Československé armády (Hradec Králové)

Československé armády
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoHradec Králové
Poloha50°12′44,29″ s. š., 15°50′7,6″ v. d.
Začíná naKomenského + Rokycanova ulice
Končí naKomenského + Mýtská ulice
Napojené uliceRokycanova, Chmelova, Mostecká, V Kopečku, Palackého, Divišova, Opletalova, Žižkovy sady, Pelclova, Buzulucká, Pospíšilova, U Soudu, U Kavalíru, Mýtská, Komenského, Nezvalova
Historie
Pojmenováno poČeskoslovenská armáda
Starší názvy- Jiříkova třída (1896–1950),
- severní část třída 18. pěšího pluku (1915–1918), později třída Legionářů, třída Národního vojska (do 1939), třída Československého národního vojska (1946–1950)
Další údaje
Délka1,2 km
Kód ulice127141
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Československé armády je ulice v Hradci Králové. Jedná se o klíčovou dopravní tepnu obíhající ze dvou třetin (ze západu, severu a částečně východu) městské historické jádro (zbytek okruhu existuje pod názvem Komenského). Právě z této třídy vybíhají významné radiální třídy do zbytku města (např. Pospíšilova či Gočárova třída). Odděluje městské jádro od novějšího města, které vzniklo po zbourání hradeb.[1]

Začíná pod budovou někdejšího pivovaru v místě, kde do okruhu tvořeného třídou Československé armády a Komenského ústí Rokycanova ulice. Končí na druhé straně centra na křižovatce, kde opět přechází do Komenského ulice a kde dále ústí ulice Mýtská, Nezvalova a U Kavalíru.

Vznik a význam

Třída vznikla na konci 19. století jako součást nově budovaného města po zbourání královéhradecké barokní pevnosti. Budova zámečnické (dnes hotelové) školy se dokonce stala první stavbou dokončenou podle regulačního plánu z roku 1890.[2]

Význam třídy dokládá také to, že na přelomu 19. a 20. století se na této třídě nacházely hned dva hotely: Adalbertinum a Grand (neboli Grandhotel), tehdy nejvýznamnější hotel ve městě.[3]

V západní části třídy s blokovou zástavbou bylo tradičně velké množství obchodů a institucí. V roce 1896 byl na náklady města postaven dům č. p. 284 jako četnická stanice.[4][5] V budově se nalézalo velitelství, služebny, arest i četnická kasárna.[4] Na počátku 20. století zde sídlily peněžní ústavy jako Agrární záložna či úřady (c. k. okresní finanční ředitelství, c. k. okresní finanční stráž, c. k. finanční technická kontrola či ústav pro zprostředkování práce a stravovna. Nechyběla ani biskupská knihtiskárna, kavárny, vinárny či soukromá hudební škola (Pěvecko-hudební a klavírní školy Ferdinanda a Málky Kneprových[6]).[5]

V místě byly zaznamenány i archeologické nálezy pražských grošů.[7]

Název

Současný název ulice nese od roku 1950. Od roku 1896 nesla název Jiříkova třída. Od roku 1915 západnímu úseku zůstal název Jiříkova třída, ale zbylá část ulice byla přejmenována na třídu 18. pěšího pluku, od roku 1918 přejmenována na třídu Legionářů, od 20. let na třídu Národního vojska/Čs. národního vojska. V roce 1939 se opět v celém úseku vrátil název Jiříkova třída. V letech 1946 až 1950 došlo opět k rozdělení, tentokrát na třídu Čs. vojska a Jiříkovu třída.[8][9]

Památková ochrana

Třída Československé armády je součástí městské památkové rezervace Hradec Králové, stejně jako zástavba na straně směrem k centru. Většina zástavby této ulice je však směrem z centra ven. Ta je již součástí městské památkové zóny Hradec Králové.[10]

Významné budovy

Na třídě Československé armády se nachází řada významných budov datovaných do 18. až 20. století a zastupující různé umělecké a stavební styly. Část z budov je dokonce samostatně památkově chráněna.

