Československá mužská házenkářská reprezentace
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Československá mužská házenkářská reprezentace | ||
Házená na LOH | ||
1972 Mnichov | házená mužů | |
Mistrovství světa v házené mužů | ||
1967 Švédsko | házená mužů | |
1958 NDR | házená mužů | |
1961 SRN | házená mužů | |
1954 Švýcarsko | házená mužů | |
1964 ČSSR | házená mužů |
Československá házenkářská reprezentace mužů reprezentovala Československo na mezinárodních házenkářských akcích, jako je mistrovství světa. Dosáhla řady úspěchů, mezi lety 1954 až 1967 přivezla medaili ze všech mistrovství světa a tato šňůra vyvrcholila titulem mistrů světa z roku 1967.[1][2] Tým z roku 1967 pak byl v anketě Sportovec roku v roce 2017 uveden mezi Sportovní legendy.[3][4] Celková bilance z mistrovství světa je 1 zlato, 2 stříbra a 2 bronzy. Stříbrnou medaili přivezli českoslovenští házenkáři i z olympijských her v roce 1972.[5][6] Olympijského turnaje se zúčastnili čtyřikrát.
Medailisté
MS 1967: František Arnošt • Jaroslav Škarvan • Ladislav Beneš • František Brůna • Bedřich Ciner • Václav Duda • Anton Frolo • Martin Gregor • Rudolf Havlík • František Heřman • Rudolf Horváth • Arnošt Klimčík • Jaroslav Konečný • Vojtěch Mareš • Jaroslav Rážek • Vladimír Seruga
OH 1972: Ladislav Beneš • František Brůna • Vladimír Haber • Vladimír Jarý • Jiří Kavan • Jaroslav Konečný • Arnošt Klimčík • František Králík • Jindřich Krepindl • Vincent Lafko • Andrej Lukošík • Pavel Mikeš • Peter Pospíšil • Ivan Satrapa • Zdeněk Škára • Jaroslav Škarvan
MS 1958: Josef Čaniga • Karel Čermák • Václav Eret • Anton Frolo • Jiří Klemm • Bedřich König • Vojtěch Mareš • Vladimír Nykl • Jaroslav Provazník • Zdeněk Rada • Dušan Růža • Oldřich Spáčil • Josef Trojan • Jiří Vícha • Miroslav Vícha • František Vykouřil
MS 1961: František Arnošt • Karel Čermák • Václav Duda • Anton Frolo • Rudolf Havlík • František Heřman • Karol Lukošík • Vojtěch Mareš • Oskar Poliak • Jaroslav Provazník • Zdeněk Rada • Dušan Růža • Jaroslav Skála • František Šobora • Josef Trojan • Jiří Vícha
MS 1954: Miloš Bačák • Miroslav Baumruk • Karel Čermák • Jiří Klemm • Jiří Korbel • Bedřich König • Alois Navrátil • Vladimír Nykl • Zdeněk Pešl • Dušan Růža • Oldřich Spáčil • Josef Trojan • Jiří Vícha
MS 1964: František Arnošt • Ladislav Beneš • František Brůna • Zdeněk Černý • Jiří Djakov • Václav Duda • Anton Frolo • Rudolf Havlík • František Heřman • Vojtěch Mareš • Zdeněk Rada • Jaroslav Rážek • Vladimír Seruga • Josef Trojan • Jiří Vícha • Jan Vitoslavský
Mistrovství světa
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
MS 1938 Německo | Bez účasti |
MS 1954 Švýcarsko | |
MS 1958 NDR | |
MS 1961 SRN | |
MS 1964 ČSSR | |
MS 1967 Švédsko | |
MS 1970 Francie | 7. místo |
MS 1974 NDR | 6. místo |
MS 1978 Dánsko | 11. místo |
MS 1982 SRN | 10. místo |
MS 1986 Švýcarsko | 13. místo |
MS 1990 ČSFR | 7. místo |
Celkem | Účast – 11× – 1× – 2× – 2× |
Olympijské hry
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
LOH 1936 Berlín | Bez účasti |
LOH 1972 Mnichov | |
LOH 1976 Montreal | 7. místo |
LOH 1980 Moskva | Bez účasti |
LOH 1984 Los Angeles | Bez účasti |
LOH 1988 Soul | 6. místo |
LOH 1992 Barcelona | 9. místo |
Celkem | Účast – 4× – 0× – 1× – 0× |
Související články
Reference
- ↑ VTÍPIL, Jan. Z korunních princů králi: Česká házená slaví 50 let od triumfu na mistrovství světa. ČT sport [online]. Česká televize [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ NĚMÝ, Miroslav. V hale se kouřilo a Češi vítězili. Legendami jsou házenkářští šampioni. iDNES.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Beránek. Českému sportu poprvé kraluje biatlon. Sportovkyní roku je Koukalová. iDNES.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2017-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Anketu Sportovec roku 2017 ovládla Gabriela Koukalová. sportovecroku.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2017-12-22]. Dostupné online.
- ↑ To bylo tenkrát před padesáti lety aneb stříbrné české ikony házené si připomenuly LOH Mnichov 1972. Sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ V Brně se sešly československé házenkářské legendy. ČT 24 [online]. Česká televize [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a bronze medal
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.