Československá hokejová liga

Československá hokejová liga
Základní informace
ZeměČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh sportuLední hokej, muži
Zahájení1936
Ukončení1993
NástupceExtraliga ledního hokeje
Statutamatérská, později profesionální
HierarchieNejvyšší liga v Československu
Podřazená liga2. československá hokejová liga
Týmy
Počet týmů8–24
Obhájce titulu{{{obhájce titulu}}}
Nejvíce titulůHC Dukla Jihlava - 12
Vývoj názvu
ObdobíNázvy
1936-1938
1945-1949
1949-1951
1951-1956
1956-1968
1968-1993
Státní liga
Státní liga
Celostátní mistrovství
Mistrovství republiky
1. liga
1. Celostátní hokejová liga

Československá hokejová liga byla nejvyšší hokejová klubová soutěž v Československu. Vítěz této ligy získával titul mistr Československa.

Počátky československé hokejové ligy

Předchůdcem hokejové ligy bylo Mistrovství zemí Koruny české, konané před první světovou válkou. Československá hokejová liga vznikla v roce 1936 jako výsledek snahy vytvořit pravidelnou soutěž pro nejlepší hokejová mužstva v Československu.
Počátky hokejové ligy byly poznamenány řadou potíží: nehrálo se pravidelně, drtivá většina utkání byla odkázána na přírodní kluziště (jediný stadión s umělou ledovou plochou byl v Praze).

Soutěž často nebyla dohrána, jakmile bylo rozhodnuto o vítězi nebo sestupujících. O zisku titulu mistra Československa rozhodovalo zpočátku několik utkání, hrálo se pouze jednokolově systémem každý s každým. Toto rané období československé hokejové ligy trvalo do sezóny 1947/48.

Historie československé hokejové ligy byla přerušena v období druhé světové války, kdy se na území Protektorátu Čechy a Morava hrála Českomoravská liga a na území tzv. Slovenského státu Slovenská liga.

Období rozšiřování ligy

V tomto období vzniklo v Československu mnoho nových zimních stadiónů, což vedlo k nárůstu počtu utkání v ligové soutěži - jednak samotným růstem počtu účastníků, ale i počtem vzájemných utkání mezi jednotlivými účastníky. Toto období končí sezónou 1959/60, kdy spolu naposledy účastníci hráli pouze dvoukolově. Počet účastníků byl však již tehdy poměrně stabilizovaný a vydržel s malými změnami i v dalších obdobích.

Období zkvalitňování ligy

Další období se vyznačuje poměrně stabilním počtem účastníků - s výjimkou 8 ročníků od poloviny 60. let 20. století hraných s 10 účastníky se počet ustálil na 12. Počet odehraných zápasů se dále zvyšoval - od sezóny 1965/66 se hrálo čtyřkolově. V sezóně 1967/68 byla utkání na pokyn IIHF řízena třemi rozhodčími.

V tomto období se objevilo několik experimentů v herním systému soutěže. V sezónách 1970/71 a 1972/73 se poprvé v československé lize objevil systém play-off, byť se prozatím natrvalo neprosadil. V sezónách 1980/81 a 1981/82 se nehrálo na nerozhodné výsledky - utkání se v případě potřeby prodlužovalo o 10 minut s pravidlem tzv. náhlé smrti, případně se prováděla trestná střílení do konečného rozhodnutí.

V tomto období se hokejová liga stala základnou pro přípravu hráčů pro reprezentaci. Vlivem politického prostředí se cizinci v československé lize neobjevovali, stejně tak českoslovenští hráči v období hokejově nejproduktivnějšího věku nemohli odcházet do zahraničních soutěží. Odejít do zahraničí bylo povoleno za zvláštní zásluhy po dovršení věku 32 let, proto se v tomto období mnoho hokejistů rozhodlo pro emigraci.

Toto období lze ukončit sezónou 1984/85, kdy se naposledy hrálo bez play-off.

Období s play-off

Od sezóny 1985/86 se po skončení dlouhodobé části hraje nejméně tříkolová play-off (s výjimkou sezóny 1990/91, kdy se hrála pouze dvoukolová). Samotný herní systém se do současnosti příliš nezměnil, od sezóny 1990/91 došlo k rozšíření soutěže na 14 mužstev, v sezóně 1991/92 byla mužstva rozdělena do dvou skupin, ale již v následujícím ročníku se soutěž vrátila k modelu jedné skupiny. Hokejová liga byla více poznamenána politickými změnami po roce 1989. S všeobecným uvolněním poměrů přišel masivní odliv především mladých hráčů do NHL i do jiných soutěží v západní Evropě, což mělo počátkem 90. let 20. století za následek přechodný pokles výkonnosti reprezentace na MS i jiných mezinárodních soutěžích.

Další politickou změnou, která se přímo promítla do hokejové ligy, byl zánik Československa v roce 1992. Od sezóny 1993/94 tak byly vytvořeny nové samostatné hokejové soutěže v České republice a ve Slovenské republice.

Nižší soutěže

Literatura

  • GUT Karel, PACINA Václav. Malá encyklopedie ledního hokeje. Olympia Praha, 1986

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]