Přehled významných budov na třídě Československé armády
Budovač.p.Původní účelSoučasný účelDoba výstavbyArchitektStavební stylPamátková ochrana
Budova krajského soudu218krajský a okresní soud a věznicekrajský soud a věznice1933–1934Václav Rejchlfunkcionalismussoučást MPZ
Budova školy pro umělecké zámečnictví274zámečnická školahotelová škola1892–1893Tomáš Suhradanovorenesancesoučást MPZ
Pevnostní dům zvaný generálský219sídlo ženijního ředitelství, později generálarestaurace1778–1780pozdí barokokulturní památka, součást MPR
Budova magistrátu města Hradec Králové408okresní a finanční úřadymagistrát1935–1936Josef Gočárkonstruktivismuskulturní památka, součást MPZ
Gayerova kasárna216vojenský objektprodejny, magistrát18. a 19. stol.součást MPZ
Gayerova kasárna335generálská vilaZUŠkonec 19. stol.novorenesancesoučást MPZ
Gayerova kasárna332generálská vilaZUŠkonec 19. stol.novorenesancesoučást MPZ
Adalbertinum[11]300společenský důmspolečenský dům1895-1897[12]/1906–1907[11]František Hellmanneklektismus (novorenesance, novobaroko)kulturní památka, součást MPR
Rejchlův dům543obytný důmkancelářský dům1909–1910Bohumil Waigantindividualistická modernakulturní památka, součást MPZ
Činžovní dům Josefa Jihlavce I/Budova banky pro obchod a průmysl556bankaobytný dům1909–1913Bohumil Waigantindividualistická moderna (neoklasicistní prvky)kulturní památka součást MPZ
Agrární záložna a Zemědělská nemocenská pojišťovna[13]402pojišťovna, kancelářský důmpojišťovna, kancelářský dům1932–1933František Dusfunkcionalismussoučást MPZ
Hotel Grand295hotelhotel1896–98, 1910–11, 1927–28Viktor Weinhengst, Jan Kotěra, Josef Fňoukindividualistická moderna (původní stavba novobaroko)kulturní památka, součást MPZ
Činžovní dům Anny Fultnerové[14]238obytný důmobytný dům1903, 1934Josef Gočár, Stanislav Novotnýindividualistická modernasoučást MPR
Činžovní dům[15]287obytný důmobytný dům1894Václav Rejchl st.novorenesancesoučást MPZ
Telefonní a telegrafní ústředna[16]954ústřednykancelářský dům1948Jan Rejchlsoučást MPZ

Galerie

  • Krajský soud
    Krajský soud
  • Bývalá zámečnická, dnes hotelová škola
    Bývalá zámečnická, dnes hotelová škola
  • Adalbertinum
    Adalbertinum
  • Hotel Grand
    Hotel Grand
  • Činžovní dům Anny Fultnerové
    Činžovní dům Anny Fultnerové

Mapa

Agrární záložna
ČSA čp. 287
Telefonní a telegrafní ústředna
Mapa významných objektů na ulici Československé armády

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠIMON, J. Ch. Výstava Hradecký kraj ve stavbě a vývoji. Hradec Králové: Nákladem místního výstavního výboru, 1941. 
  2. ↑ Procházka po stopách hradeckých lvů. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ PROKOPOVÁ, Karolína. Hostinská zařízení na přelomu 19. a 20. století v Hradci Králové Diplomová práce. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2011. 
  4. ↑ a b KMONÍČEK, Tomáš. Na stráži práva a demokracie v prvorepublikovém Hradci Králové: Četnické humoresky po hradecku | Quartier magazín. www.quartiermagazin.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-25. 
  5. ↑ a b TICHÝ, František; WIRTH, Zdeněk. Hradec Králové. Hradec Králové: Nákladem Boh. Melichara, 1914. 
  6. ↑ Královéhradecká ročenka. Hradec Králové: Pokrokový klub, 1914. 
  7. ↑ NEMEŠKALOVÁ-JIROUDKOVÁ, Zdenka. Grošový nález z husitského období z Bačetína, o. Rychnov nad Kněžnou. Památky archeologické. 2012, roč. 93, čís. 1, s. 122–⁠140. 
  8. ↑ /FOTO/ Z archivu krajského města: Historická proměna Hradce Králové. Hradecký deník. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-03-16]. 
  9. ↑ Historická proměna města. Univerzita Hradec Králové [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b společenský dům - Adalbertinum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Salon republiky [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Agrární záložna a Zemědělská nemocenská pojišťovna | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ Činžovní dům Anny Fultnerové | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 [online]. Olomouc: FF UP, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Telefonní a telegrafní ústředna | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Činžovní dům Anny Fultnerové.jpg
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Činžovní dům Anny Fultnerové, Československé armády 238, Hradec Králové, arch. Josef Gočár
Hradec Králové, hotelová škola (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o., Československé armády 274/55, 500 03 Hradec Králové.
Hradec Králové, hotel Grand.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Hradec Králové, ČSA (1).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové, Československé armády.
Hradec Králové, krajský soud (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Krajský soud, Československé armády 218/57, 500 03 Hradec Králové. Funkcionalistická budova z let 1933-4 od architekta Václava Rejchla.
Hradec Králové, Československé armády, Adalbertinum.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Adalbertinum, Hradec Králové
Mapa Hradec Králové Československé armády.png
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa Hradec Králové Československé armády