ještě v rámci SČDFU se 25. ledna 1964 pracovníci Československé televize ustavili jako samostatná sekce, jejíž hlavní náplní byla obrana rozvíjející se kritické televizní publicistiky a veškeré kultivované tvorby.

Vzhledem k odlišné tvůrčí práci v divadle a filmu byl 30. listopadu 1965 v Praze ustaven Svaz československých filmových a televizních umělců FITES. Zakladateli byli reformní komunisté a nestraníci, například skladatel a aranžér PhDr. Emil Ludvík,[3] filmový scenárista Vladimír Valenta a režisér Jiří Krejčík. Předsedou byl zvolen režisér Martin Frič, vedoucím sekretariátu Ludvík Pacovský. Po úmrtí Martina Friče v létě 1968 byl zvolen předsedou režisér Štefan Uher a poté Elmar Klos. Po federalizaci Československa 1. ledna 1969 se FITES na svém druhém sjezdu v únoru 1969 rozdělil na český a slovenský svaz (ČeFITES a SloFITES) s federálním výborem.

Během pražského jara se FITES stal jeho důležitou součástí a z jeho řad se ozývaly kritické hlasy volající po větší svobodě slova a demokratizaci. Po srpnových událostech se výbor FITESu důrazně postavil proti sovětské okupaci Československa.[4] Dne 17. dubna 1969 Alexander Dubček abdikoval a do čela KSČ byl zvolen Gustáv Husák. S ním nastoupila normalizace. V lednu 1970 byla rozhodnutím Ministerstva vnitra činnost ČeFITES a SloFITES zakázána, stejně jako vydávání Filmových a televizních novin (byly vydávány od roku 1967). FITES tak na dvacet let zanikl.[5]

V roce 1990 byl FITES znovuzaložen jako Unie českého filmového svazu a Českého televizního svazu, coby ochranná organizace proti veškerým formám reglementace audiovizuální tvorby, k reflektování etické problematiky v nové realitě a k účasti při obnově mravního vědomí společnosti.[6] Oba svazy se v roce 1994 sloučily v jeden Filmový a televizní svaz. V roce 1991 bylo obnoveno udílení cen Trilobit, poprvé udělených v roce 1966. Roku 1993 se v brněnském Divadle Bolka Polívky konal 1. ročník přehlídky české dokumentární a krátkometrážní tvorby (v roce 1997 byla přehlídka přenesena do Prahy) a v roce 1994 se uskutečnil první ročník Cen Františka Filipovského za dabingovou tvorbu, konaný v Přelouči. V roce 1995 se konal první Čtvrtletník, pravidelná panelová diskuse v klubu MAT věnovaná aktuálním otázkám audiovize. V roce 1995 se stal FITES v rámci znovuoživené Rady uměleckých obcí kolektivním členem Evropské asociace umělců.

FITES vydává od roku 2002 jednou za dva měsíce časopis Synchron.[7]

Historii FITES zpracovala Jarmila Cysařová.[8][9][10]

Předsedové Výkonného výboru FITES

Poslání a činnost FITES

FITES dle svých stanov „sdružuje a hájí audiovizuální tvůrce, podněcuje trvalou výměnu názorů v české audiovizuální kultuře. Zasazuje se o uplatňování humanity, mravnosti, demokracie a tvůrčí svobody v oblasti audiovizuální tvorby a v médiích.[13]

Celoročně se věnuje a pořádá:

  • udílení cen Trilobit[14] za audiovizuální tvorbu
  • udílení cen Františka Filipovského[15] za tvorbu v dabingu
  • vydávání profesního časopisu Synchron
  • pořádání odborných konferencí, seminářů, panelových diskusí
  • reagování na závažná společenská a politická dění, která ovlivňují kulturní oblast
  • snaha o změnu legislativy při volbě členů mediálních rad
  • reagování na situace v audiovizuální oblasti[16]
  • spolupráce s ostatními profesními organizacemi
  • návrhy kandidátů do komisí a rad v audiovizi a kultuře
  • nominace na ocenění

Pravidelné akce FITES

  • Trilobit 1966–1969, cena obnovena 1991[17]
  • Přehlídky české dokumentární a krátkometrážní tvorby – od 1993
  • Ceny Františka Filipovského – od 1994
  • Čtvrtletníky FITES – od 1995

Odkazy

Reference

  1. Stanovy | Fites.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  2. FITES už má zase předsedu, Krause nahradil dokumentarista Skyba. iDNES.cz [online]. 2010-03-30 [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. 
  3. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-12. 
  4. FOŘT, Ferdinand. Kinematografie a federalizace Československa. Praha, 2015 [cit. 2021-06-08]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra filmových studií. Vedoucí práce Ivan Klimeš. s. 41–42. Dostupné online.
  5. Svaz filmových a televizních umělců (FITES) - Dějiny v pohodě. www.dejinyvpohode.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-26. 
  6. Na Trilobitech jde o hodnoty, řemeslo se předpokládá. www.tyden.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  7. Časopis Synchron | Fites.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-25. 
  8. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Pokus o občanské společenství: FITES 1965-1970. 1.. vyd. Praha: FITES, 1994. 79 s. 
  9. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Fites a moc: pevná léta Svazu československých filmových a televizních umělců. Praha: ÚSD, 1997. 205 s. 
  10. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Koordinační výbor, tvůrčí svazy a moc 1968–1972. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2003. 109 s. 
  11. Elmar Klos. Filmový přehled [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  12. Vadas vystřídal Sommerovou v čele filmového a televizního svazu. TÝDEN.cz [online]. 2014-06-19 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  13. Stanovy | Fites.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. 
  14. TRILOBIT 2021. Česká televize [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  15. Udílení cen Františka Filipovského 2019. Česká televize [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  16. FITES se nelíbí zasahování TV do uměleckých děl. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. 
  17. Ročníky | Ceny Trilobit [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“