Českobrodská tabule
| Českobrodská tabule | |
 (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5 Město Kouřim v Kouřimské tabuli | |
| Nejvyšší bod | 400 m n. m. (vrstevnice) |
|---|---|
| Rozloha | 555 km² |
| Střední výška | 243 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středolabská tabule |
| Sousední jednotky | Mělnická kotlina Nymburská kotlina Čáslavská kotlina Hornosázavská pahorkatina Benešovská pahorkatina Pražská plošina |
| Podřazené jednotky | Kojetická pahorkatina Čakovická tabule Bylanská pahorkatina Kouřimská tabule Kolínská tabule |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | pískovec, slínovec, sediment |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°4′52″ s. š., 14°51′47″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-3E |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Českobrodská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Středolabské tabule, ležící v okresech Mělník, Nymburk, Kolín, Kutná Hora a Praha-východ ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy.
Poloha a sídla
Území podcelku, protaženého ve směru SZ–JV, se rozkládá zhruba mezi městy Praha a Kralupy nad Vltavou na západě a Kolín a Kutná Hora na východě. Zcela uvnitř podcelku leží města Český Brod a Kouřim.[1]
Geomorfologické členění
Podcelek Českobrodská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–3E) náleží do celku Středolabská tabule. Dále se člení na pět okrsků: Kojetická pahorkatina (VIB–3E–1) na severozápadě, Čakovická tabule (VIB–3E–2) a Bylanská pahorkatina (VIB–3E–3) ve středu, Kouřimská tabule (VIB–3E–4) ve středu a na jihovýchodě a Kolínská tabule (VIB–3E–5) na jihovýchodě.
Tabule sousedí s dalšími podcelky Středolabské tabule (Mělnická kotlina a Nymburská kotlina na severu, Čáslavská kotlina na jihovýchodě) a s celky Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.[2]
Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
Nejvyšším významným vrcholem Českobrodské tabule jsou Dílce (366 m n. m.).
- Dílce (366 m), Kouřimská tabule
- Šamtala (316 m), Bylanská pahorkatina
- Dolánka (315 m), Bylanská pahorkatina
- Vinný vrch (311 m), Kouřimská tabule
- Stará Kouřim (294 m), Kouřimská tabule
- Zálužník (285 m), Bylanská pahorkatina
- Čenkov (285 m), Kojetická pahorkatina
- Bedřichov (279 m), Kolínská tabule
- Velká Stráž (272 m), Kouřimská tabule
- Radim (268 m), Kouřimská tabule
- Svědčí hůra (252 m), Čakovická tabule
- Břístevská hůra (233 m), Kouřimská tabule
Nejvyšším bodem podcelku je vrstevnice (400 m) při hranici s Benešovskou pahorkatinou.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Českobrodská tabule na Mapy.cz
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Kouřim, okres Kolín. Řeka Výrovka u lomu v Podskalí, pohled z mostu.
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Pohled na Kouřim od Lechova kamene (Středočeský kraj, Česko).