Československá námořní flotila
Flotila Československé námořní plavby, mezinárodní akciové společnosti (v roce 1994 přejmenované na Českou námořní plavbu a. s.) byla flotilou námořních nákladních lodí československého,[1] později českého státu ve správě[2] Československé námořní plavby, resp. České námořní plavby. Po privatizaci v roce 1992 následoval rychlý rozprodej flotily 14 námořních lodí.
Lodě československé / české námořní flotily
Jméno | Pod čs.vlajkou | Postavena v | Tonáž (BRT) | Nosnost (DWT) |
---|---|---|---|---|
Republika | 1952–1962 | Spojené království | 6,5 | 10,5 |
Julius Fučík | 1954–1965 | Francie | 5,0 | 7,1 |
Lidice | 1954–1967 | Finsko | 5,6 | 8,5 |
Dukla | 1958–1965 | NDR | 6,5 | 10,0 |
Mír | 1958–1967 | Jugoslávie | 9,3 | 12,5 |
Ostrava | 1959–1965 | Jugoslávie | 13,3 | 20,1 |
Orava | 1959–1965 | NDR | 6,5 | 10,0 |
Kladno | 1959–1973 | Japonsko | 8,8 | 12,8 |
Orlík | 1960–1967 | Polsko | 6,7 | 10,3 |
Pionýr | 1960–1969 | Bulharsko | 1,9 | 3,1 |
Jiskra | 1963–1980 | Bulharsko | 1,7 | 3,9 |
Košice | 1963–1986 | Japonsko | 16,7 | 26,9 |
Republika II. | 1964–1973 | Polsko | 10,8 | 13,9 |
Brno | 1965–1981 | Polsko | 10,8 | 15,2 |
Vítkovice | 1966–1987 | Velká Británie | 24,3 | 41,2 |
Blaník | 1967–1990 | Štětín – Polsko | 5,5 | 5,9 |
Sitno | 1969–1990 | Štětín – Polsko | 5,3 | 5,9 |
Radhošť | 1970–1990 | Štětín – Polsko | 5,3 | 5,9 |
Kriváň | 1970–1987 | Štětín – Polsko | 5,3 | 5,9 |
Praha | 1972–1994 | Štětín – Polsko | 20,3 | 32,3 |
Mír II | 1973–1993 | Warnemünde – NDR | 9,6 | 13,8 |
Bratislava | 1974–1994 | Štětín – Polsko | 20,5 | 31,8 |
Třinec | 1975–1998 | Štětín – Polsko | 20,5 | 33,2 |
Orlík II | 1980–1996 | Rijeka – Jugoslávie | 10,4 | 15,8 |
Slapy | 1981–1998 | Rijeka – Jugoslávie | 10,4 | 15,8 |
Lipno | 1981–1998 | Rijeka – Jugoslávie | 10,4 | 15,9 |
Orava II | 1981–1997 | Rijeka – Jugoslávie | 10,4 | 15,9 |
Karlovy Vary | 1986–1996 | Japonsko | 13,5 | 22,6 |
Vltava | 1988–1996 | Čína | 6,4 | 7,9 |
Otava | 1988–1994 | Čína | 6,4 | 7,9 |
Dunaj | 1989–1997 | Polsko | 21,3 | 33,2 |
Berounka | 1989–1995 | Čína | 6,4 | 7,4 |
Labe | 1989–1997 | Polsko | 21,3 | 33,2 |
Vítkovice II | 1989–1997 | Jugoslávie | 16,7 | 26,9 |
Sázava | 1989–1995 | Čína | 6,4 | 7,9 |
Košice II | 1989–1997 | Jugoslávie | 26,1 | 40,9 |
Tatry | 1990–1998 | Jižní Korea | 35,3 | 66,0 |
Beskydy | 1993–1998 | Jižní Korea | 37,5 | 70,4 |
Svitava | 1995–1998 | Rumunsko | 17,6 | 29,0 |
Šumava | 1996–1998 | Jižní Korea | 37,5 | 70,1 |
Jan Hus | 1997–1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
Jan Žižka | 1997–1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
Prokop Holý | 1997–1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
Želivský | 1998–1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá námořní flotila na Wikimedia Commons
- Historie čs.námořní plavby, podrobně lodě Archivováno 4. 12. 2019 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
m/s Pionýr w porcie w Konstancy, Rumunia