Český tenisový svaz

Český tenisový svaz
ZkratkaČTS
PředchůdceČeskoslovenský tenisový svaz
Vznik17. května 1990
Typnárodní sportovní svaz
Právní formaspolek
Účelorganizace, institucionalizace, propagace českého tenisu
SídloČeskoČesko Česko
MístoOstrov Štvanice 38
170 00 Praha 7
PůsobnostČesko
PrezidentJan Stočes
1. viceprezidentMartin Hynek
2. viceprezidentLeoš Fiala
Dozorčí radaVojtěch Flégl, Petr Huťka, Miloš Cafourek
Mateřská organizaceITF
PřidruženíČOV, ČUS
Oficiální webwww.cztenis.cz
Datová schránkavq5cy97
Dřívější názevČeskoslovenský tenisový svaz
IČO00538388 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český tenisový svaz o.s., zkráceně ČTS, je dobrovolný samostatný spolek vzniklý 17. května 1990, ve kterém se organizují fyzické nebo také právnické osoby na území České republiky s cílem organizace tenisových aktivit. Mimo jiné spravuje národní reprezentační mužstva, zastupuje a jedná za český tenis v mezinárodních organizacích, propaguje a hájí jeho zájmy, organizuje jednotlivce v rámci tenisových klubů, pořádá soutěže, je řídícím orgánem ve věci výchovy a akreditace hráčů, trenérů, rozhodčích a dalších funkcionářů. Svaz je členem Mezinárodní tenisové federace (ITF). Od roku 1998 je prezidentem svazu Ivo Kaderka.

Od roku 1993 každoročně pořádá ve spolupráci se sportovním časopisem Tenis anketu Zlatý kanár, v níž jsou vyhlašováni ve dvanácti kategoriích nejlepší čeští tenisté uplynulé sezóny.

Struktura

Areál Sparty Praha ve Stromovce s logem ČTS (Českého tenisového svazu) během Prague Open 2019

ČTS je rozdělen do nižších oblastních tenisových svazů, které nabyly platnost registrací u příslušného orgánu státní správy dle zákona č. 83/1990 Sb.:

  • Pražský tenisový svaz
  • Středočeský tenisový svaz
  • Severočeský tenisový svaz
  • Západočeský tenisový svaz
  • Jihočeský tenisový svaz
  • Východočeský oblastní tenisový svaz
  • Severomoravský tenisový svaz
  • Jihomoravský tenisový svaz

Oblastním svazům podléhají lokální okresní, respektive městské svazy.

Orgány

ČTS má tyto orgány

  • valná hromada – nejvyšší volební a schvalovací orgán svazu, řádně zasedá jednou za čtyři roky, je složena ze 120 delegátů
  • prezident – statutární orgán svazu, volený valnou hromadou na čtyřleté období, navenek jedná a zastupuje svaz samostatně
  • rada – legislativní zastupitelská složka svazu z 36 členů, přijímá návrhy stanov, pravidel aj.
  • výkonný výbor – výkonná složka svazu, řídí jeho činnost po čtyřleté období, tvoří ji prezident, generální sekretář a minimálně dalších devět členů, kdy je nutné dodržet lichý počet

Historie

Centrální dvorec Štvanického areálu, kde sídlí ČTS, má od svazu v pronájmu I. ČLTK Praha

V roce 1879 se konal první turnaj na českém území, respektive v Rakousku-Uhersku. Dějištěm se stal zámecký park knížete Kinského v Chocni.[1] Nejstarší tenisový klub vznikl z iniciativy nadporučíka Josefa Cífky. Během ledna 1893 v Plzni založil I. ČLTK tenisový odbor Českého klubu velocipedistů, který po šesti letech upravil název na I. ČLTK Plzeň.[2][1] Po přeložení Cífky do Prahy[1] se voják podílel s bratrem Karlem Cífkou a sportovním organizátorem Josefem Rösslerem-Ořovským na založení druhého nejstaršího oddílu I. Českého Lawn-Tennis klubu v Praze během léta 1893. V daném roce vznikl také olomoucký tenisový oddíl. Sedm klubů pak 15. května 1906 vytvořilo Českou lawn-tennisovou associaci (ČLTA), jež si kladla za cíl odpoutání se od Rakouské tenisové federace. Od roku 1913 organizovala tenisové střetnutí mezi Čechami a Moravou.[3]

