Český hospic v Římě

Český hospic v Římě
Fasáda českého hospice, opravená r. 1875 Karlem Jänigem
Zakladatel	Karel IV. Lucemburský a Alžběta Pomořanská
Vznik	1378
Sídlo	Řím, Itálie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český hospic (poutní dům) v Římě byl založen roku 1378 Karlem IV. pro poutníky, přicházející do Říma z českých zemí.

Historie českého hospicu sv. Václava

Hospic, dům, v němž mohli přebývat poutníci z českých zemí do Říma, zřídil krátce před smrtí císař Karel IV. se svou manželkou Alžbětou Pomořanskou. Panovník roku 1368, kdy došlo k římské korunovací císařovny Alžběty, zakoupil dům, ve kterém prý inkognito přebýval před svou císařskou korunovací roku 1355. Dům mohl být vydržován díky nadaci Petra, Oldřicha a Jana z Rožmberka. Nadační listina byla vydána 6. března 1378, potvrzena byla pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi o dva dny později a 1. srpna 1379 ji potvrdil papež Urban VI.

Dům byl opraven roku 1457 za prokurátora Heinricha z Rorau, který působil v letech 1455-1463, o čemž svědčí pamětní deska, umístěná na domu na via dei Banchi vecchi č. p. 131.

Protože poutní dům příliš nefungoval, byla fundace posléze určena na vydržování českých studentů v Germanicu a v jezuitské koleji v Praze (Klementinum). Hospic se dostal do správy bratrstva u římského kostela Santissima Trinità dei Pellegrini, zřízeného sv. Filipem Nerim k ubytování poutníků do Říma. Na zásah Mons. Karla Jaeniga papež Pius IX. předal roku 1872 český hospic českým biskupům, Jaenig jej spravoval a opravil jej na své náklady, jak o tom svědčila fasáda jím přikoupeného domu na Piazza Sforza Cesarini č.p. 30., dnes značně zanedbaná.

Nápis z 15. století, upomínající na úpravy Heinricha z Rorau

Papež Lev XIII. přiřkl hospic do majetku nově založené české koleje, Bohemica, z nějž se roku 1929 stalo Nepomucenum. Česká kolej dům vlastnila až do začátku 50. let 20. století, kdy jej byla z existenčních důvodů nucena prodat.

Poutní dům Velehrad v Římě nedaleko Vatikánu, pořízený pro české poutníky díky kardinálu Beranovi, je morálním nástupcem starého hospice sv. Václava.

Literatura

• Borový Klement, Národní dům český v Římě, Praha, Svatojánské dědictví 1874.
• Pangerl Matthias, Zur Geschichte des böhmischen Hospitals in Rom, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 12 (1874) 205-212.
• de Waal Anton, Das böhmische Pilgerhaus in Rom. Festgabe zum 900jährigen Jubiläum der Gründung des Bistums Prag, Prag, Verlag des katholischen Preßvereins 1873.
• Sohn Andreas, Deutsche Prokuratoren an der römischen Kurie in der Frührenaissance, Köln - Weimar - Wien, Böhlau 1997 (Umfang und Struktur, 8)