Československá mužská házenkářská reprezentace

Přehled medailí
Československá mužská házenkářská reprezentace

Československá mužská házenkářská reprezentace

Olympijské kruhy Házená na LOH
Stříbrná medaile1972 Mnichovházená mužů
Mistrovství světa v házené mužů
Zlatá medaile1967 Švédskoházená mužů
Stříbrná medaile1958 NDRházená mužů
Stříbrná medaile1961 SRNházená mužů
Bronzová medaile1954 Švýcarskoházená mužů
Bronzová medaile1964 ČSSRházená mužů

Československá házenkářská reprezentace mužů reprezentovala Československo na mezinárodních házenkářských akcích, jako je mistrovství světa. Dosáhla řady úspěchů, mezi lety 1954 až 1967 přivezla medaili ze všech mistrovství světa a tato šňůra vyvrcholila titulem mistrů světa z roku 1967.[1][2] Tým z roku 1967 pak byl v anketě Sportovec roku v roce 2017 uveden mezi Sportovní legendy.[3][4] Celková bilance z mistrovství světa je 1 zlato, 2 stříbra a 2 bronzy. Stříbrnou medaili přivezli českoslovenští házenkáři i z olympijských her v roce 1972.[5][6] Olympijského turnaje se zúčastnili čtyřikrát.

Medailisté

Zlatá medaile MS 1967: František ArnoštJaroslav ŠkarvanLadislav BenešFrantišek BrůnaBedřich CinerVáclav DudaAnton FroloMartin GregorRudolf HavlíkFrantišek HeřmanRudolf HorváthArnošt KlimčíkJaroslav KonečnýVojtěch MarešJaroslav RážekVladimír Seruga

Stříbrná medaile OH 1972: Ladislav BenešFrantišek BrůnaVladimír HaberVladimír JarýJiří KavanJaroslav KonečnýArnošt KlimčíkFrantišek KrálíkJindřich KrepindlVincent LafkoAndrej LukošíkPavel MikešPeter PospíšilIvan SatrapaZdeněk ŠkáraJaroslav Škarvan

Stříbrná medaile MS 1958: Josef ČanigaKarel ČermákVáclav EretAnton FroloJiří KlemmBedřich KönigVojtěch MarešVladimír NyklJaroslav ProvazníkZdeněk RadaDušan RůžaOldřich SpáčilJosef TrojanJiří VíchaMiroslav VíchaFrantišek Vykouřil

Stříbrná medaile MS 1961: František ArnoštKarel ČermákVáclav DudaAnton FroloRudolf HavlíkFrantišek HeřmanKarol LukošíkVojtěch MarešOskar PoliakJaroslav ProvazníkZdeněk RadaDušan RůžaJaroslav SkálaFrantišek ŠoboraJosef TrojanJiří Vícha

Bronzová medaile MS 1954: Miloš BačákMiroslav BaumrukKarel ČermákJiří KlemmJiří KorbelBedřich KönigAlois NavrátilVladimír NyklZdeněk PešlDušan RůžaOldřich SpáčilJosef TrojanJiří Vícha

Bronzová medaile MS 1964: František ArnoštLadislav BenešFrantišek BrůnaZdeněk ČernýJiří DjakovVáclav DudaAnton FroloRudolf HavlíkFrantišek HeřmanVojtěch MarešZdeněk RadaJaroslav RážekVladimír SerugaJosef TrojanJiří VíchaJan Vitoslavský

Mistrovství světa

Rok/pořádající zeměÚčast
MS 1938 NěmeckoBez účasti
MS 1954 ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoBronzová medaile
MS 1958 Východní Německo NDRStříbrná medaile
MS 1961 Německo SRNStříbrná medaile
MS 1964 Československo ČSSRBronzová medaile
MS 1967 ŠvédskoŠvédsko ŠvédskoZlatá medaile
MS 1970 FrancieFrancie Francie7. místo
MS 1974 Východní Německo NDR6. místo
MS 1978 DánskoDánsko Dánsko11. místo
MS 1982 Německo SRN10. místo
MS 1986 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko13. místo
MS 1990 Československo ČSFR7. místo
CelkemÚčast – 11×
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile


Olympijské hry

Rok/pořádající zeměÚčast
LOH 1936 BerlínBez účasti
LOH 1972 MnichovStříbrná medaile
LOH 1976 Montreal7. místo
LOH 1980 MoskvaBez účasti
LOH 1984 Los AngelesBez účasti
LOH 1988 Soul6. místo
LOH 1992 Barcelona9. místo
CelkemÚčast –
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Související články

Reference

  1. VTÍPIL, Jan. Z korunních princů králi: Česká házená slaví 50 let od triumfu na mistrovství světa. ČT sport [online]. Česká televize [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  2. NĚMÝ, Miroslav. V hale se kouřilo a Češi vítězili. Legendami jsou házenkářští šampioni. iDNES.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  3. Jaroslav Beránek. Českému sportu poprvé kraluje biatlon. Sportovkyní roku je Koukalová. iDNES.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2017-12-22]. Dostupné online. 
  4. Anketu Sportovec roku 2017 ovládla Gabriela Koukalová. sportovecroku.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2017-12-22]. Dostupné online. 
  5. To bylo tenkrát před padesáti lety aneb stříbrné české ikony házené si připomenuly LOH Mnichov 1972. Sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  6. V Brně se sešly československé házenkářské legendy. ČT 24 [online]. Česká televize [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of German Reich (1933–1935).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of Germany 1933.svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.