Po získání československé samostatnosti zasedlo mimořádné plénum ČLTA na shromáždění 13. prosince 1918 a o rok později vznikla Československá lawn-tennisová asociace. Pod jejím vedením vstoupil v roce 1921 mužský reprezentační tým do Davisova poháru. Roku 1929 byly zřízeny organizační tenisové jednotky, tzv. župy.[3]

Po druhé světové válce se v roce 1949 kluby transformovaly do tenisových oddílů tělovýchovné jednoty (TJ), které působily pod vedením ústřední sekce tenisu ČOS (Sokol) a od roku 1952 ústřední sekce tenisu SVTVS. Roku 1951 došlo k navázání tradice na předválečný turnaj ve formě národního mistrovství Československa. V roce 1957 převzala organizaci tenisového sportu tenisová sekce ČSTV. V důsledku federalizace státu byly roku 1969 založeny Český tenisový svaz a Slovenský tenisový zväz. V témže roce pak vznikla i Československá tenisová asociace, která se roku 1970 přejmenovala na Československý tenisový svaz.[3]

V roce 1980 existovalo v československém svazu 738 tenisových oddílů s 52 718 členy. V komunistickém režimu byly oddíly součástí tenisové hnutí v rámci tělovýchovné jednoty (TJ). Vedle organizace tenisového života byla jejich náplní politickovýchovná činnost.[4]

V únoru 2024 poslal soud prezidenta svazu Iva Kaderku do vazby poté, co jej policie s jeho kolegou Vojtěchem Fléglem obvinila v kauze zneužívání státních dotací.[5]

Kauza zneužívání dotací od Národní sportovní agentury

V květnu 2023 server irozhlas.cz zveřejnil článek mapující dotační toky a nakládání s nimi vedením ČTS. Novináři rozklíčoval rok 2021, kdy svaz inkasoval téměř 142 milionů korun od Národní sportovní agentury, která daný rok distribuci dotací jednotlivým svazům převzala od ministerstva školství. Zhruba třetina této částky (42,7 mil. Kč) směřovala spolku Orel jednota Praha – Balkán na organizování turnajů. Starostou tohoto pobočného spolku Orla byl Vojtěch Flégl, člen dozorčí rady ČTS i Rady ČTS. Dotaci měl přitom využít k organizování akcí napříč tenisovými oddíly, jichž bylo více než 1,1 tisíce, k financování reprezentačních celků a na rozvoj mládeže. Minimálně od roku 2018 získával Fléglův Orel každoročně prostředky mezi 22 a 43 miliony korun. V roce 2022 se jednalo o 35,5 milionu.

V březnu 2024 Národní sportovní agentura na základě provedené kontroly odeslala tenisovému svazu výzvu k vrácení části dotace ve výši 29,7 milionů Kč. Kontroloři zjistili, že svaz např. dotace určené na reprezentaci použil na organizaci turnajů v rozporu s dotačními pravidly. Svaz potvrdil, že výzvu obdržel a akceptoval ji s tím, že situaci začali analyzovat právníci a auditoři. [6]

Odkazy

Reference

  1. a b c KREUZ, František Kreuz; CHVÁTAL, Stanislav. Zlatá kniha tenisu. 1. vyd. Praha: LTC Agency Group, 1993. S. 19. 
  2. Zdeněk Roubík, s přispěním Ervína Schulze. Tenisový klub I. ČLTK Plzeň oslavil 120 let od založení. iDNES.cz [online]. 2013-09-15 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  3. a b c SWIERCZEKOVÁ, Lucie. Tenis, 1889 – 2007 + [online]. Národní muzeum [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. S. 311. 
  5. ČT24, ČTK. Prezident tenisového svazu Kaderka jde do vazby. Soud do ní poslal i spoluobviněného Flégla. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  6. JANOUŠEK, Artur. Národní sportovní agentura chce po tenisovém svazu téměř 30 milionů kvůli Kaderkovi. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-03-14 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tennis Racket and Balls.jpg
(c) Vladsinger na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Shot of a tennis racket and two tennis balls on a court. Taken by myself of my racket. Intended for use in WikiProject Tennis Template. vlad§inger tlk 04:59, 18 June 2007 (UTC)
Štvanice - centrkurt, august 2015.jpg
Autor: Fricoolinek, Licence: CC BY-SA 4.0
Štvanický centrkurt s tvrdým povrchem, srpen 2015