Československý pěší prapor 11 – Východní
| Československý pěší prapor 11 – Východní | |
|---|---|
 Dělostřelecká jednotka 11. čsl. praporu v Tobruku | |
| Země | Československo |
| Existence | 1940—1942 |
| Vznik | 1940 |
| Zánik | 1942 |
| Typ | pěší |
| Velikost | prapor |
| Velitelé | Karel Klapálek |
| Nadřazené jednotky |  23. britská pěší brigáda  Karpatská pěší brigáda 13. armádní sbor 38. indická pěší brigáda |
| Účast | |
| Války | 2. sv. válka |
| Bitvy | Obléhání Tobruku Operace Exporter |
11. československý pěchotní prapor – Východní (anglicky Czechoslovak Infantry Battalion No 11 — East) byl pěchotní prapor československých exilových ozbrojených sil, který se skládal z dobrovolníků a v rámci britské a dalších spojeneckých armád se účastnil druhé světové války na blízkovýchodním a severoafrickém válčišti.
Historie
Prapor byl vytvořen 1. listopadu 1940 v táboře Gedera nedaleko Tel Avivu československými dobrovolníky. Základ tvořilo 206 mužů, kteří se do Palestiny přesunuli po kapitulaci Francie ze Sýrie, jež byla ovládána francouzským vichistickým vojskem.[1] Velitelem byl jmenován podplukovník Karel Klapálek. Prapor zahrnoval čtyři střelecké roty (každá po 3 četách) a podpůrnou rotu (čety kulometná, signální, automobilní a oprav techniky). Začátkem prosince 1940 se prapor začal přizpůsobovat klimatu Judské pouště a poté se přestěhoval do Egypta do Sidi Bishr a Agami. Tam měl na starosti bezpečnostní službu a neustále zvyšoval svou bojovou připravenost. Od 30. května do 6. října 1941 se prapor stal součástí 23. pěší brigády a vykonával bezpečnostní službu poblíž Matruhu v rámci operace Battleaxe. Po přesunu na syrsko-palestinskou hranici utrpěl prapor první ztráty; boje v polovině července 1941 ukončila francouzská kapitulaci v Sýrii a Libanonu.[1] Později se přestěhoval do Sýrie, kde se účastnil operace Exporter a zůstal až do října 1941.[2] Na území Sýrie vojáky sužovaly nejen teploty pohybující se mezi denními přes 50 °C a nočními 35 °C; uvádí se, že až 450 vojáků také trpělo nemocemi včetně žloutenky a malárie.[1]
V srpnu 1941 se československé ministerstvo národní obrany neúspěšně pokusilo přesvědčit britské velení o převodu praporu k československým ozbrojeným silám ve Velké Británii. Po rozhovoru s podplukovníkem Klapálkem se zástupce velení dohodl na převodu praporu do obleženého Tobruku. 20. října 1941 se prapor připojil ke Karpatské pěší brigádě polské armády. Během bitvy o Tobruk prapor ztratil 14 mrtvých a 81 zraněných. Během obléhání byl prapor přidělen ke 13. armádnímu sboru a 38. indické pěší brigádě (před jeho odjezdem do Egypta 27. března 1942).
7. dubna 1942 prapor dorazil do Palestiny, kde byl 22. května 1942 reorganizován na Československý lehký protiletadlový pluk 200 - Východní. Na podzim 1942 byl pluk nasazen do protiletadlové obrany Haify a Bejrútu a na jaře 1943 do protiletadlové obrany Tobruku. V létě 1943 byl pluk přesunut do Velké Británie, kde byl sloučen s Československou samostatnou obrněnou brigádou.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 11-й чехословацкий пехотный батальон na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c Výstava. www.bojovali-za-ceskoslovensko.cz [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Czechoslovak Bn No 11 East. www.rothwell.force9.co.uk [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Roubicek, Marcel, Echo of the Bugle, extinct military and constabulary forces in Palestine and Trans-Jordan 1915,1967, Franciscan (Jerusalem 1974). (Jeruzalém 1974). (anglicky)
- Čejka, Eduard, Československý odboj na Západě (1939-1945). Mladá fronta, Praha 1997.
- Duben, V. N., Na všechny frontách – Čechoslováci ve II. světové válce. Melantrich, Praha 1992.
- Gottlieb, František, Po druhé Tobruk. Naše Vojsko, Praha 1946.
- Hrbek, Jaroslav, Tobrúk 1941. Argo, Praha 1997.
- Klapálek, Karel, Ozvěny bojů. Naše vojsko, Praha 1987.
.svg)
