Českobratrský kostel v Kralovicích

Českobratrský kostel
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°59′1,86″ s. š., 13°29′24,47″ v. d.
Základní informace
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Kralovicích a Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chrástu u Plzně
Architektonický popis
ArchitektHanuš Zápal
Výstavba1934
Další informace
UliceŽatecká
Kód památky10207/4-4953 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českobratrský kostel v Kralovicích je sborovým domem Českobratrské církve evangelické. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.

Historie

Českobratrská církev evangelická zahájila svou činnost v Kralovicích v roce 1921[1] a současně započala i sbírka na postavení sborového domu. V roce 1927 bylo zakoupeno stavební místo v Žatecké ulici. Z několika architektonických návrhů stavby budoucího kostela byl vybrán návrh architekta Hanuše Zápala, který je taktéž autorem sborového Husova domu v nedaleké obci Čistá. Slavnostní výkop provedli nejstarší členové sboru 13. června 1934 a 24. června téhož roku byl položen základní kámen. Stavba byla financována z darů z domova i zahraničí a na vlastní stavbě se podíleli i členové sboru. 21. října 1934 se konalo slavnostní otevření a posvěcení sborového domu.

Pomníček Mistra Jana Husa

Na prostranství před kostelem byl 5. července 1946 umístěn pomníček Mistra Jana Husa, zhotovený z kamenů pocházejících z hradu Krakovce.[2] Jeden z kamenů byl přivezen z obce Lidice.[2] Na pomníčku je upevněna Husova plaketa.

V roce 1994 byl kostelu přiznán status kulturní památky ČR. V současné době kostel slouží jako místo bohoslužeb evangelické a husitské církve a konají se zde i koncerty a přednášky.[3]

Popis stavby

Kostel byl podle Zápalova návrhu postaven ve stylu severské architektury. Stavba má půdorys tvaru T, na ústřední budovu modlitebny vzadu navazují křídla s bytem faráře a učebnou. Objekt je přízemní, částečně podsklepený. Modlitebna se sedlovou střechou je obrácena směrem k silnici, v jejím průčelí je hlavní vchod umístěný mezi pilíři z pískovcových kvádrů. V nároží kostela je viditelný základní kámen s vytesaným datem 24. června 1934. Modlitebnu tvoří prosvětlený válcovitě zaklenutý prostor s dominantní kazatelnou. Podlaha, kostelní lavice i kazatelna jsou ze dřeva. Dominantou stavby je hranolová věž s pláštěm z červených pálených cihel zakončená zvonicí se střechou stanového tvaru z měděného plechu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal: Architekt Plzeňska, 1885-1964. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 272 s. ISBN 978-80-87338-49-0. 
  2. ↑ a b Před 80 lety III: Pomník Mistra Jana Husa | Českobratrská církev evangelická v Kralovicích. kralovice.evangnet.cz [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06. 
  3. ↑ ŠIMR, Karel. Zápalův kostel v Kralovicích slaví osmdesátiny. Novinky.cz. 2014-10-15. Dostupné online [cit. 2018-11-07]. 

Literatura

  • Českobratrský sbor v Kralovicích. Vlastivědný sborník: čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, 1994, 4(3), s. 3-4.
  • ŠIMR, Karel. Zápalův kostel slaví osmdesát. Plzeňský deník, 2014, 23(244), s. 4.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pomník Jana Husa v Kralovicích, 3.jpg
Autor: Květoslava Franková, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník Jana Husa před Českobratrským kostelem v Žatecké ulici v Kralovicích.