Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy

Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy bylo založeno na základě Opatření rektora 6/2016, které vešlo v platnost 15. března 2016.[1] Dle oficiálních webových stránek mělo být centrum „celouniverzitním střediskem výzkumu a vzdělávání specializovaného na témata politických, ekonomických, právních, sociálních, teritoriálních, mediálních, kulturních a bezpečnostních studií v rámci spolupráce mezi Českou republikou a Čínou“.[2]

Rada centra[3]

Rada centra byla tvořena představiteli Filosofické fakulty, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty, Pedagogické fakulty a Rektorátu Univerzity Karlovy.

Tomáš ZimaRektor UK, předseda Rady
Michal TomášekProděkan Právnické fakulty UK, místopředseda Rady
Miloš Balabán (rezignace 24. 10. 2019)Výzkumný pracovník Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií FSV UK, Výkonný tajemník Rady
Miroslava ČernochováProděkanka Pedagogické fakulty UK, členka Rady
Zuzana KasákováProděkanka Fakulty sociálních věd UK, členka Rady
Olga Lomová (rezignace 16. 10. 2019)Vedoucí katedry Sinologie Filosofické fakulty UK, členka Rady

Činnost centra

Během své existence centrum zorganizovalo čtyři konference: Iniciativa Pás a Stezka: Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko (2016); Společné zájmy EU, Česka a Číny v měnícím se světě (2017); 40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám (2018); Výzvy digitální budoucnosti (2019). Rovněž také organizovalo pro studenty Den otevřených dveří na čínské ambasádě.[4]

Kontroverze

Aktivity Česko-čínského centra byly částí vědecké veřejnosti kritizované jako pro-čínské a neakademické.[5] Server Aktuálně.cz přišel s upozorněním, že pořádání konferencí spolufinancovalo Velvyslanectví ČLR v Praze a to minimálně částkou 1,2 mil korun. Čínská ambasáda posílala prostředky prostřednictvím soukromé firmy Miloše Balabána, která se jmenovala totožně jako výzkumné Středisko bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.[6] Ve společnosti se rovněž angažovali Mirka Kortusová jako finanční ředitelka a univerzitní výzkumníci Jan Ludvík a Libor Stejskal.[7] K 31. lednu 2020 fakulta s Balabánem, Kortusovou a Stejskalem rozvázala pracovní poměr.[8]

Ukončení činnosti

Činnost centra byla ukončena dne 13. 11. 2019 rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Dle jeho vyjádření došlo k uzavření „v důsledku negativní publicity, která se na centrum snesla a významně jeho obraz poškodila, mohou zcela nešťastně a nezaslouženě utrpět i aktivity připravované fakultami UK, což považuji za velmi nešťastné a nežádoucí.“[9]

Reference

  1. ↑ Opatření rektora č. 6/2016. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ O nás. Česko čínské centrum UK [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. (anglicky) 
  3. ↑ Rada CCC. Česko čínské centrum UK [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. (anglicky) 
  4. ↑ Aktivity. Česko čínské centrum UK [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. (anglicky) 
  5. ↑ K počátkům Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově. Sinopsis [online]. 2019-11-05 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rektor UK reaguje na skandál s čínskými penězi. Ruší Česko-čínské centrum. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-11-13 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Andrea. UK propustila akademiky, kteří dostávali peníze od čínské ambasády. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Karlova univerzita propustila akademiky, které platila za konference čínská ambasáda. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-11-05 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Česko-čínské centrum na Karlově univerzitě končí. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.